Takže motivovat prémiemi je neúčinné, ta pakáž na to rychle zapomene. A obávám se, že i na květnovou výplatu si pakáž nevděčná dnes už ani nevzpomene.
Tudíž, a to je logika Zdeňku Vesecký, nic více než zákonná minimální mzda nemá smysl. A i tu by bylo dobré snížit. To je také logické.
"Z našeho průzkumu motivace zaměstnanců vyplývá, že lidé hledají často preferují smysluplnost a pocit vnitřního uspokojení z činnosti, kterou budou vykonávat, komentuje Ladislav Kučera, ředitel personálně-poradenské společnosti Hays Czech Republic."
To jistě ano, nakonec jablka u silnic právě zrají, nemrzne, tak na čo peňažky.
"Jděte svým zaměstnancům ve vztahu k zákazníkům příkladem. Ukažte jim, jak s nimi jednáte a dejte najevo, že chcete, aby s nimi takto jednali i oni."
Ta doba, kdy nadřízený věděl, znal práci podřízených, uměl ji udělat stejně, či lépe, znal souvislosti té práce, je už 20 let ve většině firem pryč.
Zrovna já jsem jako ředitel firmy s cca 120 zaměstnanci znal práci každého z nich.
Starší ročníky to dokázali ocenit a rychle poznali, že mne "neopijí rohlíkem" a mladí pánové a slečny z toho byli velmi nervozní, protože mi u PowerPointu nemohli ukazovat své hlouposti.
Nakonec jsem s těmi kolegy dostal firmu z průšvihu do několika milionového provozního zisku.
Na mnoha dnešních manažerech je vidět, že rukama nikdy nedělali, hlavou neumí a dokáží se pouze arogantně tvářit. Ryba vždy smrdí od hlavy.
Když má majitel v pí-i, má v pí-i i ředitel. Ředitel si nabere do firmy rodinu. Rodina šéfuje tak, že si nabere své kamarády. Pak se stane že nadřízeného dělníkům dělá 18 letý sopl a zevlák bez jakých koliv znalostí a zkušeností. kterému ovšem nechybí nadmíru arogance a příliš seběvědomí.
Tyhle poučky fungují jen v mizivém procentu případů u velmi dobře placených zaměstnanců, u kterých tak výše mzdy či odměn nehraje až zas tak roli. Je mi houby platné, že jsem ve firmě spokojen pracovně a že své pozitivní přesvědčení přenáším na zákazníky, když doma počítám párky do hrnce a mám problém zaplatit nájem, protože jinak dělám za mizernou mzdu. Nejdřív musí být zaměstnanec dobře zaplacen a pak rád přijme i pozitivní motivaci přesvědčením o kvalitě firmy a jejích produktů.
Ona existuja taková pyramida hodnot a někde na Netu by se asi dala najít.
Lidé, kteří pracují za malou mzdu, která jim umožní pouze přežít do výplaty je možné motivovat penězi.
Když už z výplaty můžete něco ušetřit, tak nastupují i další důvody a motivace. V takovém případě práce, do které se těšíte a která vás baví může být velkou výhrou.
První je ale nájem a možnost něco z výplaty ušetřit.
Když už jsem měl za pár do důchodu (a ani předčasný důchod mi nebyl proti mysli) a ředitel mi navrhoval, abych (samozřejmě zadarmo) se ujal nové akce, řekl jsem mu, že firma se mne snaží na$rat a že se jí to daří (a čistě aby řeč nestála jsem mu sdělil, jakou představu mám o zvýšení svého platu, abych měl zájem se toho ujmout).
To já kdysi z mladické nerozvážnosti na podobnou nabídku zadarmo kývl. Dopadlo to tak, že v dost slušně ziskovém (pro firmu) projektu za 120M byla chyba, jež stála 10,5 tisíce. I šéf pravil, že jelikož jsem byl vedoucí projektu, a on neumí zjistit kdo za to může, dostanu pokutu já.
Tak jsem ho požádal, ať mi dá výpověď. To odmítl, a pokutu stáhl. Ale výpověď jsem stejně dal sám.