Vláda chce tvrdě postihovat švarcsystém. Zakročit mají Babiš i Marksová

16. 6. 2014
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Vláda se odhodlala k tvrdšímu postihu švarcsystému. Nasazuje proti němu resorty práce a sociálních věcí a financí. Přibude kontrol i pokut.

Chystá se velká vládní razie. Tentokrát má skoncovat s takzvaným švarcsystémem, který předchozí vlády buď tolerovaly nebo si na něm, mírně řečeno, vylámaly zuby. Důkazem toho může být snaha exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Ten po nastolení přísných kontrol a pokutování firem začal čelit takové kritice, že vláda Petra Nečase celou akci raději stopla. Teď se ale na nezničitelný švarcsystém chystají hned dvě ministerstva najednou. Vedle resortu práce a sociálních věcí to bude i ministerstvo financí. Informuje o tom časopis Ekonom. Stát přichází o nemalé částky na odvodech. Tyto zdroje pak chybějí při financování systému veřejného zdravotního pojištění a hlavně v důchodovém systému, komentuje Simona Hornochová, náměstkyně ministra financí.

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

K regulaci švarcsystému by mělo dojít už za rok a půl, tedy od začátku roku 2016. Hlavní zbraní mají být kontrolní výkazy u DPH. Ty je sice určeny především ke kontrole placení daně z přidané hodnoty, ale velmi dobře mohou posloužit také při odhalování švarcsystému. Pokud z kontrolního výkazu bude prokazatelné, že osoba samostatně výdělečně činná dlouhodobě pracuje jen pro jeden subjekt, může to být jasný důkaz toho, že je švarcsystém využíván a na firmu přijde kontrola.

Plán lidí z okruhu Andreje Babiše se zdá až ďábelsky jednoduchý a geniální. Proč se tedy nezačne uplatňovat hned? Stát má totiž z potírání švarcsystému zřejmě stále obavy. Svědčí o tom i fakt, že ministerstvo práce a sociálních věcí je i pod novým vedením k výrokům na toto téma stále ještě opatrné. Švarcsystém považuji za velký problém ekonomiky a je nutné proti němu zakročit, potvrzuje týdeníku Ekonom Michaela Marksová-Tominová, ministryně práce a sociálních věcí. 

Zaznívají ale i názory, že hlavní problém nelegálního zaměstnávání spočívá v jiných formách než v takzvaném švarcsystému. Jde především o práce bez smlouv nebo zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. A také je tu velice silný názor milionu živnostníků, kteří by švarcsystém beze všeho legalizovali nebo alespoň tiše tolerovali. Potírat švarcsystém je nešťastné. Firmy často nemají jinou možnost, komentoval věc Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Navíc je potřeba vypracovat přesnou definici švarcsystému a zvýšit počet kontrol nelegální práce. K tomu bude nutné připravit příslušné novely. Švarcsystém je hojně rozšířen například ve stavebnictví, v hostinské činnosti, ve službách, v médiích nebo na jazykových školách.

Zakladatelem švarsystému je benešovský podnikatel Jaroslav Švarc, který vešel ve známost začátkem 90. let. Za švarcsystém je označována situace, kdy mezi zaměstnavatelem a OSVČ existuje obchodněprávní vztah, na jehož základě je vykonávána závislá činnost. Švarcsystém, tedy výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah je dle zákona o zaměstnanosti od 1. ledna 2012 považován za nelegální a je posuzován jako za přestupek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).