Každá kapitola představuje okruh působnosti a odpovědnosti jednotlivých orgánů státní správy. Každému ministerstvu je přiřazena jeho vlastní kapitola.
Například ministerstvo zdravotnictví spadá pod kapitolu 335, ministerstvo práce a sociálních věcí pod 313. Svou kapitolu má i Kancelář prezidenta republiky, parlament, senát a jednotlivé státní instituce, jako jsou Český statistický úřad, Ústavní soud, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a další.
Co všechno k rozpočtu můžeme v zákoně vyčíst?
Mimo jiné vyčteme propojení rozpočtu ČR s rozpočtem Evropské unie. Konkrétně v příloze č. 2 (zákon 449/2022 Sb.) vidíme očekávané příjmy z EU v členění po jednotlivých kapitolách a v příloze č. 4 i plánované odvody do rozpočtu EU. V dalších přílohách zákona je rozpracována návaznost státního rozpočtu na rozpočty jednotlivých krajů ČR a obcí.
Ke každé konkrétní kapitole můžeme vyhledat položkový rozpis jak příjmové, tak výdajové strany, tj. konkrétní zdroje příjmů a na co budou směřovat výdaje. Například u ministerstva práce a sociálních věcí zjistíme, kolik příjmů by mělo připadnout tomuto ministerstvu z daní, kolik by mělo získat z plateb pojistného na sociální pojištění či nemocenské pojištění, kolik by měl činit transfer z EU atd.
Co se týče výdajů, vyčteme předpokládané náklady na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky pomoci v hmotné nouzi a další dávky, rovněž kolik prostředků se plánuje vynaložit na platy zaměstnanců, na aktivní politiku zaměstnanosti a další výdajové položky.
Co je to rozpočtový proces?
Rozpočtový proces má čtyři fáze. Zákon o státním rozpočtu je výsledkem prvních dvou fází. První fáze v sobě zahrnuje plánování a sestavování rozpočtu, jednání o rozpočtu v jednotlivých rezortech, druhá fáze jeho schvalování v Poslanecké sněmovně a následně podpis prezidentem republiky. V rámci třetí fáze dochází k samotnému čerpání a naplňování rozpočtu, nazývá se také realizační.
Rozpočet je ministerstvem financí průběžně hodnocen vzhledem k aktuálnímu vývoji české ekonomiky. Poslední čtvrtá fáze probíhá až v následujícím kalendářním roce a představuje vyhodnocení rozpočtu. To znamená revizi všech příjmů a výdajů a na jejím základě ministerstvo financí vystaví návrh tzv. Státního závěrečného účtu. Obvykle se tak děje v průběhu června. V současné době je vyhotoven návrh Státního závěrečného účtu rozpočtu roku 2022 a čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Pro rozpočet stávajícího roku 2023 začne tato poslední fáze po 1. lednu 2024.
Jaký může být výsledek Státního závěrečného účtu?
Rozpočet daného roku může skončit jako vyrovnaný nebo přebytkový nebo schodkový. U vyrovnaného rozpočtu se příjmová strana rovná straně výdajové. Takto byl plánován rozpočet na začátku 90. let, kdy probíhala transformace české ekonomiky a bylo třeba jednat velmi obezřetně. Přebytkový rozpočet, kdy příjmy státního rozpočtu převýšily jeho výdaje, měla Česká republika ve své třicetileté historii jen pětkrát a sice na počátku již zmíněných 90. let (1993, 1994 a 1995), dále v roce 2016 a naposledy v roce 2018. Většinou však rozpočty končily jako schodkové, kdy výdaje převýšily příjmy.
Jak dopadl rozpočet v jednotlivých letech, se můžete podívat do následující tabulky. Na vyrovnaný či přebytkový rozpočet si tak zřejmě zase delší dobu počkáme.
| Rok | Saldo státního rozpočtu mld. Kč +/- |
|---|---|
| 1993 | 1,08 |
| 1994 | 10,45 |
| 1995 | 7,23 |
| 1996 | –1,56 |
| 1997 | –15,72 |
| 1998 | –29,33 |
| 1999 | –29,63 |
| 2000 | –46,06 |
| 2001 | –67,7 |
| 2002 | –45,71 |
| 2003 | –109,05 |
| 2004 | –93,53 |
| 2005 | –56,36 |
| 2006 | –97,31 |
| 2007 | –66,39 |
| 2008 | –19,37 |
| 2009 | –192,39 |
| 2010 | –156,29 |
| 2011 | –142,77 |
| 2012 | –101 |
| 2013 | –81,26 |
| 2014 | –77,78 |
| 2015 | –62,8 |
| 2016 | 61,77 |
| 2017 | –6,15 |
| 2018 | 2,94 |
| 2019 | –28,52 |
| 2020 | –367,45 |
| 2021 | –419,69 |
| 2022 | –360,40 (zatím v návrhu) |
ČLÁNKY DO MAILU