Víme, v jakých případech je výhodné podat daňové přiznání, i když nemusíte

6. 3. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek
Zatímco pro podnikatele je daňové přiznání povinné, zaměstnanci ho podávat nemusí. I jim se ale může vyplatit ho v některých případech podat.

Ani letos se nic nemění na tom, že se vám může vyplatit podat daňové přiznání, přestože ze zákona nemusíte. Díky přiznání a uplatnění slev na dani totiž můžete dostat zpět již zaplacené daně. Obecně se dá konstatovat, že daňové přiznání se vyplatí podat tehdy, pokud jste v loňském roce nepracovali všech 12 měsíců, měli jste po část roku zdaněné příjmy a nepožádali jste o roční zúčtování.

Čtěte také: Odborníci čekají v přiznáních za rok 2013 řadu chyb. Čtěte, na co si dát pozor

Přiznání se vyplatí podat i nezaměstnaným

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Podat daňové přiznání se někdy vyplatí, i když nemusíte.

Nejtypičtějším příkladem, kdy se přiznání vyplatí podat, je zaměstnanec, který část roku pracoval a část roku strávil na pracovním úřadě. Důvodem je roční sleva na poplatníka, která činí za rok 2013 celkem 24 840 korun. Sleva se však vždy uplatňuje v měsíční výši. Jestliže tak zaměstnanec nepracoval celý rok, nezvládl vyčerpat plnou výši slevy na dani. Pokud ale podá daňové přiznání, sleva se mu vyúčtuje a peníze mu budou vráceny. K přiznání je třeba jen přiložit Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Příklad č. 1

Pan Rupert pracoval do konce srpna 2013. Zbylé 3 měsíce již nepracoval a byl pouze na úřadu práce. Za 9 měsíců práce dostával superhrubou mzdu ve výši 25 000 korun měsíčně. Na Potvrzení o zdanitelných příjmech má tak uveden základ daně ve výši 225 000 korun. Na zálohách na dani pan Rupert zaplatil 15 120 korun.

Ze základu daně 225 000 korun činí daň 33 750 korun. Vzhledem ke slevě 24 840 korun dělá výsledná daňová povinnost 8910 korun. Na zálohách ale zaplatil pan Rupert už 15 120 korun a pokud podá přiznání, finanční úřad mu rozdíl, tedy 6210 korun, vrátí.
Tento postup se ale netýká jen základní slevy, ale také dalších slev a zvýhodnění. 

Příklad č. 2

Pan Krbec (2 děti, na které lze uplatnit bonus) byl zaměstnán od 1. ledna do 31. ledna 2013, poté byl nezaměstnaný, a dále byl zaměstnán v nové práci od října 2011. U obou zaměstnavatelů podepsal Prohlášení k dani. Posledního zaměstnavatele ovšem nepožádal o roční zúčtování, což bylo možné do 15. února 2012. 

Jestliže pan Krbec podá přiznání, vydělá na tom, jelikož uplatní část neuplatněné základní slevy na poplatníka + bonusy na děti. Úřad mu vrátí zálohu na daň sraženou zaměstnavatelem (až do částky 24 840 Kč) a ještě mu případně vyplatí bonus na děti, konkrétně 26 808 korun (2×13 404). Pozor ovšem na podmínku uplatnění bonusů na děti – poplatník musí mít celoroční příjem aspoň 48 000 korun.

Čtěte také: Slevy na dani se oproti loňsku omezily. Čtěte, kdo jakou slevu může využít

Také studenti mohou dostat daně zpět

Další skupinu poplatníků, které se vyplatí podat daňové přiznání, tvoří studenti, kteří si během roku přivydělávali na různých brigádách a nepožádali o roční zúčtování. Aby ale mohli slevy uplatnit, muselo se jednat o nepřekrývající se brigády (uzavřené například pomocí dohody o provedení práce) a studenti museli u zaměstnavatelů podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, známého také jako tzv. “růžový papír”. Pokud pak podají daňové přiznání, mohou kromě základní slevy na dani ve výši 24 840 korun uplatnit i slevu na studenta 4020. U slevy na studenta je třeba jen dát pozor, zda byl poplatník studentem celý rok. Pokud jen část roku, počítá se sleva v poměrné výši. Kromě potvrzení o příjmech musí studenti k přiznání přiložit i potvrzení o studiu.

Příklad č. 3

Pan Kaňka si v roce 2013 vydělal během 3 měsíců celkem 100 000 korun. Pracoval vždy na dohody o provedení práce a u zaměstnavatelů měl podepsané prohlášení k dani. Celý rok byl navíc studentem vysoké školy. Na zálohách na dani pan Kaňka zaplatil 7785 korun.

Když pan Kaňka podá daňové přiznání, může uplatnit základní slevu 24 840 korun a také slevu na studenta ve výši 4020 korun. Vzhledem k tomu, že slevy jsou vyšší než daňová povinnost, která činí 15 000 korun, finanční úřad po podání daňového přiznání panu Kaňkovi 7785 korun vrátí.

Přiznání se vyplatí i nemocným a maminkám

Podání daňového přiznání se rovněž vyplatí maminkám, které byly část roku na mateřské dovolené, respektive část roku pracovaly. Daňovým přiznáním mohou opět uplatnit slevy v plné výši a dostat zpět již zaplacené daně. Často se stává, že se maminka vrací z mateřské dovolené a zaměstnavatel pro ni nemá práci. Domluví se proto na ukončení pracovního poměru a vyplacení odstupného. Z něj se sice strhne daň, tu však mohou maminky získat zpět díky daňovému přiznání.

Příklad č. 4

Paní Chytrá se v červenci vrátila z mateřské dovolené, se zaměstnavatelem se však dohodla na ukončení práce dohodou s tím, že dostane tříměsíční odstupné. Vzhledem k tomu, že paní Chytrá už nikam jinam vloni pracovat nešla, bylo odstupné jejím jediným zdanitelným příjmem. Z odstupného zaplatila daň, kterou může daňovým přiznáním (v závislosti na výši odstupného) získat buď celou, nebo alespoň z části nazpátek. 

Stejný princip platí i pro další skupiny, například pro nemocné. Jak již bylo napsáno v počátku, daňové přiznání se prostě vyplatí podat všem, kteří vloni z nějakých důvodů nebyli zaměstnáni všech 12 měsíců, zároveň měli zdaněné příjmy a nepožádali o roční zúčtování.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).