Jestliže tak chcete již zaslanou tržbu stornovat nebo opravit, musíte postupovat podle § 7 zákona o evidenci tržeb. Tržbu tak zadáte stejným způsobem jako normálně avšak s tím rozdílem, že ji zadáte jako minusovou položku. Co se týče účetnictví, nebude systém e-tržby (EET) s účetnictvím párován. Obdobně se storno v režimu e-tržeb použije na vrácené zboží.
Můžete evidovat i vrácení neevidované tržby
V případě, kdy podnikatel vrátí platbu, která nebyla evidovanou tržbou (např. byla uhrazena převodem z účtu na účet), nejedná se ani v případě jejího vrácení o evidovanou tržbu, a to i když je vrácena v hotovosti nebo obdobným způsobem. „Pokud však poplatník vrácení platby zaeviduje, nebude tento postup ze strany orgánů příslušných k prověřování plnění povinností podle ZoET zpochybňován,“ upřesňuje se v metodice k EET.
To samé platí pro situaci, kdy byla vrácena evidovaná tržba, ale vrácení proběhlo převodem z účtu na účet. Postup se vztahuje zejména na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil.
Zaslané údaje o provedeném stornu či opravě nejsou z technického hlediska nijak vázány na původní tržbu (zaslanou datovou zprávu či vydanou účtenku) a není třeba je nijak propojovat. Když dojde k vrácení platby v částečné či plné výši, třeba kvůli vrácení zboží bez uvedení důvodu nebo reklamace, je v datové zprávě v položce datum a čas přijetí tržby uveden datum a čas vrácení příslušné částky.
V případě, kdy k přijetí platby ještě nedošlo (tj. u omylem zaevidované tržby nebo v případě, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil) a nebude tedy docházet k vracení hotovosti, by měl poplatník provést storno či opravu dle metodiky s ohledem na konkrétní okolnosti a zvyklosti jeho činnosti, a to bez zbytečného odkladu po zjištění nesprávně zaevidované tržby.
ČLÁNKY DO MAILU