Na to, že ministerstvo financí zveřejňuje v různých materiálech rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017.
Věrohodnost údajů o přínosu je diskutabilní, říká NKÚ
Jak upozornil NKÚ ve Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017, podle ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství bylo inkaso DPH také ovlivněno zavedením kontrolního hlášení (od roku 2016) a postupným zaváděním elektronické evidence tržeb (od prosince roku 2016). V návrhu státního závěrečného účtu je uvedeno, že kontrolní hlášení v roce 2017 způsobilo nárůst výběru DPH ve výši 4,2 mld. Kč, ačkoliv podle Státního rozpočtu 2017 v kostce byl předpokládán výběr vyšší o 8,2 mld. Kč. Naopak Konvergenční program ČR 2017 uvádí přínos kontrolního hlášení v roce 2017 pouhé 2 mld. Kč,
upřesnil NKÚ.
Podobné odlišnosti ve výši nárůstu výběru se vyskytují také u elektronické evidence tržeb, kdy se odhadované dopady zaváděných opatření v jednotlivých dokumentech ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat,
tvrdí NKÚ.
Zdroj: NKÚ
Ostatně například dnes mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch řekl serveru Novinky.cz: „Za rok 2017 odhadujeme skutečný přínos EET po započtení negativního vlivu snížení sazby DPH pro oblast stravování a po očištění o ekonomický růst ve výši 4,7 miliardy. V publikaci Státní rozpočet 2018 v kostce, která byla vydána před několika měsíci, ale ministerstvo tvrdilo, že přínos EET byl v roce 2017 celkem 5,2 mld. Kč pro veřejné rozpočty (a z toho 3,6 pro státní rozpočet).
ČLÁNKY DO MAILU