Už řadu let musí firmy dle platné legislativy ukládat výsledky svého hospodaření, tedy účetní závěrku a výroční zprávy, do sbírky listin obchodního rejstříku. Přestože jde o všeobecně známou a dlouho platící povinnost, naprostá většina firem ji s přehledem ignoruje. Za její nedodržení sice hrozí nemalé sankce, společnosti však mají zkušenost, že soudy ani finanční úřady pečlivé kontroly nedělají a v reálu jim tak nic nehrozí. Maximálně je finanční úřad nebo soud upozorní, aby zpětně vše napravily. Úřady se brání, že na hlídání nemají kapacity. Výsledkem pak je, že více než 60 % tuzemských společností na ukládání výsledků svého hospodaření kašle. Podle odborníků přispívá tato skutečnost ke korupci a potažmo ke zhoršení ekonomické situace mnoha firem.
Přes 60 % firem nedodržuje zákon
Před několika dny zveřejnila společnost Dun & Bradstreet (D&B) alarmující analýzu. Z té vyplynulo, že více než 60 % českých firem nedodržuje zákony, které přikazují ukládat účetní závěrku, výroční zprávu a další listiny do sbírky listin obchodního rejstříku. Za rok 2010 tuto povinnost dokonce nesplnilo přes 80 % tuzemských společností. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se informační povinnost českých firem zlepšila o tři procentní body. I když se disciplína firem v oblasti poskytování zákonem stanovených informací v posledních letech kontinuálně zlepšuje, současný stav je stále zcela nevyhovující,
komentovala Alena Seoud, ředitelka společnosti D&B.
Analýza dále ukázala, že nejhorší přístup v tomto ohledu mají společnosti, které dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nevykazují tržby, a menší firmy s tržbami do 10 milionů korun. Z nich informační povinnost dodržuje jen opravdu zlomek. Na opačném pólu pomyslného spektra se nachází naopak velké společnosti s ročními příjmy, které přesahují jednu miliardu korun. Z nich neuložila účetní závěrku nebo výroční zprávu za rok 2010 asi třetina z nich.
Z územního hlediska si nejhůře vedou firmy v Praze a ve Středočeském kraji. V hlavním městě má resty za loňský rok 84,5 % firem a ve Středočeském kraji 83,1 %. Jak uvedla společnost D&B ve své analýze, dlouhodobě nejspolehlivěji plní informační povinnost společnosti z Královéhradeckého kraje.
Za laxním přístupem firem stojí podle odborníků řada faktorů. Jde hlavně o neznalost, nedůslednost, snahu o zachování anonymity, strach z využití zveřejněných informací ze strany konkurence,
uvedl serveru Podnikatel.cz David Neveselý, partner kanceláře Havel, Holásek & Partners. Za nezveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy přitom hrozí nemalé tresty. Podle zákona o přestupcích lze uložit pokutu až do výše 50 000 korun, zákon o účetnictví pak dokonce umožňuje dát pokutu až do výše 3 % aktiv společnosti. Čtěte také: Jak připravit účetnictví na uzávěrku?
Co by firmy měly zveřejnit?
Podle § 21 zákona o účetnictví jsou osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny zveřejnit účetní závěrku. Pokud to vyžaduje zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, také výroční zprávu. Účetní závěrka se zveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Ve zjednodušeném rozsahu zveřejňují účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.
Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, dále příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha obsahuje také informace o výši závazků zdravotního a sociálního pojistného a o výši daňových nedoplatků. Účetní závěrka může podle zákona o účetnictví zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Čtěte více: Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku
Úřady nestíhají kontrolu
Zde však vyvstává další důvod, který přispívá současnému stavu. Soudy a finanční úřady, které by tuto povinnost měly primárně kontrolovat, se na ní z kapacitních důvodů speciálně nezaměřují. Na kontrolu tak dochází pouze v rámci daňových kontrol Finanční úřady vykonávají zejména správu daní, jejímž cílem je správné zajištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady. Na samostatnou a cílenou kontrolu plnění povinnosti ukládat účetní závěrku do obchodního rejstříku nemají finanční úřady dostatečnou kapacitu,
vysvětlila serveru Podnikatel.cz Jaroslava Musilová, tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství ČR.
Vzhledem k tomu, že státní orgány informační povinnost takřka nevymáhají, sami podnikatelé se svým chováním přizpůsobují. Odborníci jen horko těžko vzpomínají, že by se někdy setkali s případem, že by firma dostala za nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy pokutu. Osobně jsem se v praxi s žádným případem nesetkal, neboť podnikatelé obvykle na výzvu soudu či finančního úřadu povinnost dodatečně splní,
potvrdil serveru David Neveselý. V praxi to pak vypadá, že většina firem si s ukládáním listin do obchodního rejstříku hlavu nedělá a zareaguje teprve po urgenci úřadů, která však přichází jednou za uherský rok.
Kdy účetní závěrku zveřejnit?
Pro založení účetních závěrek do sbírky listin není obchodním zákoníkem stanovena zcela určitá lhůta. Dle ustanovení § 38k obchodního zákoníku je podnikatel povinen předložit rejstříkovému soudu zakládané listiny bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti. O něco jiná situace platí pro společnosti, které musí mít podle zákona o účetnictví účetní závěrku ověřenou auditorem. Tyto firmy zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení valnou hromadou ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek. Nejpozději však do konce následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Zveřejňuje se i zpráva o auditu. Závěrku za rok 2010 je tedy nutné zveřejnit nejpozději do 31. prosince 2011. Čtěte více: Auditor ověří správnost vašeho účetnictví
Zamlčováním firmy škodí samy sobě
Na první pohled se nejedná o nic závažného, jak však upozorňují odborníci, neplnění této povinnosti může mít širokosáhlé důsledky. Například u firem, které poskytují své výrobky nebo služby státu a nezveřejňují své účetní závěrky a výroční zprávy, hrozí vyšší míra korupce. To samé riziko se týká i společností, které se účastní veřejných zakázek.
Zdaleka ale nejde jen o úplatky, nezveřejňování listin má přímý dopad i na samotné firmy. Dokud stát nepřistoupí k důslednému vymáhání práva a bude přehlížet ignorování platných právních předpisů ze strany tuzemských i zahraničních firem podnikajících v České republice, znemožní tak možnost prověřovat si obchodní partnery, a tím může zprostředkovaně zhoršit ekonomickou situaci mnohých společností,
doplnila na závěr Alena Seoud, ředitelka společnosti D&B.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU