Vláda dnes projedná návrh na zvýšení minimální mzdy
Kabinet Jiřího Rusnoka dnes projednává návrh na zvýšení minimální mzdy. Měsíční sazba minimální mzdy se má zvýšit ze současných 8 000 na 8 500 korun, základní hodinová sazba pak ze 48,10 na 50,60 korun. Zvýšení minimální mzdy je jedním z mých prioritních úkolů, lidem se musí vyplatit pracovat,
prohlásil ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Minimální mzda se neměnila od roku 2007. Za 8 000 korun měsíčně aktuálně pracují 3 % Čechů, v reálných číslech je to 120 000 zaměstnanců. Zvýšení minimální mzdy o 500 korun je kompromisem po jednání mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Konečný návrh pak zpracovalo ministerstvo párce a sociálních věcí. Minimální mzdu může podle zákoníku práce svým nařízením upravovat vláda, která musí zohlednit vývoj mezd a také spotřebitelských cen a dalších ekonomických souvislostí.
Lidé zvyklí žít jen za 8 000 korun měsíčně by si brzy měli o pár stovek přilepšit.
Předložený návrh, která má změnit stávající nařízení vlády č. 567/2006 Sb., nepočítá se zvýšením minimální mzdy pro zaměstnance se zdravotním postižením, kteří pobírají invalidní důchod. Těm se totiž minimální mzda zvýšila začátkem tohoto roku. V návrhu je vysvětleno, že firmám, které zaměstnávají převážně lidi se zdravotním postižením, je třeba dát dostatek času na vyrovnání se s těmito zvýšenými mzdovými náklady, nepropouštět a udržet zaměstnanost i pracovní místa pro zdravotně postižené.
Po nečekaném propadu už to bude jen lepší
Neočekávaně velký propad HDP v prvním kvartálu zhoršil ekonomické prognózy pro celý rok 2013. Meziroční propad HDP za první čtvrtletí se dostal ke 2,4 %, což je jeden z nejhorších výsledků v Evropské unii. Obrat k lepšímu je podle České bankovní asociace podmíněn ekonomickým růstem po zbytek roku. Ten by měl pokračovat i v roce 2014 s růstem HDP ve výši 1,7 %. Nejistotu do dalšího ekonomického vývoje ovšem vnáší nestabilní politická situace,
komentuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Navzdory dosavadnímu letošnímu propadu je stále reálné, aby se česká ekonomika přiblížila předpovídané hodnotě poklesu HDP o –0,8 %. Hloubku propadu v prvním kvartálu totiž významně ovlivnil pokles zásob, který by měl být ale v dalším období korigován. Některé ekonomické ukazatele se během prvního čtvrtletí chovaly dokonce pozitivně. O něco lépe než se předpokládalo, se vyvíjela například spotřeba domácností. V následujících měsících by pozitivní roli mohl hrát i export, který se stane hlavním motorem růstu české ekonomiky. Kladnou roli může hrát i nižší než původně očekávaný vývoj inflace, který by mohl zlepšit reálné příjmy domácností. Na druhé straně ale nelze očekávat výraznější oživení spotřeby z důvodu mírného růstu nezaměstnanosti,
dodává hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Vývozce trápí vysoké transakční náklady, bez eura se ale rádi obejdou
V České republice se ještě několik let nebude platit eurem. Do Evropské měnové unie nemůžeme vstoupit, protože země neplní maastrichtská kritéria. Podle Asociace exportérů by to ani v nynější situaci nebylo vhodné. Přirovnal bych to ke stěhování do hořícího domu. Situace v zemích eurozóny, zvláště pak v jižních státech, je neutěšená a vyžaduje nejprve ekonomickou konsolidaci,
vysvětluje opartnost Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.
V té souvislosti ale upozorňuje na jeden problém, se kterým se vývozci budou muset do přijetí eura složitě vyrovnávat. Jde o enormně zatěžující náklady na poplatky, které si banky účtují za zahraniční platby. Ty ročně přesahují 10 miliard korun. A netýkají se jen převádění koruny na euro a opačně, ale transakcí ve všech měnách. Tyto náklady se pak pochopitelěně promítají do konkurenceschopnosti českých vývozců a oslabují jejich ekonomickou pozici.
ČLÁNKY DO MAILU