Jak spojit firmy a čerstvé studentské mozky? Přes internet

18. 10. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: 244086
Když Vít Chvál studoval IT, chyběla mu možnost, jak relativně jednoduše navázat kontakt s praxí. Proto letos vymyslel ProPoint.

Co je cílem projektu ProPoint?

Primárním cílem projektu je umožnit studentům získat praktické zkušenosti s reálnými úkoly z praxe. K těm se za normálních okolností většinou dostanou až poté, co absolvují vysokou školu. Jenže to je pozdě. Když po škole získají práci, jsou praxí vždycky překvapení. Například v oblasti IT trvá zhruba dva až tři roky, než se absolvent naučí samostatně řešit problémy, kterým firma běžně čelí, nebo pracovat s technologiemi, které se ve firmě používají. Teprve poté začíná být absolvent pro firmu skutečným přínosem. Je to škoda. Studenti jsou tvůrčí a můžou už na škole plnit úkoly, které vycházejí z firemního prostředí. Proto jsme vypracovali řešení ProPoint. Já sám jsem ukončil bakalářské studium IT, ve studiu jsem ale dál nepokračoval, protože mi chyběl kontakt s praxí. Odešel jsem do menší firmy, kde pracuji jako projektový manažer. Za ProPointem tedy stojí i moje osobní zkušenost.

Jak ProPoint konkrétně vypadá a funguje?

ProPoint je online portál, kam firmy bezplatně vkládají zadání jakéhokoliv úkolu. K řešení úkolu se pak přes portál přihlásí zájemci z řad studentů. Firma si z uchazečů vybere. Doporučujeme, aby si firma vybrala více studentů. Je to výhodné pro obě strany. Více studentů má možnost setkat se s praxí a pro firmu se snižuje riziko toho, že nedostane očekávaný výstup. Vybraní studenti pak na úkolu pracují a firma s nimi standardně komunikuje. Studenti předávají výsledky své práce, přičemž součástí portálu je také možnost sledovat, jak projekt postupuje. Když je úkol hotový, přechází se na vyhodnocení studentů. Skládá se ze dvou částí. Primární je bodové ohodnocení, rating studentů ze strany firem. Až druhou částí je finanční ohodnocení studentů. Důležité ale je, že naše služba není zaměřená na vydělávání peněz – pokud chtějí studenti vydělat, ať se nechají zaměstnat nebo jdou na brigádu. Pokud to budou časově a intelektuálně zvládat společně se studiem, rozhodně to doporučuji. Nás zajímá hlavně to, že se studenti dostanou do praxe a mohou si vyzkoušet práci v oboru, který studují.

Hodnocení se promítá do profilu studenta. S tímto hodnocením nakonec také čerstvý absolvent přichází na přijímací pohovor a dokládá tak svou praxi. Student může zpětně hodnotit i firmu. To je důležité proto, aby se na portálu ProPoint odhalila firma, která nebude se studenty jednat čestně, bude je chtít využívat, bude špatně komunikovat apod. Také každá firma má tedy v rámci ProPoint svůj profil s hodnocením studentů a jejich referencemi.

Firmy a studenti se musí registrovat?

Zaregistrujete se na stránce www.propoint.cz, obdobně jako na Facebooku. A pod svým účtem pak v systému vystupujete. Pro studenty i firmy je ProPoint zdarma. Jediné, z čeho systém čerpá finance, je částka, kterou je firma ochotná studentům za úkol zaplatit. Z té si v tuto chvíli bereme 6,7 %, která jdou na zprostředkování online plateb a další rozvoj portálu.

Čtěte speciál věnovaný českým startupům na serveru Lupa.cz: Stuartup.lupa.cz

Našli jste způsob, jak vztah studentů a firem z pracovněprávního hlediska nějak jednoduše vyřešit?

Dlouho jsme se radili s právníky a hledali jsme pro studenty i firmy administrativně co nejsnazší řešení. Takovým řešením je veřejná soutěž definovaná v občanském zákoníku. Má jednoduchá a jasná pravidla. Pokud firma sama nechce, nemusí se studentem uzavírat žádný kontrakt, stejně tak student nemusí s firmou podepisovat žádné smlouvy. ProPoint jen koordinuje práci a vytváří prostředí, ve kterém práce probíhá. Důležité také je, že výdělek z veřejné soutěže student nemusí zdaňovat, takže mu opět odpadá administrativa, která ho nebude demotivovat. Student tak může okusit praxi a firmy zase využít čerstvých mozků. Právě v IT, designu nebo marketingu je novátorský přístup hodně důležitý.

To jsou tedy obory, na které se ProPoint zaměřuje?

ProPoint samozřejmě není vhodný pro všechny obory. Studenti medicíny ho asi nevyužijí. Oborů je ale hodně, IT, design nebo marketing jsou jejich příklady. Zatím projekt testujeme v oblasti IT. Náš nápad vznikl v březnu a 20. října spouštíme pilotní projekt, který máme domluvený s děkanem Fakulty informačních technologií (FIT) Vysokého učení technického v Brně. Do pilotu tedy vezmeme všechny studenty FIT, kteří budou mít o službu ProPoint zájem a na druhé straně oslovujeme IT firmy. Pilot vyhodnotíme do tří měsíců a pokud se osvědčí, budeme hledat investory a službu rozšiřovat. Naše ambice je expandovat i za hranice Česka. Tak, aby český student mohl pracovat například pro americkou firmu, což by mohlo být hodně zajímavé. Rádi bychom také systém následně otevřeli i pro nestudenty.

Další stranou, která do celého systému vstupuje, jsou vysoké školy. Informace, které se v systému za nějaký čas nastřádají, chceme poskytovat vysokým školám. Školy tak zjistí, jak to jejich studentům v praxi jde, na jakém poli vynikají a co jim naopak nejde. Škola pak může upravit způsob výuky, ubírat nebo přidávat předměty. Zpočátku jsem si myslel, že je tento nápad velmi naivní. Překvapilo mě, že například FIT má o takovou zpětnou vazbu skutečně zájem. Proto na toto téma také začínáme jednat s ministerstvem školství. Náš systém by mohly využívat i vysoké školy, na nichž mají studenti povinnou praxi.

A v neposlední řadě se při mém jednání s krajským úřadem ukázalo, že i veřejná správa má úkoly, které by mohl zpracovat někdo zvenčí. A mohla by tak systém využívat.

Není v takové výměně informací skrytá nějaká potíž, třeba z hlediska práva? Setkali jste se s námitkami, které bylo nutné v systému zohlednit?

Do systému jsme skutečně zapracovali dvě námitky. Firmy se obávaly toho, že student může zneužít jejich know-how, které do systému prostřednictvím zadaných úkolů vloží. Proto jsme do systému zapracovali dohodu o zachování mlčenlivosti, kterou firma může požadovat od studentů podepsat. FIT se zase obávala využívání informací o studentech, řešila, zda nejde o osobní informace. Měl jsem proto jednání na Úřadu pro ochranu osobních údajů, procházeli jsme celý doménový model, což jsou všechny informace uložené v systému. Našli jsme jedinou spornou informaci – datum narození. Změnili jsme ho na rok narození a systém tedy v tuto chvíli neobsahuje žádné osobní údaje.

O propojení vysokých škol s praxí se hodně mluví i v souvislosti se školskými reformami. Jaký zájem ale skutečně čekáte ze strany studentů?

Sám jsem zvědavý. Jednal jsem například se Studentskou unií FIT a lidé jsou samozřejmě různí. Mnozí studenti už dnes vědí, že uplatnit se po škole v praxi není jednoduché. Naše řešení je proto zajímá. Další studenti říkají, že pro ně bude náš systém atraktivní, až v něm budou renomované firmy. Jenže takové firmy se budou zřejmě zajímat jen o prověřené studenty s vysokým ratingem. A jsou samozřejmě i studenti, které něco takového nezajímá vůbec.

Kromě vysokých škol by systém mohl zajímat také personální agentury, které na trhu práce hledají perspektivní absolventy. Uvažujete i tímto směrem?

S personálními agenturami zatím nejednáme. Byli bychom ale rádi, kdyby se náš rating stal určitým vodítkem vypovídajícím o kvalitě absolventa. A to jak u firem, tak u personálních agentur. Myslím, že to není nereálné. Máme další nápady, jak řešení rozšířit. Nyní pro provozování ProPoint zakládám eseróčko.

Mimochodem, vstupovalo se vám do podnikání snadno?

MM 25 baliček

S ničím nemám problém.

Vít Chvál vystudoval bakalářský program na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. Více než programování ho zajímala manažerská práce. Nyní pracuje v IT firmě zaměřené na veřejnou správu jako projektový manažer, účastní se i výběrových řízení pro nové zaměstnance. Věří, že ProPoint (zkratka Professional Point) bude do budoucna zajímavý pro investora, který ho posune na nadnárodní úroveň.

Foto: archiv Víta Chvála

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).