Takřka každá politická strana před volbami slibovala, že sníží administrativní zátěž podnikatelů. Snahu omezit podnikatelům byrokracii měly též v programu snad všechny vlády v posledních dvaceti letech. Jenže od slibů vede k reálným činům ještě dlouhá cesta a málokterým vládám se ji podařilo ujít. Pouze zlomek drobných podnikatelů se v současnosti domnívá, že se administrativní zátěž v posledních letech snižuje. Více než polovina si naopak myslí, že byrokratické povinnosti narůstají. Přes 44 % malých podnikatelů navíc tráví vyplňováním různých formulářů a hlášením pro úřady více než tři celé dny (72 hodin) ročně. Vyplynulo to z ankety serveru Podnikatel.cz, který oslovil podnikatele z Databáze respondentů, do které se může registrovat jakýkoli podnikatel s platným IČ. Dotazník vyplnilo přes stovku drobných podnikatelů.
Byrokracie se zvyšuje, tvrdí podnikatelé
Ilustrační obrázek
Snižování administrativní zátěže patří už mnoho let mezi hesla, kterými se zaklínají všechny vlády zleva doprava na politickém spektru. Některé z nich konkrétní kroky ke snížení byrokracie skutečně provedly, po hříchu však vždy nějakou další administrativní zátěž přidaly. Stačí si vzpomenout na vládu Petra Nečase, která zavedla ručení za DPH za nespolehlivé plátce. Finanční správa ČR eviduje od zveřejnění prvního nespolehlivého plátce statisíce dotazů v aplikaci Registru DPH. Vláda Mirka Topolánka zase připravila a následná vláda Jana Fischera spustila projekt datových schránek, který měl výrazným způsobem zjednodušit komunikaci s úřady. Záměr vlády Petra Nečase, aby veškerá komunikace OSVČ s Českou správou sociálního zabezpečení probíhala elektronicky, však vyděsil drobné podnikatele. Velká část z nich totiž nemá datovou schránku nebo elektronický podpis a nemožnost papírové komunikace by pro ně znamenala větší administrativní zátěž. OSVČ bez zaměstnanců se tato povinnost o rok odložila, pokud ji ale nová vláda nezruší, stejně se jí od roku 2015 nevyhnou.
Čtěte také: Jak se odklad datových schránek pro OSVČ dotkne zaměstnavatelů? Zjistili jsme
S velkou pompou byl též představen a přichystán projekt Jednoho inkasního místa (JIM), který měl opět podnikatelům snížit administrativní zátěž. Odvody státu se měly sloučit do jedné platby, která by se zasílala jen jednomu úřadu, a stačil by pro pojistné a daň z příjmů jeden formulář. JIM však byl několikrát odsunut a aktuálně by mělo začít fungovat od roku 2015. Otazník navíc visí nad tím, jak se k projektu postaví nová vláda.
Že jsou slova o snižování administrativní zátěže jen slovy, se domnívá naprostá většina podnikatelů. Podle 59 % podnikatelů se byrokratická zátěž v posledních letech zvyšuje. Třetina respondentů (35 %) tvrdí, že se administrativní nároky nemění a pouze 5 % oslovených uvedlo, že byrokratická zátěž v posledních letech klesá. Z ankety dále vyplynulo, že 44 % podnikatelů stráví vyplňováním formulářů, hlášením, přiznáním a dalšími byrokratickými věcmi více než 72 hodin (3 celé dny) ročně. Celkem 7 % drobných podnikatelů odvětilo, že jim byrokracie zabere 36 až 72 hodin, a 14 % respondentů uvedlo, že administrativními nároky státu stráví 16 až 35 hodin ročně. Přibližně čtvrtina podnikatelů (27 %) odpověděla, že byrokracie je stojí 6 až 15 hodin času. Jenom 8 % podnikatelů uvedlo, že jim administrativa zabere méně jak 6 hodin ročně.
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
V jednoduchosti startu podnikání patříme k nejhorším zemím
Jak se v Česku podniká a jak se zde situace vyvíjí, ukazuje i nedávno zveřejněná každoroční studie Světové banky Doing Business. V ní se hodnotí podmínky, které jednotlivé státy zajišťují pro malé a střední podnikání. V Doing Business 2014 banka porovnala podle deseti kriterií celkem 189 světových ekonomik. V celkovém hodnocení se Česko oproti předchozímu roku propadlo o 7 míst a obsadilo 75. příčku. Skončilo tak těsně za Rumunskem a Vanuatskou republikou. Před Českem jsou ale i sousední země, Slovensko se umístilo na 49. místě, Polsko na 45. pozici, Rakousko 30. příčce a Německo skončilo dokonce na 21. místě. Žebříčku tradičně vévodí Singapur, Hong Kong a Nový Zéland.
Katastrofální výsledek má Česká republika v hodnocení snadnosti a nákladnosti startu podnikání. Ze 189 zemí se Česko umístilo na 146. pozici, což znamená oproti loňsku propad o 6 míst. Porovnání se průměrem zemí OECD dokládá, že Česko má co dohánět. Abyste zahájili v Česku podnikání, musíte v průměru podstoupit 9 procedur. Průměrná hodnota za OECD přitom činí 5 dní. Firmu založíte v Česku za 19 a půl dne, v zemích OECD za 11 dní. Zatímco veškerou aktuální pozornost poutá politická sebevražda v přímém přenosu, nikým dlouhodobě neřešená eutanazie české ekonomiky pokračuje klidně dál,
komentoval na blogu iHned.cz ekonom Tomáš Prouza, který pracuje ve Světové bance.
ČLÁNKY DO MAILU