Připojení k internetu je pro české podnikatele naprostou samozřejmostí. Loni byl internet zaveden v 96,6 % firem a počet připojení stále narůstá. Neexistují ani žádné velké rozdíly mezi jednotlivými subjekty. Online je drobný živnostník, stejně jako středně velká firma. Většina z nich používá internet k propagaci. Přesto je stále co zlepšovat. Potíže a směřování podnikatelů v oblasti informačních technologií se ukazují v ročních nezávislých průzkumech Českého statistického úřadu a agentury Millward Brown.
Internet musí šlapat
Podnikatelé si dobře uvědomují, že internet je v jejich rukou silným nástrojem a je potřebný pro stále větší počet firemních operací. Proto musí splňovat náležité parametry. Podle statistik se dnes 92 % firem neobejde bez vysokorychlostního připojení. Nejčastější rychlostí připojení k internetu loni byla rychlost v rozmezí 2 – 9,9 Mb/s. Před deseti lety uvádělo 87 % podniků rychlost připojení k internetu nižší než 2 Mb/s, v roce 2012 jich mělo stejné procento naopak rychlost vyšší,
říká Eva Skarlandtová z Českého statistického úřadu.
Mezi technologiemi, které se k připojení používají, zcela jasně dominuje ADSL linka. Používá ji šest z deseti firem. 45 % dotázaných také potvrdilo, že v podniku šíří internet bezdrátově. Kvalitní připojení k internetu je důležité i z toho hlediska, že 43 % všech firemních zaměstnanců využívá ke své práci počítač. Přístup na internet má ale z pracovního počítače pouze 36 % pracovníků.
Webové stránky jako hlavní prezentace
Elektronická data jsou potřebná pro stále více firemních operací.
Tři čtvrtiny drobných a středních firem považují internet na pohodlný nástroj pro reklamu a získávání nových klientů. Webové stránky má proto 90 % firem s více než deseti zaměstnanci. A ani živnostníci a podniky s méně než deseti zaměstnanci za nimi se 77 % nijak zvlášť nepokulhávají. Navíc se letos skoro polovina všech podnikatelů chystá do vlastního webu více investovat.
Tady už ale vyvstává otázka, zda jim to k něčemu bude. Nejčastější službou, které podnikové webové stránky čtenářům ze strany klientů nabízejí, je prohlížení katalogů a ceníků nabízených výrobků a služeb. Firmy by se v budoucnu měly více zaměřit i na doplňkové služby, jakými je například přímý prodej nebo alespoň rezervace zboží. Tuto možnost dnes nabízí pouze třetina všech firemních webů. A pouze na 16% stránek je možné objednané produkty také zaplatit.
Jako nedostatek je uváděna nemožnost sledování stavu vyřizované zakázky a případně i možnost si standardně nabízený výrobek nebo službu přizpůsobit podle požadavků klienta. Toto zatím umožňuje pouze 7 % firem.
On-line reklamu mnozí odmítají
Dobré zboží se prodává samo. Tohoto rčení se stále drží velké množství českých podnikatelů. Že je reklama potřebná, to uznává 62 % firem a živnostníků. V malé nebo zcela zanedbatelné míře využívají reklamu lidé z oblasti zemědělství, pohostinství, ale překvapivě i v maloobchodu. Jejich majitelé uvádí, že reklamou je pro ně jejich výkladní skříň.
Zmíněných 62 % podnikatelů, kteří s reklamou mají zkušenost a aktivně ji využívají, jednoznačně preferuje inzerci přes internet. Řeší to nejjednodušší cestou, tedy zřízením webových stránek. V menší míře následují neplacené katalogy a na třetím místě obliby je reklama ve vyhledávání. U té se podnikatelé shodují, že má velmi dobrý dopad a 70 % z těch, kteří ji vyzkoušeli, bude v této formě propagace pokračovat. Paradoxně se reklamy ve vyhledávačích nejvíce bojí mikro a malé firmy, pro které je tento nástroj vhodný.
Zajímavé je, že firmy se odvracejí od profilů na sociálních sítích. Využívá je pouze pětina a aktivně profily spravují především střední a velké společnosti. Lépe než Facebook a jemu podobné podnikatelé hodnotí účinek placených PR článků a katalogů.
A proč se řada firem bojí online reklamu používat? Je podle nich drahá, neefektivní a příliš komplikovaná. Zejména nejmenším firmám chybí na tuto formu prezentace odborníci. A na najímání externích agentur nemají dostatek financí ani času. Střední podniky sice problém s cenou online reklamy nemívají, ale u nich pro změnu převažuje pocit, že návratnost takové investice je nízká a peníze mohou investovat jinam a lépe,
říká generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová a dodává: Zájem o online reklamu se ale pomalu zvyšuje. Navýšit investice do ní letos hodlá 26 % podniků. A to i takové, které s ní dosud vyčkávaly, a potřebu reklamy začínají stále více pociťovat. Mluvíme tady o provozovatelích restaurací a ubytovacích služeb.
E-faktury a další opomíjené nástroje
Když už podnikatelé mají připojení k internetu a nové informační technologie jim nejsou zcela neznámé, je škoda, že nevyužívají všech jejich výhod. Typickým příkladem je e-faktura. Loni ji vystavilo jen 13 % podniků a přijalo ji 25 % firem. Jde jen o přirozený konzervatizmus českých společností, stejně jako u jiných technologií. Lidé jen neradi zkoušejí něco nového, když osvědčené postupy alespoň částečně fungují,
komentuje tento stav Lukáš Krifta, manažer marketingu společnosti Cigler Software.
Masová elektronická fakturace je podle něj nicméně otázkou několika málo let, což dokládá i rychle vzrůstající zájem firem o online fakturační služby. Kromě výhod viditelných na první pohled (uživatel nemusí faktury ručně přepisovat, což zrychluje práci a snižuje riziko chyb), je hlavním přínosem přehledná správa dokumentů. Obavy z možných rizik e-faktur jsou podle Lukáše Kritfy zbytečné. Riziko je přímo úměrné zabezpečení ostatních technologií a aplikací dané společnosti: Dnes je již jakákoli elektronická komunikace dostatečně bezpečná, zároveň však platí, že prolomit se dá jakýkoli systém. Největší nebezpečí je proto stejné jako kdekoli jinde, tedy lidský faktor: záměrné zneužití dat nebo prolomení příliš jednoduchého hesla.
Nejen faktury, ale i objednávky nebo platební příkazy podle nejnovějších zjištění vyřizuje klasickou papírovou cestou stále ještě 59 % všech podniků. Míra využití elektronické výměny dat je závislá především na velikosti daného podniku. Zatímco ty nejmenší ji využívají v necelých 40%, u velkých to dělá tři čtvrtiny. Přínosem elektronické výměny dat je nejen rychlost, ale i značná úspora nákladů nebo zvládnutí velkého objemu agend díky jejich důslednější automatizaci. Stojí proto za vyzkoušení.
ČLÁNKY DO MAILU