Manažeři českých firem jsou laxní k zavádění protikorupčních opatření ve firmě. Jak vyplývá ze studie studie Deloitte Corporate Governance Centra a Czech Institute of Directors (CIoD), české firmy jsou v tomto ohledu příliš pasivní.
Firmy mohou čelit trestní odpovědnosti za korupční jednání zaměstnanců
Podle studie nemá 6 firem z 10 zaveden protikorupční program a může tak čelit zvýšenému riziku trestní odpovědnosti za korupční jednání svých zaměstnanců. Kromě toho jim často chybí i programy prevence podvodů a proti praní špinavých peněz.
Čtěte také: Petr Šourek, založil si cestovku na korupci. Čtěte jeho příběh
Motivace vedení firem pro změny není příliš vysoká, protože zřizování protikorupčních a protipodvodných programů nejsou ze zákona povinné. Manažeři si přitom ale často neuvědomují, že hrozba trestní odpovědnosti celé firmy je v takovém případě vysoká,
říká vedoucí Corporate Governance Centra ČR Jan Spáčil.
Firmy podceňují také programy proti praní špinavých peněz
Kromě protikorupčních opatření firmám často chybí i programy proti praní špinavých peněz. Jen necelých 30 % firem má takový program proti legalizaci výnosů z trestné činnosti zaveden. Přitom banky na praní špinavých peněz musejí upozornit: Identifikujeme a kontrolujeme klienty, prověřujeme veškeré klientské transakce a činíme oznámení odhalených případů praní špinavých peněz a financování terorismu regulátoru, kterým je Ministerstvo financí ČR,
upřesnila bankovní praxi Patricia Bulvasová Plášková z České spořitelny.
V oblasti boje proti podvodům uvnitř firmy má pouze jedna třetina firem (33,3 %) zaveden preventivní program nebo mechanismus pro informování o nekalých interních praktikách (tzv. whistleblowing). Důležitou součástí prevence proti korupci a podvodům ve firmách je rovněž interní etický kodex, kterým disponují necelé tři čtvrtiny firem (74,4 %).
Čtěte také: Poučte se z Ratha. 5 chyb, kterým se vyhněte, když korumpujete (GLOSA)
Významným opatřením, jak zabránit nelegálním praktikám a vyhnout se možné trestní odpovědnosti firmy je i vzdělávání členů statutárních orgánů. Jak vyplývá ze studie, v této oblasti nastal významný posun. V současnosti poskytuje program vzdělávání pro představitele vrcholového managementu 34 % společností, což představuje nárůst zhruba o 23 procentních bodů.