Je mezi námi spousta kreativních lidí se zajímavými nápady, které by stály za to zrealizovat. Jenže mnozí z nich se obávají, že jsou jejich myšlenky příliš odvážné nebo bláhové, nebo že už se na trhu nemohou uchytit, protože naopak nejsou až tak originální. Pokud v hlavě nosíte nějaký ten nápad, nenechte se odradit pochybnostmi a raději se inspirujte těmi, kteří si šli za svým cílem a povedlo se jim uspět. Právě o nich už několik let vzniká seriál Příběhy podnikatelů a je důkazem toho, že když se chce, tak to jde.
První a zásadní radou je, že prosadit se na poli podnikání dá jen tehdy, když je člověk zapálený. To poznal i Jan Soukup, kterému se rozjel jeho obchod s houpacími sítěmi až poté, co se rozhodl udělat radikální řez a věnovat se své do té doby bokovce, která ho už unavovala, naplno. Rozhodl jsem se pustit práci a začít se naplno věnovat houpacím sítím a jim blízkému zboží. Že je o ně zájem, jsem věděl, bylo ale potřeba udělat další krok. Už dřív jsem přemýšlel o tom, že bych si s houpacími sítěmi otevřel i kamenný obchod, a teď byla skvělá příležitost,
uvedl Jan Soukup v článku Jak online specialistovi otevřel kamenný obchod oči i nové možnosti. A to, v co doufal, se stalo. Kamenná prodejna zafungovala a posunula tržby na takovou úroveň, že je schopen uživit prodejem houpacích sítí rodinu. Už druhý měsíc po otevření měl dvojnásobné tržby a po půl roce provozu překonal i svůj prý poměrně ambiciózní plán pro letošní rok.
Marie Venclíčková, která společně s kamarádkou Martinou Gruber provozuje žehlicí službu Nažehleno.cz, se zase uplatnila v oboru činnosti, kterou z duše nenáviděla. Dnes svým klientům žehlí s láskou. Ne nadarmo se říká odříkaného chleba největší krajíc. Motivací jí je to, že se malé firmě daří a kromě privátní klientely si služby objednávají i firmy. Jsme na trhu rok a zakázek je tolik, že musíme žehlit aspoň dvě nebo tři hodiny denně. Abychom stíhaly, musely jsme už na jaře začít najímat posily,
prozradila v článku Věřte nebo ne, malá firma na žehlení prádla roste raketovým tempem podnikatelka Marie Venclíčková. Skvělý začátek podnikání předčil očekávání obou mladých žen. A zaujal nejen klienty, ale také investory.
Ženy mají zvláštní podnikatelský smysl
Inspirace k zajímavým podnikatelským projektům je kolem nás spousta. I když to tak na první pohled nemusí vypadat. To může potvrdit třeba Pavla Kosová, které život změnilo jedno vynášení smetí: Jednou v zimě jsem šla kolem popelnic a tam stálo staré křeslo. Bylo shnilé a zasněžené, ale mně padlo do oka a měla jsem pocit, že ho znám. Šla jsem domů a podívala se na internet. Ano, bylo to ikonické křeslo Jindřicha Halabaly vzor H-269. Rychle jsem běžela zpátky ven a ten starý a bezcenný vrak i přes pokročilý stupeň těhotenství dotáhla domů.
Křeslo nechala zrepasovat, a protože stylový kousek v její domácnosti zaujal i ostatní, rozhodla se ve své činnosti pokračovat. Jak se její značce Retronaut daří, o tom pojednává článek Mladá maminka se zhlédla v retro křeslech a založila na nich byznys.
Do podnikání se mohou bez problémů pustit i ti, kteří nejsou zrovna manuálně zruční nebo prostě na výrobu čehokoli nemají čas. Stačí mít zajímavý nápad nebo se snažit naplnit potřeby své a jiných. Právě z toho důvodu vznikly internetový obchod a značka Mamiee. Vím přesně, co má finální výrobek splňovat a jak by měl vypadat. Pak oslovuji různé výrobce a zjišťuji, co je a není možné vyrobit. Spolupracuji s jednotlivci nebo malými rodinnými firmami a musím říct, že mám štěstí na lidi. Práce na nových věcech, testování a vymýšlení výrobních postupů jsou zajímavé nejen pro mě, ale také pro ně samotné. Výrobce si někdy hledám náhodně, jindy dostanu doporučení. Bez mých spolupracovníků by Mamiee vůbec nemohla existovat,
popisuje podnikatelka Markéta Laube, která stojí za výrobou originálních hraček a edukačních pomůcek pro děti a o níž jsme vydali článek Když k podnikání motivuje batole. Malý syn dal firmě i jméno.
Zajímavý je i příběh Martiny Brandové popsaný v článku K podnikání ji donutily věštecké sny. Díky nim vyrábí fantastické pralinky. Před lety jsem měla neodbytné sny o tom, že dělám s čokoládou. Opakovaně se mi zdávalo, že vyrábím pralinky. A nebylo to určitě jen z toho důvodu, že čokoládu miluju. Zabývám se výkladem z karet a podobnými věcmi a tak jsem přesvědčená, že to byly věštecké sny. Proto jsem se nebránila a začala se učit,
prozradila Martina Brandová svoji cestu k výrobě Andělských pralinek. Do chvíle než přišly ony sny, byla spokojená v zaměstnání na pozici facility manažerky. Jenže sny se mají plnit.
Muži umí vystihnout správný moment
Ryze prakticky uvažoval o své realizaci původem právník Stanislav Štrobl, dnes majitel úspěšně se rozrůstajícího řetězce salátových barů PuzzleSalads. Sám jsem hledal takovou restauraci, kde se v poledne můžu dobře najíst a být schopný až do večera naplno pracovat, aniž bych se po obědě cítil unavený. Moje představy nedokázalo uspokojit nic, co u nás v té době bylo běžným standardem. Pro tu myšlenku jsem se úplně nadchl a podvědomě jsem cítil, že nazrál ten správný čas otevřít v zahraničí běžné podniky i u nás,
řekl Stanislav Štrobl v rozhovoru, který vyšel s názvem Nováček v oboru gastronomie prorazil díky barům v kancelářských centrech.
Velmi nesmlouvavě si za svým cílem šel i Pavel Tesařík, zakladatel značky dřevěných hodinek WOOWA. Při brouzdání internetem narazil na zahraničním webu s designovým zbožím na dřevěné hodinky. Okamžitě mu padly do oka a zatoužil po nich. Jako student si je ale nemohl dovolit a navíc je žádný z výrobců nedělal v provedení s velkým ciferníkem, který sháněl. Protože mu dřevěné hodinky nedaly spát, začal se pídit po tom, kde a za jakých podmínek by si je mohl nechat vyrobit. Teď je prodává nejen v České republice, ale po celém světě. Nevěříte? Pak se znovu začtěte do článku Navrhl dřevěné hodinky, po pár měsících je prodává na všech kontinentech.
A štěstí přeje i dalším odvážným mužům. Petr Šandera a Jiří Šafář se po revoluci vrátili k pěstování chřestu na Mělnicku. Po desetiletích se díky nim český chřest opět dostává na stoly těch největších gurmánů. Podrobnosti o tom, jak začínali bez jediné znalosti v oboru, ale s vidinou potenciálu, si přečtěte v textu Z podnikatelů se stali chřesťané. Na kult lahůdkové zeleniny obrací tisíce lidí.
S jídlem, respektive základem jídla, se uplatnila i trojice mladých mužů stojících za značkou Konečně vývar. Na začátku je nikdo nebral vážně a především jim nikdo nerozuměl. Mockrát jsme museli vysvětlovat, co vlastně vyrábíme. Lidé si mysleli, že to je polévka a hledali v tom nudle, zeleninu, maso. Dostávali jsme otázky, na které jsme vůbec nebyli připraveni. Prodejci i zákazníci se ptali, na co je vývar dobrý. Nechápali, že to není nový produkt, ale původní podoba všeobecně známých kostiček a vaniček s gely,
vypravuje Jaroslav Vácha. Prvních 16 sklenic museli kluci doslova vnutit do komisního prodeje. Díky tomu, že se ale nenechali odradit, se jim dnes daří a jejich příběh popsaný v článku Vývary jako od Steva Jobse. S takovými nejen v Česku proráží tři nadšenci se stal inspirací nejednomu z jejich konkurentů.
Nebraňte se zajímavým zkušenostem, inspirujte sami sebe
Přestaňte o sobě pochybovat a nebojte se realizovat i v oborech, ve kterých vám chybí zkušenosti. Právě díky pohledu zvenčí a jiným pracovním a životním zkušenostem můžete být v novém oboru úspěšní. Třeba tak jako Jan Vokurka, který opustil slibně nastartovanou kariéru brand manažera ve velké korporaci proto, aby se mohl věnovat výrobě sirupů a medicinálních vín značky Kitl. Studoval jsem na dvou vysokých školách, ale to hlavní jsem se naučil až v Nestlé. Dodnes z toho žiju a můžu říct, že nebýt Nestlé, nebyl by ani Kitl,
otevřeně přiznává Jan Vokurka. Zkušenosti z pozice brand manažera i další nabyté know-how ve svém podniku skvěle zúročil. Uvědomuje si například, že je dobré dát na lidi, ale zároveň musí být firma proaktivní a přicházet s novinkami sama. Inspirujte se jeho příběhem v článku Podnikatel založil firmu inspirovanou životem Fausta z Jizerských hor.
O svých začátcích v úplně jiném oboru se pro server Podnikatel.cz rozpovídala i Darina Ermisová, zakladatelka značky Dara bags. Hodně lidí studuje různé příručky a snaží se v oblasti podnikatelských dovedností vzdělávat. Já jdu v tomhle ohledu dost proti proudu. Když přijdu domů s nějakým nápadem a můj manžel ekonom mi řekne, že to nemůže fungovat, tak do toho schválně jdu. A musím říct, že se málokdy spálím. Sázím hodně na vlastní pocity a intuici a asi mám v sobě i prodejního ducha. Za své schopnosti hodně vděčím i svojí první práci. Když jsem dodělala oděvní průmyslovku, neměla jsem uplatnění a začala pracovat jako řadová prodavačka v sexshopu Erotic City. Během čtyř let jsem se tam vypracovala na vedoucí prodejny a pak i na oblastní manažerku. Byla to perfektní škola, protože prodat vibrátor je mnohonásobně složitější než prodat kabelku,
říká Darina Ermisová. Její další postřehy ze světa byznysu si nenechte ujít v textu Začalo to podomácku spíchnutou taškou. Teď její značka vydělává miliony.