Videopůjčovny jsou na seznamu ohrožených druhů. Majitelé třou bídu s nouzí

12. 12. 2016
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
V 90. letech se s nimi roztrhl pytel a byly na každém rohu. Dnes jich zůstávají už jen desítky, a pokud nezasáhnou zákonodárci, i těm posledním hrozí zánik.

Peter Lazarov v oboru začínal v roce 2000. Videopůjčovny byly tehdy na svém vrcholu a on pracoval v jedné z největších v Bratislavě. O dva roky později přijel v létě navštívit kamaráda do Prahy a v Česku se mu zalíbilo natolik, že se u nás rozhodl usadit natrvalo. Pár měsíců dělal v jednom fastfoodovém řetězci, ale protože je filmový fanoušek a po filmech se mu stýskalo, našel si opět práci ve videopůjčovně. Nejprve v jedné malé v centru Prahy a po pár týdnech přešel do svého času velké videopůjčovny Studio L.A. Byla to doba, kdy se ještě většina filmů distribuovala na VHS kazetách, DVD tehdy teprve začínala. Vedle hlavní pobočky v Bohnicích provozovalo Studio L.A. ještě další v Kobylisích, na Proseku a Ládví. Situace ale byla rok od roku horší a firma zavírala jednu pobočku za druhou. Nakonec mi majitel v roce 2008 nabídl, jestli nechci tuto pobočku na Ládví koupit. A já kývl, vzpomíná na minulá léta Peter Lazarov, majitel videopůjčovny City Movie.

Do vlastního podnikání investoval už v době, kdy se videopůjčovnám přestávalo dařit. Přesto se mu podařilo propad tržeb zastavit a naopak začal vydělávat. Podařilo se mi to díky nákupu blu-ray disků. Začal jsem s nimi jako první v republice a dodnes jich mám nejvíc v celém Česku, vysvětluje majitel videopůjčovny. Ani optické disky ale nebyly dlouhodobou spásou. Na videopůjčovny stále silněji dopadala konkurence v podobě bohatší televizní nabídky, levných pošetkových filmů na DVD a zejména sdílení filmů na internetu. Spousta lidí tvrdí, že nás zabily pošetky. S tím já ale nesouhlasím. Vedu si podrobné dlouhodobé statistiky a vím, že s příchodem pošetek mi tržby klesly o pouhá dvě procenta. Lidi se laciných DVD brzy nabažili. Firmy, které je vydávaly, teď neví, co s nimi. Mají jich plné sklady a prodávají po desetikorunách, říká Peter Lazarov.

Za konkurenta nepovažuje ani klasické televizní vysílání nebo služby internetových televizí. Tím, kdo videopůjčovny ničí, je podle něj jen internet. Lépe řečeno internetoví piráti a provozovatelé filehostingových serverů. Zejména mladší generace považuje za zcela normální, že si filmy opatří na sdílených serverech. Této možnosti, která je navíc zadarmo, se kamennou videopůjčovnou prostě konkurovat nedá. Je to čím dál tím horší. Před deseti lety ještě spousta lidí neměla rychlé internetové připojení a bylo jednodušší přijít pro film do půjčovny, dnes si ho každý bez problémů stáhne doma. Filehostingové služby, torrenty, to jsou věci, se kterými nemůžeme bojovat, protože máme špatnou legislativu. Autorský zákon se internetu věnuje jen okrajově. Nějaké paragrafy existují, ale nejsou účinné. Jak jistě víte, znak paragrafu má ve svém středu dírku, kterou se dá proklouznout. A to se skutečně děje. Dnes filehostingové službě stačí, aby na webu uvedla, že neodpovídá za svůj obsah, a je nepostižitelná. To jim stačí a jsou v pohodě. Přitom podporují pirátské kopírování a sdílení audiovizuálních děl. Jak je to možné? Tohle by nikomu nemělo projít. Vždyť oni sdílejí bambiliony filmů. A trestat by se měli i ti, co sdílené filmy stahují. Podívejte se třeba na Francii. Tam se díky zákonu „třikrát a dost“ pirátství omezilo a co vím od kolegů z branže, začíná se tam znovu lépe dařit i videopůjčovnám, stěžuje si podnikatel na špatnou českou legislativu.

Na tomto místě je nutné vysvětlit, že francouzská protipirátská legislativa zavedená ještě v době Nicolase Sarkozyho byla skutečně účinná a měla nakročeno k tomu stát se vzorem pro celou Evropskou unii. Uživatelé přistižení při nabízení nebo stahování chráněného obsahu dostali nejprve varování, a pokud ve své činnosti pokračovali, hrozili jim různé sankce. Vedle tučných pokut to bylo i odpojení od internetu. Jenže podle studie australské Monash University tento prostředek nefunguje dostatečně efektivně. Před třemi lety proto Francouzi od odpojování internetového připojení upustili a nahradili ho jen pokutami. A letos na jaře pak Národní shromáždění přijalo usnesení, že Vysoký úřad pro šíření děl a ochranu práv na internetu v roce 2022 prakticky zanikne. Rozhodlo o tom pouhých 7 poslanců z celkových 577, kteří byli tou dobou přítomni na hlasování. Je tedy možné, že se francouzští zákonodárci během příštích let rozhodnou pro zachování pravidla třikrát a dost a letošní kontroverzní změnu ještě zvrátí. Zákon si totiž pochvalovala nejen vláda, ale i autorskoprávní organizace.

Musíme s tou situací něco velmi rychle udělat. Už to neříkám kvůli sobě, moje půjčovna je malá rybka a mě už to nezachrání. V naprostém extrému ale hrozí, že se úplně přestanou vyrábět filmy. Distribučním firmám se to jednoduše nevyplatí. Jen si spočítejte náklady na lisování disků a všechny další činnosti okolo. To není zadarmo. Pak to dáte do oběhu a stačí jeden člověk, který si film na nosiči koupí a nasdílí ho na internetu. Všechny ostatní kopie můžete zničit, protože o ně přestane být zájem, dodává Peter Lazarov s tím, že stát svým laxním přístupem k pirátství vlastně nechrání jeho investice a podporuje protizákonné praktiky. Společně s kamarádem chtěl vydávat na blu-ray nosičích raritní filmové snímky. Nakonec ale myšlenku zavrhl, protože si uvědomil, že by to bylo jen mnoho promarněného času, energie a peněz. Češi a Slováci jsou podle něj pirátskými velmistry a nelegální sdílení a stahování filmů se nikdy nepodaří vymýtit docela. Přísnými postihy by se ale dalo výrazně eliminovat. Lidé mají filmy rádi a začali by je víc kupovat nebo znovu chodit do videopůjčoven.

O postizích pirátů se toho všeobecně málo ví. Všichni si pamatují jen kauzu Jana Svěráka, který vysoudil půl milionu korun na úložišti Share-rapid.cz, kde byl volně dostupný jeho film Kuky se vrací. Já si myslím, že by se mělo mnohem víc mluvit o každém takovém postihu. Lidi o tom nic nevědí, proto se nebojí. Mladým to přijde k smíchu, říká Peter Lazarov.

Končí i kina, jak má přežít videopůjčovna?

O tom, jak byznys videopůjčoven upadá, svědčí statistiky, které si majitel City Movie vede. Pro názornou ilustraci vyjel na svém počítači přesné počty zákazníků v jednom týdnu na přelomu října a listopadu od letoška až do doby, kdy videopůjčovnu koupil. Následující čísla mluví za všechno.

Týden v roce – počet zákazníků: 

  • 2016 – 55 
  • 2015 – 58
  • 2014 – 104
  • 2013 – 120
  • 2012 – 103
  • 2011 – 145
  • 2010 – 152
  • 2009 – 262
  • 2008 – 329

Ještě před třemi nebo čtyřmi lety se to dalo, teď už to jde úplně do kopru. Poslední dva roky už jsou hodně mizerné a je to boj o přežití. Videopůjčovnu můžu provozovat už jen díky tomu, že jsem se přestěhoval do menších prostor s nižším nájmem. Nejdřív jsem ji měl v prostorách mnohem větších, kde byl i menší projekční sál. Teď mi výdělek sotva pokryje nájem a nákup nových blu-ray disků, komentuje podnikatel. Ve chvílích, kdy v půjčovně nikoho nemá, se věnuje práci na počítači. Zabývá se počítačovou grafikou a i díky tomu si ještě může dovolit videopůjčovnu držet. Dřív mě živila půjčovna a peníze za grafiku byly fajn přivýdělkem, dnes je to úplně naopak. Zatím mi tahle kombinace vyhovuje, protože kdybych to tu zavřel a nechal se někde zaměstnat, neměl bych už na práci s počítačem čas, dodává Peter Lazarov.

Jak dlouho ale ještě svůj byznys bude schopný držet při životě, na to nedokáže odpovědět. S cenami už níž jít nemůže. Blu-ray disky půjčuje za 60 a DVD za 20 až 55 korun a nabízí různé množstevní slevy. Teď také zvažuje, jak se zařídit poté, co na něj dopadne elektronická evidence tržeb. Při malém výdělku se mu totiž pravděpodobně nevyplatí investovat do nového pokladního systému. Jak sám říká, nebude investovat do drahého zařízení, na kterém obslouží sedm zákazníků denně. I proto by mohl skončit. Z oboru úplně zmizela jistota. Kdysi bylo jasné, že v pátek a o víkendu bude v půjčovně plno. Byly slabší a silnější dny i období. Dnes už nic z toho neplatí. Někdy dokážu ve středu udělat větší tržbu než za celý víkend, říká majitel videopůjčovny City Movie na pražském sídlišti Ládví, kde před pár měsíci kvůli nezájmu zavřelo i multikino. Majitel prostory prodal potravinovému řetězci. Smysl podle majitele malé videopůjčovny nemají ani online videopůjčovny. I ty čelí velkým problémům. Důkazem je loňský konec jedné z historicky prvních českých online videopůjčoven Topfun.

V úpadku, v jakém se dnes videopůjčovny nacházejí, už se jim logicky nedostává ani podpory distribučních společností. Ještě před několika lety tyto firmy půjčovny zásobovaly reklamními předměty, ale i filmy, a dokonce i DVD a později blu-ray přehrávači. I videopůjčovna City Movie byla ve své době tak úspěšná, že si mohla dovolit pořádat různé soutěže nebo třeba i oslavy dne dětí. Později se její majitel snažil tyto akce dotovat ze svého a pak s nimi úplně přestal. Distribuční společnosti teď videopůjčovnám alespoň dál nabízí nižší nákupní ceny nosičů. I to je podle Petera Lazarova důsledek pirátství. Firmy nemají důvod investovat, když se jim to nevyplatí. Má proto radost, že někteří lidé v sobě mají stále dostatek slušnosti a stahování filmů z internetu nepodporují. Moje klientela nejsou jen starší lidé, kteří si se stahováním neumí poradit. Překvapivě chodí i mladí, dokonce i pár puberťáků. Všechno to je o výchově, které se jim dostane. Mojí pravidelnou zákaznicí je například jedna paní učitelka, která s sebou vodí své děti. Ukazuje jim, že platit za zhlédnutí filmu je normální a slušné. Ty děti to berou naprosto automaticky, vysvětluje podnikatel.

skoleni_8_1

Navzdory tomu, že jeho videopůjčovna rozhodně není zlatým dolem, věnuje jí obrovské množství času. Otevřeno má od pondělí do soboty od 10:00 do 20:30 a v neděli od 14:00 do 20:30. Volno si bere jen na jediný víkend v měsíci, kdy se nechává zastupovat kamarádem. Jsem velký filmový fanoušek a půjčovnu držím vlastně už jen z nostalgie. Věřím, že se třeba jednou něco stane a já nebudu muset zavřít jako stovky dalších. Možná mi to někdo nebude věřit, ale já to dělám pro lidi. Že to není pro peníze, to si ostatně může každý lehce spočítat. Dokud bude aspoň tolik zákazníků jako dnes, tak to tu budu držet. Pokud jich v příštím roce znovu ubude, tak je konec, říká Peter Lazarov. Na protipirátskou legislativu ale v nejbližší době spoléhat nemůže. Naději v něm udržuje alespoň to, že je teď módní retro. A taková videopůjčovna, to už jedno velké retro je.

Blíží se konec roku a spousta lidí bude mít volno, které využije i ke sledování filmů. Co takhle mezi svátky vydat pár korun navíc a zajít si pro film do půjčovny? Podpoříte tím nejen boj s piráty, ale zároveň i těch několik posledních mohykánů, ke kterým se řadí i videopůjčovna v horním vestibulu metra Ládví v Praze.  

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).