Zákon 563/91 Sb. o účetnictví v ustanovení § 35 uvádí postup při opravách účetních záznamů, které tak jak je uvedeno v odstavci 1 nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Pokud účetní jednotka zjistí, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3.
Jak na opravu účetního dokladu?
Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.
V souladu s výše uvedeným, bychom měli zapomenout na používání bílého opravného laku, přelepování chybného údaje, přepisování, nečitelné přeškrtávání apod. Bude-li nutno provést ruční opravu na dokladu, potom se původní zápis jednou čarou přeškrtne. V blízkosti původního zápisu se provede nový zápis a k němu se připojí datum (okamžik provedení opravy) a podpisový záznam osoby, která opravu provedla. Původní zápis musí zůstat čitelný, srozumitelný a prokazatelný.
Bude-li již účetní zápis zaúčtovaný, měl by být vždy vystaven opravný účetní doklad, který bude obsahovat storno původního účetního zápisu a současně opravený zápis, ke kterému připojíme okamžik provedení opravy a podpisový záznam osoby, která opravu provedla. Na původním dokladu, tedy na tom, který se opravuje, by měla být uvedena informace o opravě dokladu s uvedením čísla účetního dokladu, kterým se oprava provádí.
Dle mých zkušeností, jsou účetní softwary, které umožní vstup do již zaúčtovaných účetních případů a provést tzv. přepsání původního údaje údajem novým velmi oblíbenými. Bohužel si účetní neuvědomuje, že velmi snadno může dojít k přepsání původního účetního dokladu, a jistota, že takto vedené účetnictví je správné, je v tomto případě absolutně mizivé.
V případě, že tímto způsobem provedeme opravu a doložíme ji protokolem o provedení opravy původního účetního zápisu, lze tento postup považovat za opravu původního účetního dokladu, a protokol ve své podstatě nahrazuje opravný účetní doklad.
Významné opravy chyb minulých let
Zde je nutno upozornit na postup platný do konce účetního období započatého v roce 2012 a na postup pro účetní období započatá v roce 2013, neboť dochází ke změně vyhlášky č. 500/2002 Sb. Dle dosud platného postupu Český účetní standard 019 – Náklady a výnosy uvádí, že náklady nebo výnosy minulých let se účtují na účtech nákladů a výnosů, kterých se týkají; jen v případě, že jde o významnou částku těchto oprav, považují se za mimořádné náklady nebo mimořádné výnosy. Významnou částku si určí účetní jednotka ve svých vnitřních účetních směrnicích.
Postup účtování při opravě nákladů a výnosů minulých účetních období, pokud jde o významné položky je uveden ve výše zmíněném ČÚS 019. Je zde stanoveno, že významné opravy nákladů minulých let účtujeme na vrub účtů účtové skupiny 58 – Mimořádné náklady a významné opravy výnosů minulých let účtujeme ve prospěch účtové skupiny 68 – Mimořádné výnosy.
V souvislosti s opravami chyb minulých let je nutno upozornit na Interpretaci Národní účetní rady I – 11, která se věnuje problematice srovnatelnosti informací za běžné a minulé období v individuální účetní závěrce podnikatelů. Vzhledem k situaci, že jsou prováděny opravy minulých let a účetnictví je zavřeno, nelze ho otevřít, vstoupit do něj ani provést opravy; je nutno opravit výkazy ve sloupci opravy minulých let. Tento postup je uveden v I – 11. Účetní jednotka je povinna v Příloze účetní závěrky popsat postup při sestavování účetní závěrky (informace o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření).
Nová položka od roku 2013
Změna ve vyhlášce od účetního období započatého v roce 2013 přináší novou přidanou položku A.IV.3. „Jiný výsledek hospodaření minulých let“, která obsahuje též opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné.
Od 1. 1. 2013 bude účtováno na účtech, které ovlivní rozvahové položky vykázané v rozvaze. Jelikož tyto položky měly být již v rozvaze v minulém období, musí účetní jednotka tyto skutečnosti promítnout pouze do výkazu rozvaha ve sloupci minulé období. Účetnictví opravovaného období nesmí být otevřeno, neboť je již uzavřené a chyba je opravována v účetnictví následujícího roku. Rozdíly mezi hodnotami běžného období ve výkazech a opraveného období ve výkazech musí účetní jednotka popsat v Příloze k účetní závěrce roku, ve kterém opravy provedla.
Zákon o účetnictví v § 17 odst. 7 stanoví, že po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoliv později do uzavřených knih s výjimkou případů přeměny společnosti uvedených v odstavci 3. Podle ustanovení § 128 odst. 1 obchodního zákoníku valná hromada [společnosti s ručením omezeným], která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Uzavře-li účetní jednotka účetní knihy k rozvahovému dni 31. 12.; do 30. 6. následujícího roku valná hromada společnosti s ručením omezeným schválí účetní závěrku. Účetní jednotka uzavře účetnictví tohoto období a již v něm nelze provádět žádné účetní zápisy.
Opravuje-li účetní jednotka náklady nebo výnosy minulých let v souladu s výše uvedenými postupy, potom případná změna daňové povinnosti (zvýšení či snížení daně z příjmu) je vypořádána dodatečným daňovým přiznáním k daním z příjmu.