Víte, jak správně platit daň z příjmů a jak na zálohy?

Pokud jste právě vyplnili daňové přiznání a vyšel vám doplatek daně, je třeba vědět, kdy a jakým způsobem zaplatit. Čtěte podrobný návod, včetně účtů finančních úřadů, způsobu placení záloh na další období a stanovení pokut a úroku z prodlení.

Vypočetli jste doplatek daně?

Ti šťastnější, kterým vyšel po vyplnění daňového přiznání přeplatek na daňových zálohách, mohou o jeho vrácení požádat poslední částí tiskopisu daňového přiznání. Část poplatníků ale čeká nezbytný odvod vypočteného daňového doplatku. Daň z příjmů fyzických osob můžeme platit:

• hotovostně v pokladně finančního úřadu,
• bezhotovostně převodem z účtu,
• prostřednictvím poštovní poukázky,
• přeplatkem na jiné dani (písemnou žádostí o použití přeplatku).

Způsobů, jak tuto povinnost vůči finančnímu úřadu splnit, je tedy několik, jen je třeba dbát na správný den platby. V souladu s § 166 daňového řádu se za den platby považuje den, kdy byla připsána na účet správce daně. Proto je nutné bezhotovostní platbu na účet odeslat nejméně s jednodenním předstihem. Při platbách v hotovosti je samozřejmě dnem platby den jejího převzetí.

Číslo účtu finančního úřadu

Vypočtená daň je splatná do 2. dubna 2013 (pokud není termín podání daňového přiznání odložen z důvodu zpracování správcem daně). V roce 2013 se v souvislosti s reorganizací daňové správy změnila čísla účtů. K 31. prosinci 2012 zaniklo 199 finančních úřadů a nově vzniklo 14 nových krajských finančních úřadů. Ty mají samozřejmě nová čísla bankovních účtů.

Čísla účtů finančních úřadů mají tvar předčíslí bankovního účtu – matrika/kód banky. Předčíslí u daně z příjmu fyzických osob je 721, kód banky 0710. Při platbě nezapomeneme uvést variabilní symbol, kterým je rodné číslo poplatníka.

Například číslo účtu Finančního úřadu pro Zlínský kraj pro daň z příjmů fyzických osob je:
721– 47620661/0710. 

Povinnost platby záloh

Paragraf 38a zákona o daních z příjmů popisuje, koho se týká povinnost platit zálohy na daň.

Zálohy na daň nemusí platit poplatník:

• který má pouze příjmy ze zaměstnání a zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
• který má kromě příjmů ze zaměstnání i jiné příjmy, ale příjmy ze zaměstnání činí více než polovinu z celkových příjmů (respektive dílčí základ daně z příjmů ze zaměstnání činí více než polovinu z celkového základu daně),
• jeho vypočtená daňová povinnost byla nižší než 30 000 korun,
• z nahodilých příjmů pode § 10 zákona o daních z příjmů (ostatní příjmy).

Zálohy na daň musí platit poplatník:

• jehož vypočtená daňová povinnost přesáhla 30 000 korun, avšak nepřesáhla 150 000 korun – záloha ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti splatná ve dvou splátkách (v roce 2013 do 17. června a do 16. prosince), 
• jehož vypočtená daňová povinnost byla vyšší než 150 000 korun – záloha ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti splatná ve čtyřech splátkách (v roce 2013 do 15. března, 17 června, 16. září a do 16. prosince).

Úrok z prodlení

Přestože jsou stanoveny pevné termíny pro platbu záloh a doplatku daně, nenabíhá úrok z prodlení automaticky prvním dnem po splatnosti. V souladu s § 252 daňového řádu je poplatník v prodlení, jestliže neuhradí splatnou daň nebo daňovou zálohu nejpozději v den její splatnosti. Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, avšak až pátým pracovním dnem po dni splatnosti až do dne platby včetně.

Pokuta za nepodání daňového přiznání

Ještě v roce 2012 finanční úřady vyměřovaly poplatníkům, kteří nepodali daňové přiznání, ačkoli byli povinni tak v souladu s § 38 zákona o daních z příjmů učinit, minimální pokutu ve výši 500 korun. A to bez ohledu na to, zda jim v přiznání vyšel doplatek nebo přeplatek daně.

Autor: www.SXC.hu

Podali jste přiznání opožděně? Letos vám pouta automaticky nehrozí. 

Paradoxně tak poplatníci, přestože ponechali státu přeplatek na daňových zálohách, zaplatili minimálně pět set korun pokuty za nepodané daňové přiznání. Od roku 2013 je situace jiná. Paragraf 250 daňového řádu byl novelizován. Aktuálně se v případech, kdy se poplatník snaží své opomenutí napravit a daňové přiznání podá se zpožděním, nemusí pokuta automaticky předepsat. Jestliže však vypočtená pokuta dosáhne částky alespoň 200 korun, bude předepsána stejně jako v roce 2012, tj. nejméně 500 korun.

V souladu s § 250 daňového řádu vzniká poplatníkovi, který nepodá daňové přiznání ve stanovené lhůtě a je povinen daňové přiznání podat nebo jej podá se zpožděním delším než 5 pracovních dnů, pokuta ve výši: 

• a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
• c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Příklad:

Poplatník měl podat daňové přiznání 2. dubna 2013. Přiznání však z důvodu zahraniční pracovní cesty podal až 10. dubna 2013. Stanovená daň činí 12 000 korun. 

Poplatník je v prodlení 6 pracovních dnů. Úrok i pokuta se počítá od pátého pracovního dne po splatnosti až do dne platby, včetně. V tomto případě vypočtená pokuta nepřesáhne 200 Kč ((12 000 Kč x 0,05 %) x 2 dny) a nenaběhne ani úrok z prodlení. Ten se nepředepíše, jestliže v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období u jednorázových daní nepřesáhne částku 200 Kč ((12 000 x (14,05 % /365)) x dva dny prodlení).