V redakční poradně řešíme kromě otázek kolem startu podnikání i dotazy týkající se mzdového účetnictví. Přečtěte si pár zajímavých dotazů a našich odpovědí.
Jak stanovit průměrný výdělek?
Z čeho se vypočítá průměrný výdělek při výpovědi dle § 73 odst. 6 ZP (bez odstupného), když výpovědní doba dvou měsíců přechází do dalšího čtvrtletí. Započítává se do průměru i doba, po kterou pro překážku na straně zaměstnavatele v předchozím čtvrtletí, nemohl chodit pracovník do práce?
Postupujete podle § 351 a násl. zákoníku práce. Náhrada na překážku v práci se započítává. Důležité je přitom datum odvolání nebo vzdání se funkce. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Například pokud je datum vzdání se funkce 31. 8., počítá se průměrný výdělek z II. čtvrtletí.
Vyživované osoby a exekuce
Potřebovala bych poradit zda se děti, na které je placeno výživné stanovené na základě rozsudku soudu, započítávají do vyživovaných osob ne exekuce.
Řídíte se nařízením vlády § 1 odst. 595/2006 Sb. Zde se mimo jiné píše, že jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
Jestliže je tedy výživné stanoveno jako výkon rozhodnutí, do vyživovaných osob děti nepočítáte. Nařízení 595/2006 Sb., o výpočtu základní částky.
Pořadí srážek ze mzdy
Potřebovala bych od Vás poradit: zaměstnanec má několik přednostních i nepřednostních exekucí a přinesl nám Dohodu o srážkách ze mzdy na výživné, kde se s bývalou manželkou dohodli na výživném 5000 korun měsíčně. Toto jim schválil soud rozsudkem.
Myslím si správně, že pánovi uplatním jeho a 2 děti jako vyživované, poté srazím přednostní a nepřednostní pohledávky, zachovám minimum a teprve z toho zbytku srazím na základě dohody to výživné? Výživné nemám doručeno od soudu usnesením.
Pán si myslí, že se mu nejprve srazí výživné, na exekuce nic moc nezůstane, ale životní minimum dostane celé. Jedná se mi prosím pouze o správné pořadí srážek – neřeším zachování životního minima.
Stále se jedná o dohodu o výživném uzavřenou dle § 551 občanského zákoníku. Jde o potvrzení dohody soudem, ne o nařízenou exekuční srážku. Jak správně píšete, uplatníte děti jako vyživované osoby. Výživné je vždy přednostní pohledávkou s absolutní předností (ovšem jen v rámci 2. třetiny mzdy).
Postup: čistá mzda – nezabavitelné částky = rozdíl, který dále dělíte na 7989 Kč/3 (v roce 2011) a plně zabavitelný zbytek mzdy.
- 1. třetina mzdy – pohledávky dle pořadí bez ohledu na přednostní nebo nepřednostní
- 2. třetina mzdy – výživné (tady patří těch Vašich 5 tisíc Kč) a další přednostní pohledávky dle pořadí
- 3. třetina mzdy – náleží povinnému
Plně zabavitelný zbytek mzdy přidělíte nejprve do druhé třetiny, a pokud něco zbude, tak do první třetiny.
Rozdíl mezi dohodou dle § 551 občanského zákoníku a výkonem rozhodnutí je v uplatnění vyživovaných osob. V obou případech se jedná o přednostní pohledávku. Více v článku: Srážíte ze mzdy? Není výživné jako výživné
Prohlášení poplatníka k dani
Chodím na brigádu na pokladnu na DPČ do maloobchodu. Zde jsem podepsala prohlášení poplatníka k dani. Také jsem tento měsíc začala roznášet letáky na DPP (za 1000 Kč/měsíc). Jak je to s podpisem prohlášení poplatníka k dani u roznášení letáků na DPP? Mám za to, že to u letáku nepůjde podepsat. Znamená to tedy, že mi bude stržena srážková daň?
Daňové prohlášení je možné podepsat ve stejném období (měsíci) vždy jen u jednoho plátce (zaměstnavatele). Pokud jste již prohlášení podepsala na DPČ, nemůžete znovu podepsat u dalšího plátce na DPP. Z dohody Vám bude sražena 15% srážková daň, pokud příjem nepřevýší 5000 korun měsíčně. Srážková daň je konečná, nevyúčtovává se. Při dosažení příjmu 5001 Kč a výše, odvede plátce zálohovou daň. Na konci roku podáte daňové přiznání. O roční zúčtování žádat nemůžete, šlo by o souběžné zaměstnání.
Pracovní smlouva podepsaná se zpětnou platností
Chci se zeptat, zda je možné uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu se zpětnou platnosti 1, 2 nebo 3 měsíce zpětně, buď jako zkušební doba 3 měsíce plus výplatní páska za jeden měsíc zpětně.
Zpětně pracovní smlouvu uzavřít samozřejmě nelze. Na každý pracovní poměr musí být sjednána pracovní smlouva, případně dohoda. V pracovní smlouvě si můžete (ale nemusíte) sjednat další podmínky, např. zkušební dobu nebo smlouvu upravit dodatkem k pracovní smlouvě. Uvědomte si, že s uzavřením pracovní smlouvy je spojena i registrační povinnost zaměstnance na ČSSZ a ZP, včetně odvodů.
Upozorňuji, že pracovní poměr bez řádně uzavřené pracovní smlouvy (dohody) je prací „na černo“. Aktuálně se na to kontroly ve větší míře zaměřují.
Nečekaná srážka ze mzdy
Chtěla jsem se zeptat, zda je možné srazit zaměstnanci od zaměstnavatele libovolnou částku ze mzdy v tomto případě: Můj přítel nemohl dodat podklady ke smlouvě, co se týče lékařské prohlídky a dalších věcí k HPP. Domlouval se však s nadřízeným na termínu, kdy si tyto papíry dovyřídí. Ten mu však napsal mail, že mu jakožto zaměstnanci personální srazila ze mzdy pokutu za nevyřízení těchto náležitostí ve výši 1000 Kč a v dalším měsíci se srážka vyšplhá na 5000 Kč. Nevím, co si o tom myslet, není toto jednání protizákonné? Zvláště, když vůbec nebyl předem s nějakou touto sankcí obeznámen?
Zaměstnavatel výrazně porušuje zákoník práce. Srážky ze mzdy jsou řešeny v § 147. Ze mzdy je možné srazit pouze zákonem stanovené srážky, exekuce a srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy. Zaměstnavatel si nemůže ve svůj prospěch sám nic srazit. Upozorněte zaměstnavatele na nesprávný postup. Můžete se obrátit i na inspekci práce.
Je ale otázkou, zda to zaměstnavatel skutečně pojal jako srážku ze mzdy nebo např. snížení pohyblivé složky mzdy.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU