Za první čtvrtletí roku 2017 eviduje Česká správa sociálního zabezpečení 25% nárůst pracovních neschopností. V porovnání s loňským čtvrtletím je to konkrétně o 116 tisíc případů více. Lidé přitom na tzv. neschopence stonali v průměru o 3 dny méně. Z více než 567 tisíc případů ukončených pracovních neschopností cca polovina skončila do 14 dnů, zhruba 75 % do 30 dnů,
uvádí mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Mohlo by vás zaujmout: Každý 10. na neschopence může čekat u dveří kontrolu. ČSSZ rozdala více pokut
Za 3 měsíce téměř 7,5 mld. korun
Narostla také výše dávek nemocenského pojištění. Od ledna do března vyplatila ČSSZ 7,4 miliardy korun, což je o 800 milionů korun více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Kde marodí zaměstnanci nejvíce a kde nejdéle?
Nejvíce ukončených tzv. neschopenek bylo v prvních třech měsících evidováno v Jihomoravském a Středočeském kraji, nejméně v kraji Karlovarském .Nejdéle stonali lidé v Moravskoslezském kraji, a to téměř o 8 dnů déle, než činil celorepublikový průměr. Naopak nejkratší průměrná doba strávená na tzv. neschopence byla již tradičně evidována v Praze.
Jak často marodí zaměstnanci oproti osobám samostatně výdělečně činným? Otázkou se zabývala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Více čtěte v článku: Zaměstnanci stonají 16krát více než OSVČ, uvádí AMSP