Podle opozice totiž nedávno přijatá novela zákona nereaguje dostatečně na nález Ústavního soudu, kterým soud v roce 2017 zrušil zavedení 3. a 4. vlny EET. Jak se dále tvrdí v návrhu, zákon je v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat.
O EET bude opět rozhodovat Ústavní soud
Opoziční strany ODS, Piráti, SPD, STAN a TOP 09 opět napadly zákon o evidenci tržeb u Ústavního soudu a požadují jeho zrušení jako celku. Nedávno přijatá novela totiž podle nich nereaguje dostatečně na nález Ústavního soudu z roku 2017, kdy soud mimo jiné zrušil náběh 3 a 4. vlny EET. Důvodem zrušení tehdy bylo, že toto ustanovení bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (z hlediska významu pro narovnání podnikatelského prostředí, možné konkurence s jinými podnikateli a pro zavedení elektronické evidence – tzv. objektivní podmínky nezávislé na způsobilosti nositele základního práva podnikat).
Průvodce EET
Koho a odkdy se EET týká? Jaké všechny povinnosti se s EET pojí? Jak vybrat pokladní systém? Přečtěte si našeho velkého průvodce elektronickou evidencí tržeb.
Proto stejně jako bude třeba v zákoně vymezit skupiny, které – ač by měly jinak být do této regulace zahrnuty – budou z ní vyňaty (místo nařízení vlády cestou zákona), bude třeba i zvážit, zda zde nejsou skupiny osob, které s ohledem na jejich specifikum, případně malý rozsah jejich podnikatelské činnosti, nebude nezbytné pod tuto jinak plošnou a povinnou regulaci zahrnout, popř. jim nechat možnost volby, zda ji vést, protože to shledají pro sebe výhodným,
uvedl v roce 2017 Ústavní soud.
Čtěte více: Ústavní soud zrušil #EET na platby kartou a také náběh 3. a 4. vlny
Ministerstvo na nález Ústavního soudu reagovalo novelou, která kromě jiného startuje poslední dvě vlny EET či zavádí pro drobné podnikatele možnost tzv. offline zvláštního režimu. Zatímco podle ministerstva je zvláštní režim dostatečnou reakcí na původní argumenty Ústavního soudu, opozice si to nemyslí. Zákon dává finanční správě příliš velkou pravomoc určit, jak bude zvláštní režim fungovat v praxi. Rozdíl mezi evidováním souhrnných tržeb na denní a čtvrtletní bázi je obrovský. Podle dostupných informací se finanční správa chystá přistoupit k té přísnější variantě s odkazem na vágnost zákona. To považujeme za zásadní nedostatek zvláštního režimu, který je v rozporu s ústavními principy. Zásadní parametry fungování EET má stanovit zákon, rozhodně ne libovůle daňových úředníků,
uzavřel Mikuláš Ferjenčík, pirátský poslanec pověřený podáním návrhu.
Čtěte také: Jak odhadnout budoucí tržby u offline režimu EET? Poraďte si sami, říkají úřady
Části zmíněné novely nabyly účinnosti už letos v listopadu, některé věci, jako jsou start posledních dvou vlny či zvláštní režim, ale budou účinné až od května 2020.
ČLÁNKY DO MAILU