Příchod do Hospodářské komory je pro každého novináře zřejmě návratem do 80. let. Budova, jež stojí v pražských Vysočanech, dává silně najevo stavební trendy v době totalitního režimu. Nehezká administrativní „kostka“. Připadám si tady pomalu jak v Hradci Králové, tedy tak daleko od centra Prahy,
řekl mi off record Vladimír Dlouhý, ke kterému jsem vyjel až do 7. patra. Předtím jsem se musel povinně zapsat do knihy návštěv na recepci, kde mi její obsluha rovněž připomínala návrat do minulosti. Když jsem dorazil do sekretariátu prezidenta, viděl jsem už z dálky, jak Vladimír Dlouhý sedí v obrovské místnosti, před sebou velký monitor a jeho upřeně zahleděný a pracovní výraz. Jakmile se dostavila mluvčí, neváhal se přes celou místnost projít a přivítat mě. Podal ruku a slovy: Rychle, rychle, mám na vás jen půl hodiny,
začal rozhovor. Tak jsem rovnou položil první otázku.
Vladimír Dlouhý si zřizuje tým externích poradců, budou v něm sedět lidé z NERVu.
První otázka se týká oblasti, která poměrně otřásla naši čtenářskou obcí. V rozhovoru pro ČTK jste uvedl, že byste rád zavedl povinné členství podnikatelů v Hospodářské komoře. Co je to na tom pravdy?
Nikdy nic takového jsem neřekl. Je sice pravda, že když jsem před volbou prezidenta Hospodářské komory objížděl celou republiku, je pořád hodně členů, kteří by si to přáli. V tomto směru se vyjadřují i představitelé státní správy, ať už jsou to samotní ministři či naposledy hejtman Pardubického kraje (pozn. redakce Martin Netolický, ČSSD). Ti mají představu, že by rádi na Hospodářskou komoru převedli některé kompetence, např. v oblasti vzdělávání či širšího čerpání peněz z evropských fondů. Já si myslím, že povinné členství je zatím něco, co nelze prosadit. Není o tom jednotná reprezentace. Navíc si myslím, že řada podnikatelů, kteří nejsou členy komory, by povinnost považovali za něco útrpného. Já bych naopak rád z komory udělal daleko přitažlivější instituci, aby k nám podnikatelé nacházeli cestu sami, než aby k tomu byli nuceni.
Vy jste zároveň uvedl, že by se komora mohla stát správcem živností. To se také nezakládá na pravdě?
Naopak, to se zakládá na 100% pravdě. Připravujeme se na to, ale zabývat se tím budeme intenzivně v druhé polovině srpna. Ta myšlenka však bude realizována v jednotlivých krocích. Nejdříve bych se rád vrátil k projektu hospodářského registru, který už vláda Jiřího Paroubka schválila v roce 2006. Možná bychom tedy měli nejdříve hovořit o povinné registraci Pozor, nikoli členství, to je něco jiného. Teď zahajujeme v pátek kolo přijetí u jednotlivých ministrů vlády. Začínáme u paní ministryně Válkové (pozn. redakce ministryně spravedlnosti). A s nimi bychom chtěli vést první diskuzi na toto téma.
Co by to pro stát mělo znamenat, pokud byste převzali správu všech živností?
Pro stát by to znamenalo ulehčení práce, ale hlavně pro podnikatele by to bylo zjednodušení, aby ta správa nebyla rozstříštěna mezi ministerstvem spravedlnosti, vnitra, místního rozvoje, práce a sociálních věcí, čili přáli bychom si zjednodušení této agendy.
Takže byste si pod sebe vzali i jednotlivé databáze, které se živnostníků týkají?
Ano, máme tady zásobník projektů, které bychom chtěli postupně spustit a mluvit o tom s příslušnými ministry. Kam to povede, jak to povede, víte sám, jak to v Česku chodí. Od myšlenky k realizaci je to někdy docela daleko. Ale držte palce, ať se to povede.
Hospodářská komora připomínkuje zákony, které mají dopady na podnikatele. Do této doby jsem ale příliš neviděl, že by se Hospodářská komora právě v této věci aktivně prezentovala. Jak chcete právě tuto oblast změnit?
Toto jsem kritizoval už před samotnou volbou, ale k minulosti se vracet nechci. Myslím si však, že Hospodářská komora má právě v této oblasti velmi slušné zázemí. Celkově bychom však chtěli do 17. září nastavit v Hospodářské komoře strukturu odpovědnosti jednotlivých členů za příslušné oblasti a nastartovat lépe práci pracovních skupin, abychom měli vnitřně lépe fungující aparát, který by všechny tyto novely zákonů a návrhy regulací připomínkoval. Také jsem se dohodl s určitým okruhem lidí, kteří by pro komoru dělali externí poradce, zdůrazňuji zadarmo. Patří mezi ně i někteří bývalí členové NERVu (pozn. redakce Národní ekonomická rada vlády).
Mohl byste být konkrétní a uvést jména?
Konkrétnější budeme příští týden.
Pojďme k dalšímu palčivému problému a to jsou výdajové paušály. Vláda a především pak resort Andreje Babiše se snaží jít proti výdajovým paušálům. Vzpomeňme, jaký rozruch nastal, když ministerstvo financí oznámilo, že uvažuje o zrušení slevy na poplatníka právě v případě výdajových paušálů. Myslíte si, že taková prohlášení a neustálé změny a zmatky v daňové oblasti vytvářejí dobrý obraz v očích podnikatelské veřejnosti?
Zatím jsem ve stádiu, že vládu nechci kritizovat. Odpovím vám proto obecně. Nejde nám ani tak o výši daní, ale o stabilitu, aby se podmínky neměnily každý rok, abychom jako podnikatelé přesně věděli, jak to je.
Hospodářská komora disponuje regionálními pobočkami, které jsou samostatnými subjekty. Uvažujete o centralizaci těchto poboček, úspoře nákladů?
Odpověď dostupná v audio verzi.
ČLÁNKY DO MAILU