Před zasedáním vlády sice ministerstvo úpravy nelegální práce vypustilo, během projednávání ve Sněmovně se však skrze pozměňovací návrh změny do zákona vrátily a následně v tichosti prošly celým legislativním procesem.
U nelegální práce nechtělo ministerstvo soustavnost
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo před rokem novelu zákona o zaměstnanosti, která kromě jiného měnila definici nelegální práce. Dřívější definici dle § 5 písm. e) bod 1. zákona o zaměstnanosti, že nelegální prací je závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah
, mělo nahradit ustanovení, že nelegální prací je práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, přičemž je vykonávána mimo pracovněprávní vztah
.
Zároveň se do zákona mělo výslovně uvést, že pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, je rozhodné pouze naplnění těchto znaků a délka výkonu práce je nerozhodná. To neplatí pro výkon práce naplňující znaky podle věty první, jejíž výkon mimo pracovněprávní vztah umožňují zvláštní právní předpisy
.
Dejte Fialově vládě známku jako ve škole
Judikatura Nejvyššího správního soudu totiž dříve určila, že úřady musí prokázat soustavnost závislé práce, respektive nelegální práce. To však podle ministerstva staví kontrolní úřady do mnohdy neřešitelné pozice. Je velmi obtížné prokazovat, že daná fyzická osoba pracovala déle než v době fyzické kontroly pracoviště, která obvykle trvá pouze v řádu hodin, přičemž zaměstnavatelé následně argumentují, že nebyl naplněný znak soustavnosti závislé práce. U nelegálních zaměstnanců je obtížné zajistit jiné důkazy prokazující delší dobu výkonu práce, neboť zaměstnavatelé tyto zaměstnance většinou nijak neevidují,
psalo ministerstvo v důvodové zprávě s tím, že pokud by ke změně nedošlo, pokračovala by obtížná vymahatelnost zákazu nelegální práce, došlo by k narušení fungování trhu práce a potlačení ochrany zaměstnanců jako slabší smluvní strany v pracovněprávních vztazích.
Kromě úpravy definice obsahovala novela i zpřísnění trestů pro podnikatele, kteří výkon nelegální práce umožní. Nově jim může být zakázaná činnost až na dva roky. I nadále platí, že fyzická osoba může dostat za to, že umožní nelegální práci, pokutu až 5 milionů korun a právnická osoba až dvojnásobek.
LRV změny rozcupovala
Než se ale novela dostala na vládu, ustanovení týkající se nové definice nelegální práce rozcupovala Legislativní rady vlády (LRV). Podle LRV byla navrhovaná definice nelegální práce systematicky chybná. Součástí zákonné definice pojmu nemůže být výkladové pravidlo „pro závěr, jedná-li se o nelegální práci, je rozhodné pouze naplnění těchto znaků a délka výkonu práce je nerozhodná“, neboť žádným způsobem nevymezuje na zákonné úrovni pojem nelegální práce. V části věty za druhým středníkem se pak upravuje, že nelegální prací není práce, kterou jiné právní předpisy dovolují, když se stanoví, že „to neplatí, pokud výkon práce naplňující znaky podle věty první mimo pracovněprávní vztah umožňují zvláštní právní předpisy“. Z podstaty věci přitom nelze za nelegální považovat jednání, které je v souladu se zákonem,
napsala ve svém stanovisku LRV.
Jak dále upozornila LRV, nelze ani konstatovat, že pro závěr, zda je práce nelegální, je nerozhodná délka výkonu práce. Z definičního znaku nadřízenosti a podřízenosti lze dovodit rovněž požadavek trvání pracovněprávního vztahu po určitou dobu, ze které závislost a podřízenost zaměstnance, stejně jako postavení slabší strany, teprve vyplyne. Pokud bude fyzická osoba konat osobně práci v podřízenosti zadavatele práce, jeho jménem a podle jeho pokynů jednorázově, po velmi krátkou dobu, nelze hovořit o kategoricky závislém postavení, které vyžaduje zvláštní pracovněprávní ochranu, rovněž tak sociální a ekonomická závislost v časově takto omezeném vztahu nevzniká,
dodala LRV s tím, že posuzování vykonávané práce musí být individuální a není možné, aby byla cestou úpravy zákona řešena případná důkazní nouze kontrolních orgánů.
Legislativci zároveň upozornili, že to, že judikatura hovoří o soustavnosti, nelze obejít tím, že se do zákona uvede, že se na délku výkonu práce nehledí.
Definice se do zákona vrátila
Ministerstvo vzalo připomínky LRV v potaz a příslušné pasáže před jednáním vlády z návrhu vypustilo a kabinet novelu schválil bez nich. Během projednávání novely ve Sněmovně však ministr Marian Jurečka prosadil skrze lidoveckou poslankyni Marii Jelínkovou na Výboru pro sociální politiku pozměňovací návrh, který definici nelegální práce měnil podobným způsobem, jako bylo původně v plánu.
Do návrhu zákona se tak opět vrátilo ustanovení, že „pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce“. Tedy úprava, která jde proti judikatuře a kterou Legislativní rada vlády doporučila vyškrtnout. Novela následně prošla celým legislativním procesem i s tímto ustanovením a letos v lednu nabyla účinnosti. Vzhledem k tomu, že je v rozporu se soudní judikaturou i definicí závislého postavení, bude zajímavé sledovat, jak se k této úpravě postaví při soudních sporech Nejvyšší správní soud.
Jak si AI představuje podnikání
Zeptali jsme se umělé inteligence, jaká je její představa o provozovnách různých podnikatelských oborů a řemesel. Podívejte se na výsledek, jak si AI představuje například kadeřnictví, kováře nebo hračkářství.
ČLÁNKY DO MAILU