Většině podnikatelů pomáhají v jejich činnosti příbuzní. Jenže ne s každým z nich lze spolupracovat nebo ho zaměstnávat “jen tak”. Zatímco v případě nejbližších rodinných příslušníků smlouvu řešit nemusíte, u vzdálenějších příbuzných můžete na absenci právního vztahu doplatit. Přečtěte si, jaké možnosti u jednotlivých členů rodiny zákon připouští a jakým způsobem lze spolupráci s příbuznými řešit.
Podnikatelé: Příbuzní nám pomáhají
Dvě pětiny podnikatelů svoji rodinu (manželku nebo manžela, děti, rodiče) do podnikatelské činnosti nezapojují či pouze výjimečně. 27 % podnikatelů pak rodina v podnikání občas vypomáhá. Dalším 18 % podnikatelů rodina často pomáhá a usnadňuje jim jejich činnost. Zbylých 15 % podnikatelů dokonce podniká s některým členem své rodiny společně. Vyplynulo to z průzkumu serveru Podnikatel.cz ve své Databázi respondentů, která je přístupná všem podnikatelům pomocí jednoduchého registračního formuláře.
V databázi respondentů serveru Podnikatel.cz je v současnosti zaregistrováno celkem 1142 podnikatelů. Registrovat se může jakýkoli podnikatel, který v registračním formuláři zadá kromě kontaktních údajů také své IČO, které server Podnikatel.cz ověřuje. Registrujte se na adrese: respondenti.jdem.cz
S manželkou pracovní vztah neuzavřete
Navzdory tomu, že většině podnikatelů rodinní příslušníci v činnosti pomáhají, české pracovní právo zakazuje uzavřít pracovní poměr mezi manželi nebo registrovanými partnery (fyzickými osobami). Manželé (partneři) mezi sebou nemohou uzavřít klasickou pracovní smlouvu ani dohody konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Toto omezení se ale týká pouze manželů. Se sourozenci, rodiči nebo dětmi pracovněprávní smlouvy uzavřít lze.
Komplikovanější situace nastává v případě, kdy během trvání pracovního poměru uzavřou zaměstnavatel a zaměstnankyně manželství. Zákoník práce sice uzavření manželství či registrovaného partnerství, nepovažuje za výpovědní důvod, jestliže však k oddání dojde, pracovněprávní vztah ze zákona dnem uzavření manželství nebo partnerství zanikne.
Zatímco pracovní vztah mezi manželi jako dvěma fyzickými osobami uzavřít nelze, situaci můžete řešit využitím institutu spolupracujících osob. Příjmy a výdaje může podnikatel podle § 13 zákona o daních z příjmů rozdělit na spolupracující osobu, kterou může být manžel, manželka nebo další osoba, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti. Společnou domácnost definuje § 115 občanského zákoníku: Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Maximální limit rozdělení příjmů a výdajů činí:
- na druhého z manželů maximálně 50 procent, přitom částka připadající na spolupracující osobu, o kterou příjmy přesahují výdaje, nesmí být více než 540 000 Kč za zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce,
- u jiné osoby žijící ve společné domácnosti maximálně 30 procent, přitom částka připadající na spolupracující osobu, o kterou příjmy přesahují výdaje, nesmí být více než 180 000 Kč za zdaňovací období nebo 15 000 Kč za započatý kalendářní měsíc spolupráce.
U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. To znamená, že pokud manžel rozdělí na manželku 50 % příjmů, přidělí jí i 50 % výdajů. Zároveň s tím ale nemůže uplatnit slevu na manželku podle § 35ba zákona o daních z příjmů.
Čtěte také: Se spolupracující osobou k nižšímu pojistnému. Nevěříte?
Spolupracující osoba má za povinnost registrovat se na České správě sociálního zabezpečení, příslušné zdravotní pojišťovně a na finančním úřadě. Pokud nebude považována za OSVČ vedlejší, musí rovněž hradit zálohy na pojistné. Ať už patří spolupracující osoba mezi OSVČ hlavní, nebo vedlejší, musí vždy podávat přehled o příjmech a výdajích ČSSZ a zdravotní pojišťovně, a to i v případě, kdy nemá žádné příjmy a výdaje.
Čtěte více: Jak ve firmě zaměstnat manželku a neporušit přitom zákon?
Manželku lze také zaměstnat ve firmě
Další možnost, jak mohou manželé společně podnikat, tvoří sdružení fyzických osob bez právní subjektivity. Jedná o spolupráci dvou a více fyzických osob, které se sdružily podle § 829 občanského zákoníku za účelem naplnění sjednaného účelu. Sdružení se založí na základě uzavřené smlouvy o sdružení, kde si smluvní strany stanoví správce majetku, podíly na majetku, rozhodovací pravomoci, podmínky vyloučení účastníků a vypořádání. Alternativou je také založení s. r. o., ve kterém je jeden z manželů jediným společníkem a jednatelem s. r. o. V takovém případě může firma uzavřít s druhým z manželské dvojice pracovní smlouvu, jelikož pracovněprávní vztah vzniká mezi manželem a touto společností.
Čtěte speciál Začínající podnikatel
Nejbližší příbuzní smlouvy mít nemusí
Jestliže vám v podnikání pomáhají nejbližší příbuzní (manžel, manželka nebo dítě) a nechcete využít žádnou z výše uvedených možností, máte ještě jednu možnost – žádný formální vztah neuzavírat. Pokud vám v podnikání pomáhá manželka, aniž byste spolu měli uzavřenou smlouvu, nemusíte se bát, že by šlo její činnost označit za nelegální práci.
Jak uvedl před několika měsíci serveru Podnikatel.cz náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček, pokud se jedná o nejbližší příbuzné zaměstnavatele, tj. podnikající fyzické osoby, tyto osoby mohou s podnikající fyzickou osobou spolupracovat bez smluvního vztahu, aniž by se tím dopustily nelegální práce. Pokud vám třeba v obchodě manželka pomáhá jako prodavačka, nemusí se jednat o spolupracující osobu a její činnost nebude považována za nelegální práci. V případě, že při kontrole se na pracovišti kontrolované osoby bude zdržovat manžel/manželka nebo dítě kontrolované osoby vykonávající zde pro kontrolovanou osobu práci, jsou tyto osoby povinny osvědčit předložením průkazu totožnosti inspektorovi práce svou totožnost a tím i svůj příbuzenský vztah ke kontrolované osobě,
doplnil Jiří Macíček.
Čtěte více: Kontroly nelegální práce se týkají i cizích osob na pracovišti
Pokud však podnikateli pomáhá v jeho činnosti vzdálenější příbuzný (sestřenice, bratranec, synovec, neteř apod.), který tak činí soustavně podle pokynů podnikatele a za mzdu, plat nebo odměnu, bez příslušné smlouvy, jedná se o nelegální práci. Pokud jde o občasnou výpomoc, smlouva sice není podle zákona potřeba, když ale přijde kontrola, může činnost vzdálenějších příbuzných za nelegální považovat.
Své o tom ví například zahraniční majitelka prodejny drogerie a potravin v Praze, ke které přišla před několika lety kontrola z celního úřadu. Kontroloři zjistili, že jí v prodejně pomáhali dva lidé, se kterými neměla uzavřenou žádnou pracovní smlouvu. Podnikatelka sice tvrdila, že šlo o jejího synovce a sestřenici, kteří ji nárazově vypomohli v rámci rodinných vztahů bez nároku na mzdu, ale kontroloři jí neuvěřili. Úřad práce tak podnikatelce uložil pokutu ve výši 100 000 korun za výkon nelegální práce.
Čtěte více: Nelegální práci vám musí dokázat, kontrolní protokol k tomu nestačí
Majitelka drogerie se s pokutou nesmířila a celý případ se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu ČR. Ten pokutu zrušil a vrátil případ zpět k projednání. Důvodem však byl chybný postup správního úřadu, který nedostatečně provedl dokazování a rozhodl pouze na základě kontrolního protokolu, a nikoli potvrzení možnosti soustavně zaměstnávat vzdálenější příbuzné bez pracovní smlouvy.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU