Víte, co je daňová závěrka? Je tu co nevidět

23. 12. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek
Daňová závěrka, neboli závěrka daňové evidence, klepe na dveře. Čtěte, o co se jedná, co je třeba udělat a na co určitě nezapomenout.

Blíží se datum daňové závěrky, respektive „závěrky daňové evidence“. Ta má samozřejmě svá pravidla, kterými se musí podnikatel řídit. Připomínáme základní a zcela nezbytné kroky před samotným uzavřením daňové evidence.

Úpravy před uzavřením deníku příjmů a výdajů

1. Závěrka jednotlivých složek daňové evidence

Podnikající fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci, uzavírají její jednotlivé složky:

  • k poslednímu dni zdaňovacího období (tedy kalendářního roku),
  • ke dni skončení činnosti, 
  • ke dni předcházejícímu dni účinnosti konkursu.

Tématem článku je uzávěrka k blížícímu se poslednímu dni zdaňovacího období, tedy k 31. prosinci 2013. Nejprve je třeba překontrolovat, zda deník o příjmech a výdajích obsahuje všechny příjmy a výdaje tohoto zdaňovacího období, respektive, zda jsme neopomněli zapsat některé výdajové či příjmové doklady, faktury apod. Pak teprve můžeme přejít k uzavření daňové evidence.

Podnikatel uzavřením jednotlivých složek daňové evidence zjistí: 

  • souhrnné částky zdanitelných příjmů a daňových výdajů, které se sledují v deníku příjmů a výdajů, a to v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů, 
  • stavy nevyrovnaných (tedy neuhrazených) pohledávek a závazků,
  • stavy peněžních prostředků na účtech v bankách a v pokladnách, 
  • stavy majetku a závazků podnikatele v ostatních složkách daňové evidence, 
  • kursové rozdíly u bankovních účtů vedených v cizích měnách a u valutových pokladen.

2. Nepeněžní příjmy v daňové evidenci

Jako poslední zápisy deníku příjmů a výdajů se evidují zdanitelné příjmy a daňové výdaje, které sice nejsou peněžními transakcemi (nejsou peněžními toky), ale ovlivňují základ daně. V průběhu zdaňovacího období je podnikatel eviduje mimo deník příjmů a výdajů na takzvané evidenční kartě.

V případě nepeněžních příjmů, jenž ovlivňují daňový základ, se jedná o (dle § 3 odst. 2 zákona o daních z příjmů):

  • příjmy ze zápočtu pohledávek,
  • zdanitelné věcné dary přijaté v souvislosti s podnikáním,
  • příjmy ze směnných obchodů.

Dále je třeba upravit zdanitelné příjmy o položky: 

  • odpis pasivního oceňovacího rozdílu k úplatně nabytému majetku, 
  • čerpání zákonných rezerv,
  • snížení příjmů o podíl připadající na člena sdružení, 
  • další příjmy nebo storna příjmů v souladu se zákonem o daních z příjmů.
Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Daňová závěrka se blíží, je třeba se na ni připravit. 

Příkladem může být nákup souboru movitého a nemovitého majetku, zásob a pohledávek v hodnotě 2 milionů korun. Podnikatel převzal majetek do své evidence v účetních cenách z účetnictví prodávajícího, a to 2,15 milionu korun (po odpočtu závazků). Oceňovací pasivní rozdíl ve výši 150 tisíc korun, který podnikateli vznikl, bude odpisován do příjmů po dobu 15 let. Zapíše se na příslušnou evidenční kartu a na konci zdaňovacího období podnikatel vždy o částku 10 tisíc korun zvýší v deníku příjmů a výdajů své zdanitelné příjmy.

Podrobně také v článku: Jak se připravit na závěrku daňové evidence a na co nezapomenout

3. Nepeněžní výdaje v daňové evidenci

Obdobným způsobem se budou upravovat daňové výdaje o nepeněžní výdaje, tedy o výdaje, které se v příslušném zdaňovacím období neprojeví jako úbytek peněžních prostředků, ale musí být při zjišťování základu daně zohledněny. Jedná se především o:

skoleni_8_1

  • výdaje ze zápočtu pohledávek,
  • odpisy hmotného majetku, 
  • zůstatkovou cenu vyřazovaného hmotného majetku, 
  • pořizovací cenu pozemku, příp, finančního majetku při jeho prodeji až do výše příjmů z jejich prodeje,
  • hodnotu zásob přijatých formou darů, 
  • věcný vklad (zásob) vlastníkem,
  • uplatnění výdajů dlouhodobého majetku do výdajů, 
  • tvorbu zákonných rezerv, 
  • zrušení zákonných rezerv jako storno výdajů, 
  • časové rozlišení nájemného u finančního leasingu, 
  • snížení výdajů o podíl připadající na člena sdružení, 
  • storno výdajů na pořízení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností v případě, že byly již dříve uplatněny výdaje, které s výrobou tohoto majetku souvisely, např. materiál, mzdy apod.,
  • hodnotu poskytnutých (darovaných) zásob jako storno výdajů apod.

Pro vysvětlení opět příklad. Mohlo by se jednat o dosud neodepsaný výrobní stroj, který byl podnikatel z důvodu jeho nefunkčnosti nucen zlikvidovat. Rozdíl mezi pořizovací hodnotou a dosavadní výší odpisů je 70 tisíc korun. Jde samozřejmě o nepeněžní úpravu výdajů. Částka 70 tisíc korun bude zapsána do příslušné evidenční karty (včetně data vyřazení s přiložením likvidačního protokolu) a současně do deníku příjmů a výdajů jako nepeněžní daňový výdaj.

Vyhledejte své obchodní partnery a souvislosti. Vyzkoušejte Rejstřík firem

4. Uzavření deníku příjmů a výdajů

Podnikatel před samotným uzavřením deníku o příjmech a výdajích zjistí skutečný stav majetku a závazků, tj. provede fyzickou a dokladovou evidenci. Případné rozdíly samozřejmě do daňové evidence promítne. Deník se uzavře, provedou se kontrolní součty a zjistí se rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. základ daně z příjmů za dané zdaňovací období. Je třeba zřetelně oddělit uzavřené období ve složkách daňové evidence (podtrhnout a podepsat). Pokračuje se přehledem o majetku a závazcích za uplynulé zdaňovací období v členění dle zákona o daních z příjmů, které bude podkladem i součástí přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).