Až tři čtvrtiny zaměstnanců pracují nad rámec své stanovené pracovní doby. Čtvrtina zaměstnavatelů s prací přesčas počítá a zohledňuje tuto práci již v základních mzdách. Dokazují to výsledky aktuálního průzkumu Jobs.cz mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Ne všichni zaměstnanci hodiny navíc počítají
Dvacet šest procent z 2818 respondentů – zaměstnanců v průzkumu uvedlo, že přesčas pracují zcela běžně, hodiny navíc však nepočítají. Pouze deset procent z nich nepracuje přesčas nikdy. Největší procento oslovených zaměstnanců (35 procent) věnuje přesčasové práci každý měsíc více než dvacet hodin. V průměru tedy více než hodinu každý pracovní den. Dalších 13 % lidí pracuje nad rámec svého úvazku, v úhrnu však jde o méně než 20 hodin měsíčně. Zbylých 16 procent respondentů v práci zůstává déle jen zcela výjimečně.
Čtěte také: Zákoník práce 2012: Nové přesčasy se souhlasem zaměstnance
Skutečná a vykazovaná přesčasová práce se liší
Statisticky vykazovaná a skutečně vykonávaná práce přesčas se ale výrazně liší. Důvodem může být mimo jiné i změna pracovních návyků. Podle Tomáše Ervína Dumrovského ze společnosti LMC dnes není v mnoha profesích nutné být fyzicky neustále přítomen na pracovišti. Celou řadu úkolů je možné díky vzdálenému přístupu k firemnímu mailu a do interních systémů řešit odkudkoliv i mimo obvyklou pracovní dobu. Rozšíření chytrých mobilních telefonů s neustálou synchronizací účtů a služeb tento fenomén dále posiluje. Důsledkem je, že se práce přesčas většinou ani nevykazuje a je považována za zcela samozřejmou,
uvádí Tomáš Ervín Dombrovský.
Práce přesčas je považována za samozřejmou, mnohdy se ani nevykazuje.
To dokazuje rovněž přístup zaměstnavatelů. Do průzkumu se jich zapojilo 177. Čtvrtina z nich (25 %) považuje pracovní nasazení nad rámec smluvených hodin za samozřejmost (odměna za přesčas je již zahrnuta ve sjednané mzdě). Dalších třicet dva procent zaměstnavatelů kompenzuje přesčasy možností vybrat si náhradní volno, nebo si podle potřeby jinak rozvrhnout pracovní dobu. A čtyřicet tři procent firem přesčasovou práci odměňuje finančně. Buď ve formě zvláštních odměn (32 %), nebo zvýšením variabilní složky mzdy (11 %).
Ne pro všechny je smluvní práce přesčas výhodná
Smluvní práci přesčas s přihlédnutím ve mzdě je možné sjednat pouze na základě smlouvy. Může se jednat o pracovní či jinou smlouvu, dohodu mezi zaměstnavatelem a odbory (kolektivní smlouva). Rozhodně nelze přesčasovou práci nařídit pouhým mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem. S přihlédnutím k přesčasové práci ve mzdě musí zaměstnanec vždy souhlasit. Od roku 2012 je takto možné sjednat až 150 hodin přesčasů i s řadovými zaměstnanci. Změna se ukázala být v některých případech problematická. Zákoník práce totiž nespecifikuje minimální výši sjednané smluvní mzdy za přesčasy. Teoreticky se může jednat i o pouhou korunu v celkovém ročním limitu 150 hodin přesčasů. Předpokládalo se, že by mohlo od roku 2013 dojít k úpravě tohoto ustanovení zákoníku práce, prozatím se však nic měnit nebude. Návrh novely zákona neuspěl.
Čtěte více: Nová úprava přesčasů udělala z pracovníků levnou námezdní sílu
ČLÁNKY DO MAILU