Velký průzkum mezi pořadateli farmářských trhů: Co musíte splnit jako prodejce?

Jaké jsou podmínky prodeje?

Vlaďka Cvrčková z kanceláře starosty města Dobřichovice vysvětluje, že jejich trh je opravdu farmářský a nabídka je převážně potravinová. Prodávat tam tedy mohou pěstitelé, chovatelé a výrobci například marmelád, uzenin, sýrů a podobně. Podmínkou je lokálnost, pokud to v našich podmínkách roste (olivy a olivový olej je vždy zahraniční), velkou předností je ekozemědělství a nejlépe je na tom BIO produkce, uvádí s tím, že další podmínkou je prodej do papírových nebo rozložitelných tašek, občerstvení do 100% kompostovatelného nádobí, protože trh je už několik let bezplastový. Také na polenském trhu mají podle pravidel prodeje přednost lokální výpěstky a výrobky. Libuše Kubová, koordinátorka těchto farmářských trhů, prodejce oslovuje sama nebo si z nabídky vybírá.

Na Beskydských farmářských trzích ve Frýdku-Místku podmínky regulují provozním řádem, jelikož provozovatel je město. Daniela Dvorská z realizačního týmu těchto trhů říká, že prodejce je živnostník, zemědělec, přebytkář (výpěstky ze zahrádky) nebo výhradní prodejce konkrétního výrobce. Eliminují pouze překup zboží. Podmínkou je vyrábět, připravovat skutečně kvalitní potraviny. Preferujeme původ v Plzeňském kraji. Zhruba 70 % prodejců na našich trzích pochází z našeho kraje, přidává Tomáš Popp, předseda sdružení envic pořádající Plzeňské farmářské trhy. V Hale 22 Holešovské tržnice se podmínky odrážejí zejména od kvality zboží, ale nemůže zde prodávat kdokoli. Upřednostňujeme lokální pěstitele a výrobce – jedná se především o prodejce květin, sadby, farmářské zeleniny, pekařské výrobky a speciality, jako třeba Květiny k sežrání – alternativa sýrů, vyjmenovává Martina Kleinová z obchodního oddělení Holešovické tržnice.

V Brně každým rokem připravují výběrové řízení na trvalé prodejce na Zelném trhu, se kterými pak uzavírají smlouvu. Kromě těchto stálých prodejců z řad zemědělců i obchodníků mohou přijít drobní pěstitelé, jednorázoví prodejci, se svým zbožím jen na pár dní, kdy mají třeba přebytky ze zahrádky. Prodejci musí mít svůj stánek označený informační tabulkou s identifikačními údaji, tedy musí uvést jméno, příjmení nebo název společnosti a IČO. Tabulka je opatřena barevnými pruhy, které odlišují jednotlivé kategorie prodejců podle nabízeného zboží. Informační tabulka se zelenými pruhy po stranách označuje zemědělce, oranžové pruhy má tabulka obchodníků. Tabulka se žlutými pruhy označuje jinou nabídku, například v gastrozóně, popisuje Kateřina Dobešová, vedoucí oddělení vnějších vztahů z Kanceláře starosty a vnějších vztahů Úřadu městské části Brno-střed. 

Cílem Tišnovských trhů je pravidelná nabídka a prodej čerstvé zeleniny, ovoce, rostlin, potravin i sezónních přebytků zahrad (ovoce, zelenina), dále je možné nabízet řemeslné a jiné produkty, a to vše zejména z tuzemské produkce. Jak podotýká Kristýna Musilová, tisková mluvčí z Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů v Tišnově, je zde vyloučen prodej živých zvířat, spotřebního a průmyslového zboží, textilních, kožedělných a obdobných výrobků (vyjma řemeslně zpracovaných výrobků).

Kamil Bušniak za Trhy na Kulaťáku zmiňuje, že na trzích může prodávat ten, kdo splní základní podmínky prodeje a filosofie jejich trhů. Při výběru prodejců se řídí zejména kvalitou a původem zboží a zajímá je také, zda je zboží pro jejich návštěvníky něčím zajímavé a zda už podobného sortimentu nemají příliš mnoho. Nejdřív tedy každý nový zájemce projde jakýmsi výběrovým řízením a pak si vyzkouší tři trhy. Po nich vzájemnou spolupráci vyhodnotíme a může na trzích prodávat pravidelně, upřesňuje. 

Na farmářských trzích Hlubočky mají podmínky pro prodej vždy stanovené předem a prodejci, kteří mají zájem u nich prodávat, musí nejdříve vyplnit online registrační formulář. Následně ze všech přihlášených vyberou dané prodejce a sestavují kompletní nabídku na danou akci tak, aby si na akci nekonkurovalo několik prodejců se stejným sortimentem a aby byla nabídka produktů široká. Antonín Šváb, manager farmářských trhů Hlubočky, přitom preferuje především prodejce, kteří jsou místní nebo získali pro svůj sortiment nějaké ocenění, jako je například regionální produkt Haná, Regionální potravina Olomouckého kraje, KLASA apod.

Jak je to s poplatky?

Jak podotýká Antonín Šváb, jsou trhy, kde se poplatky neplatí vůbec, někde zase chtějí astronomické poplatky a jejich ceny jsou stanoveny s ohledem na to, aby zaplatili pouze náklady – energie, reklama, doprovodný program apod. Také Kamil Bušniak uvádí, že celý trh musejí zabezpečit vším potřebným: od vody, elektřiny, toalet, odvozu odpadu, propagace a mnohého dalšího a že mají nastavené poplatky podle druhu zboží. Martina Kleinová zmiňuje, že u nich nájemci platí nájem a spotřebovanou energii. Prodejce platí za pronájem místa: 60 Kč za metr čtvereční. Pokud nemá vlastní stánek, město stánek přistaví za 200 Kč, upřesňuje Libuše Kubová. Podobně v Dobřichovicích ti, co přijedou prodávat s vlastním stánkem či stolem, platí zábor 100 Kč. Pro ty, kteří využijí městský stánek, je to za 450 korun.

Za prodej na Zelném trhu se platí takzvaný místní poplatek, který je dán Tržním řádem statutárního města Brna. Prodejce zemědělec platí 30 korun/metr čtvereční/den. Obchodník, který přeprodává zboží, platí 80 korun/metr čtvereční/den. Občerstvení pak 60 korun/metr čtvereční/den, konkretizuje Kateřina Dobešová s tím, že každému se pak připočítává částka 15 korun/metr čtvereční/den za služby, správu trhu a dále si prodejci mohou za drobnou úplatu zapůjčit prodejní stoly a slunečníky. Ve Frýdku-Místku prodejní místo poskytují bezplatně (farmářské trhy, masopust, zabijačka), mimo adventní trhy, kde se hradí poplatek dle sortimentu (občerstvení/ostatní zboží). Také v Tišnově jsou prodejci osvobozeni od poplatku za užívání veřejného prostranství v souladu s platnou vyhláškou města Tišnova o místním poplatku za užívání veřejného prostranství.

Přečtěte si také:

Města se více zajímají o vzhled restauračních zahrádek. Co musí podnikatelé změnit?

Hodně se řeší kvalita

Kristýna Musilová vysvětluje, že pořadatel trhů si vyhrazuje právo posoudit prodejní sortiment a povolit prodej zboží, které se zaměřením trhů souvisí a nepopírá ho, případně nevhodné zboží nebo jeho část z prodeje vyloučit. Na Plzeňských farmářských trzích mohou prodávat jen prodejci kvalitního jídla. Důraz kladou na lokální původ, řemeslné zpracování potravin nebo velikost podniku (malý a střední). Tyto trhy jsou navíc součástí hnutí Slow food. V Dobřichovicích vždy řeší sortiment, původ i kvalitu. Aby trh byl pestrý a kvalitní, nabídky v bio kvalitě jsou velmi vítané i žádané. Podle Vlaďky Cvrčkové prověřit kdo, co a jak pěstuje, není tak složité – internet, mapy a hlavně znalosti ostatních prodejců – farmářů z oblasti. Překupníci tu nemají šanci a kdo to v minulosti zkusil, dlouho nevydržel. Farmáři se mezi sebou znají a vlastně se hlídají sami, podotýká. Kvalitu a původ zboží řešíme primárně. Teď jsme přišli s novým projektem Introducing, ve kterém v krátkých videích postupně představíme příběhy našich farmářů, prodejců. Všichni vidí, odkud zboží pochází a jak se dostává na trhy, prozradil Kamil Bušniak.

Antonín Šváb zdůrazňuje, že kontrola sortimentu je důležitá, a proto na akci nikdy nepřijímá prodejce, aniž by si předem neprošel jeho sortiment na jeho webu či sociálních sítích, kde lze často narazit na recenze zákazníků. Mezi hlavní podmínky, které si stanovuji, jsou, aby byl sortiment z lokálních surovin a nejednalo se o překupníka, doplňuje. Hlavní nabídka tržiště na Zelném trhu je dána, je to ovoce, zelenina a výrobky z nich, květiny, byliny a podobně. Doplňkově se objevuje další zboží jako uzeniny a pečivo. Pokud se objeví zájemce o prodej s něčím netypickým, domlouvá se správci trhu, zda je možné toto zboží nabízet. Každý den správci trhu provádějí vizuální kontrolu, zda je všechno zboží řádně označeno cenou a také původem zboží. Kvalitu zboží posuzuje zákazník a je na něm, zda zboží zakoupí. Pokud zákazník správce upozorní, předají informaci prodejci, dodává Kateřina Dobešová.

Nahlédněte na trhy

• 
• 
• 

Dalších 26 fotografií

Srovnání se supermarkety je složité

Podle Daniely Dvorské cenová úroveň produktů odráží kvalitu malovýroby, tudíž nelze srovnávat s průmyslovou výrobou nebo přeshraniční konkurencí z Polska. Spotřebitel si za kvalitu připlatí. Záměrem není vypořádat se s konkurencí nadnárodních společností, ale podpořit místní podnikatele, minimalizovat potravinový řetězec a rozvíjet komunitní sounáležitost, vyjmenovává. Tomáš Popp říká, že prodávané zboží je rozhodně kvalitnější co do jasného lokálního původu a řemeslnému zpracování konkurovat mohou i cenou. Především u zeleniny, mléčných výrobků a uzenin jsou ceny naprosto srovnatelné při mnohem větší kvalitě. Důležité je si uvědomit, že zkracujeme dodavatelské řetězce. Tím jsou prodávané potraviny na trzích nejen kvalitnější, ale i bezpečnější, dodává.

Jak vysvětluje Kamil Bušniak, farmáři se při pěstování zaměřují hlavně na kvalitu a čerstvost zboží a taky na postup při výrobě. Většina zeleniny a ovoce, ale i dalšího zboží jde vlastně po sklizni nebo z výroby rovnou na trh a jejich příznivci oceňují kvalitu a chuť, která je jiná než v supermarketech. Některé zboží může podle něj konkurovat i cenou, zejména to sezonní. Libuše Kubová v této souvislosti zmiňuje brambory. Ty jsou na trhu určitě o dost levnější. Máme to štěstí, že jsme uprostřed Vysočiny. Jsou od místních pěstitelů, doplňuje s tím, že další výrobky, například sladké pečivo a zákusky, jsou supermarketům cenově podobné, ale chuťově lepší. Snahou a cílem trhů je mít v nabídce co nejkvalitnější farmářské a originální řemeslné produkty, které mnohdy v supermarketech nejsou dostupné, tudíž ceny nelze srovnávat, shrnuje Kristýna Musilová.

Zákazníci jsou ze všech věkových kategorií

Podle Vlaďky Cvrčkové je jejich trh i místem společenského setkávání přátel a známých. Mají pro konání trhu překrásnou lokalitu u řeky Berounky, udržovaný trávník pro piknik, dílničky pro děti nebo zavedené snídaně z produktů jejich trhu. Nakupovat chodí pestrá skladba lidí. Starší generace brzy ráno pro zeleninu, pro domácí koláček a domů, dopoledne pak celé rodiny s piknikovou dekou a zůstanou, dokud nemusí jinam (nebo dokud neskončí trh). Trh je od 8–12 hodin, a tak je na trhu plno vlastně celé dopoledne. Ovšem pokud prší, předchozí věta neplatí, usmívá se. Také tišnovské trhy se pořádají v sobotu dopoledne a jsou na nich zastoupeny všechny věkové kategorie. Podle našich zkušeností na trzích nejvíc nakupují rodiny, koncept Trhů na Kulaťáku je založen na tom, že si člověk nejen nakoupí, ale může se i najíst, dát si schůzku s přáteli, pobavit se a poslechnout si dobrou hudbu, přidává Kamil Bušniak.

V Polné trh probíhá od 8 do 16.00 hodin a největší zájem je dopoledne s tím, že nejvíce samozřejmě nakupují ženy a starší občané. Ráno je zde plná nabídka, ale pokud výrobce svůj sortiment, jedná se hlavně o zeleninu a drobné pečivo, prodá, odjede. Na letošním říjnovém trhu bylo 35 stánků a z toho bylo 21 lokálních. Největší zájem je o brambory, jsme na Vysočině, pekařské a cukrářské výrobky z malých provozoven, žampiony z blízké pěstírny, o uzeniny z rodinného řeznictví, na jaře o sazenice, na podzim o květinové dekorace, vyjmenovává Libuše Kubová. Podle Antonína Švába se nedá říct, která kategorie obyvatel trhy nejčastěji navštěvuje či nakupuje. Z jeho zkušenosti (jako pořadatele i zákazníka) se setkává s mladými rodinami s dětmi, mladými lidmi, dospělými i seniory. Jsem rád, že se o kvalitní výrobky zajímají jak mladí lidí, tak i starší osoby.  A lidé jsou ochotni si za kvalitu připlatit, doplňuje.

Návštěvníci Haly 22 jsou zákazníci, kteří mají na prvním místě kvalitu zboží a nejen cenu, byť je samozřejmě dnes velmi těžké se na ceny nedívat. Podle Martiny Kleinové jejich zákazníci vědí, že zboží zakoupené v Hale 22 je kvalitní, primárně od lokálních dodavatelů. Domácí kuchyně z takto kvalitních potravin je pak půlka našeho zdraví. Navíc sezónní výrobky zde seženete za stejné ceny jako v supermarketech. Je však vždy nutné si uvědomit, že tam jsou dodavatelé pod cenovým tlakem. To se u nás neděje, uzavírá.