Vláda navzdory proklamacím pak schvalovala jedno plošné opatření za druhým. Připomeňte si rok 2022 a jednotlivé vládní kroky.
Co se dozvíte v článku
Začátek roku ve znamení covidu
Začátek roku 2022 se ještě nesl ve znamení protiepidemických opatření. Restaurační provozy mohly usazovat u stolu pouze 6 lidí a maximální počet účastníků u soukromých a veřejných akcí byl omezen na 100. Zákazníci museli splnit podmínku ON (mít buď očkování, nebo 180 dnů od prodělání nemoci) a restaurace to měly před obsloužením zkontrolovat. Podmínka ON platila i při využití služeb typu kadeřnictví nebo při návštěvě sportovních nebo kulturních akcí. Také vnitřní sportoviště šlo využít pouze při doložení podmínky ON.
Od 17. ledna se zintenzivnilo povinné testování zaměstnanců a OSVČ, a to na dvakrát týdně. Oproti předchozímu testování neměli výjimku očkovaní a ani ti, kteří nedávno prodělali covid. Testovat se nemuseli pouze ti, kteří se v rámci činnosti nesetkávají se třetími osobami, za které se nepovažují osoby žijící s ním ve stejné domácnosti, nebo kteří nevykonávají práci na pracovišti. Stejně jako předtím stát firmám a OSVČ přispíval na testování 60 korun za samotest. V první polovině února pak veškeré restrikce prakticky skončily.
Problémy s kompenzačním bonusem
Během restrikcí stát podnikatelům vyplácel různé kompenzace. U poslední verze kompenzačního bonusu, jak zjistil server Podnikatel.cz, však finanční úřady postupovaly v rozporu s legislativou. Finanční úřady totiž místo oficiálních postupů dle zákona volily různé neformální telefonáty či e-maily. Pokud podnikatel na tyto výzvy nereagoval, úřady mu místo zahájení oficiálního postupu žádost nezákonně odmítly.
Generální finanční ředitelství nejprve jakékoli pochybení odmítalo, po konfrontaci s rozhodnutími, která finanční úřady posílají podnikatelům, však připustilo, že správce bonusu nepostupoval v souladu s metodickým nastavením, ale že šlo o ojedinělé případy a dílčí pochybení
.
Restrikce vystřídala vysoká inflace
Když už se zdálo, že si budou moct po ukončení restrikcí podnikatelé na čas odpočinout, napadlo Rusko 24. února Ukrajinu, čímž kromě jiného způsobilo akceleraci růstu cen energií a pohonných hmot, potažmo inflace. S inflací a vysokými cenami energií se nejen podnikatelé navíc potýkají až do současnosti.
Ačkoli vláda sice neustále opakovala a opakuje, že podpora na kompenzaci vysokých cen je/bude cílená, prakticky celý rok schvalovala jedno plošné opatření za druhým. Už na začátku března kabinet rozhodl, že zruší silniční daň pro automobily do 12 tun a povinné přimíchávání biosložek do paliv. V půlce dubna vláda schválila novelu zákona o spotřebních daních, která od června do září snížila spotřební daň z pohonných hmot o 1,5 Kč na litr. V září pak došlo k prodloužení snížení spotřební daně u nafty až do konce letošního roku.
5000 Kč na dítě provázely zmatky
Na konci dubna vláda odsouhlasila nápad vyplatit plošně 5000 Kč na dítě rodinám s čistým příjmem do 1 milionu korun, tedy drtivé většině všech domácností. Návrh navíc provázela zmatečná komunikace jednotlivých ministrů, kdy bylo například nejprve prezentováno, že půjde o 1 milion korun čistého, přičemž následně šlo o 1 milion korun hrubého. Původní předlohu, se kterou přišel ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka, navíc strhal Úřad vlády ČR s tím, že není kompatibilní s právem EU.
Úsporný tarif přispěl i nejbohatším
Podobné zmatky provázely i schvalování tzv. úsporného tarifu, tedy de facto státního příspěvku na snížení cen energií. Úsporný tarif se dotknul všech občanů bez ohledu na jejich příjmy a také některých OSVČ. U OSVČ záleželo, jaké mají místo podnikání, respektive jakou mají distribuční sazbu. Pokud mají místo podnikání doma a jsou pod distribuční sazbou „D“, příspěvek z úsporného tarifu získaly. Jestliže však v provozovně mají sazbu “C”, příspěvek nedostaly. Zcela všem se pak od října do konce příštího roku odpustil poplatek ve výši 599 Kč s DPH za každou spotřebovanou MWh elektřiny.
Vláda schválila dlouho odmítané cenové stropy
Na začátku září pak vláda překvapila dalším plošným opatřením, kdy se rozhodla od roku 2023 zastropovat ceny energií, a to navzdory tomu, že řadu měsíců jakékoli stropy odmítala s tím, že přinesou více škody než užitku. Nakonec se však cenové stropy budou týkat prakticky všech.
V půlce prosince totiž vláda schválila úpravu nařízení o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, které doposud zavádělo cenové stropy jen pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy či subjekty veřejného sektoru. Nově se stropy rozšířily i na zbývající velké firmy. Pro velké firmy budou platit stejné podmínky jako pro ostatní podnikatele. Cenový strop tedy bude 5000 Kč za MWh u elektřiny a 2500 Kč za MWh u plynu (bez DPH a distribučních poplatků) na 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z minulých pěti let.
Cenové stropy má vykrýt windfall tax
Cenové stropy po všech rozšířeních vyjdou státní kasu podle odhadů na více než 100 miliard korun. Výdaje by měla vládě vykompenzovat dočasná mimořádná daň, tzv. windfall tax. Ta bude fungovat jako 60% daňová přirážka, která bude aplikovaná na nadměrný zisk stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (jde o roky 2018 – 2021) navýšeným o 20 %.
Nová daň se bude dotýkat podniků v odvětvích, ve kterých dochází ke vzniku neočekávaných zisků, tedy výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V bankovním sektoru windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad 6 mld. Kč za předcházející rok, což je dle definice České národní banky hranice oddělující velké a střední či malé banky. V oblasti výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než 2 mld. Kč ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat windfall tax.
ČLÁNKY DO MAILU