Volný pohyb dat se přidá k volnému pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu. Nařízení se týká volného pohybu neosobních údajů, tedy všech údajů, které nevedou k identifikaci určité fyzické osoby. Tyto údaje automaticky generuje jakýkoliv subjekt existující také v online prostředí. S rozvojem internetu věcí bude množství takových dat růst geometrickou řadou. Neosobních dat firmy skladují násobně více než těch osobních, finanční výsledky, zprávy z pojišťovnictví, algoritmy používaných v jejich byznysu apod,
popisuje Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu. Některé členské státy pak vyžadují lokalizaci neosobních údajů vztahujících se ke zdanění, účetnictví, evidencím akcionářů nebo herním službám.
Návrh nařízení představila Evropská komise už v září 2017 a na konci června došlo k potvrzení jeho finální podoby velvyslanci členských států. Česká republika nařízení spolu s partnery z koalice podobně smýšlejících států prosadila i přes velký odpor. Jednání byla složitá, ale koalici se podařilo prosadit svou pozici. Ukázali jsme, že Česká republika patří mezi státy, které v digitální Evropě hrají významnou roli a zároveň dokáže při jednání v Evropské unii svůj přístup k jednotnému trhu účinně prosazovat,
uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.
Cílem nařízení je odstranění nespravedlivých a neopodstatněných lokalizačních požadavků. Jednotlivé členské země EU nebudou moci přijímat zákony či opatření, která požadují ukládání dat pouze na jejich území. Řada států takové požadavky vůči firmám dnes má, aniž by to bylo z hlediska bezpečnosti nutné,
doplňuje Charanzová. Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy dodává, že analýza Evropské komise odhalila na 50 případů požadavků na lokalizaci údajů v 21 členských státech, přičemž Česká republika mezi těmito zeměmi nebyla.
Společnosti působící ve více zemích EU musí často skladovat data v každém státu zvlášť, což jim zvyšuje náklady a stoupají kvůli tomu také ceny jejich služeb. Navíc to omezuje výběr a zatěžuje jak spotřebitele, tak v některých případech i daňové poplatníky. Firmy mají datové servery v pěti zemích. Místo toho, aby měli přístup z pěti zemí do jednoho místa,
dodává Charanzová. Znepokojující je také trend vzrůstajících požadavků na lokalizaci dat: od roku 2005 se podle informací Evropské komise tyto požadavky zvýšily téměř o 100 %,
doplňuje Jabůrková.
Psali jsme: Odpovědnost za osobní údaje je na správci. Na cloudové služby se nevymluvíte
Co nařízení přinese?
Nařízení souvisí také s principem jednotného digitálního trhu a podporou rozvoje evropské datové ekonomiky, protože data jsou klíčovým zdrojem rozvoje nových technologií. A to ať už jde o umělou inteligenci nebo internet věcí. Odstranění těchto omezení v Evropské unii by mělo ušetřit evropským firmám náklady a vést také k nárůstu HDP až o 8 miliard eur, jak uvádí Svaz průmyslu a dopravy ČR v tiskové zprávě. Svaz ostatně dlouhodobě prosazuje Evropu bez bariér, zasazuje se o jejich odstranění ve volném pohybu zboží, služeb, lidí a kapitálu a nyní i volného pohybu dat v rámci EU. Jedná se o jedno z nejkvalitnějších nařízení EK v poslední době v oblasti digitální ekonomiky,
zdůrazňuje Milena Jabůrková.
Schválení podoby nařízení o volném toku dat je tedy nejen pro Svaz průmyslu velkým úspěchem České republiky. České firmy získávají velkou příležitost pro rozšíření svého podnikání. Zejména malé a střední podniky uvítají, že budou moci nabízet své služby, aniž by musely investovat do datových center v každé zemi EU,
upřesňuje dále Jabůrková.
Česká republika byla od začátku aktivním zastáncem volného toku dat. Rozvoj digitálních technologií a inovací patří mezi priority České republiky. Mám radost, že se nám to daří prosazovat i na evropské úrovni,
dodává Aleš Chmelař. Navíc se jedná o věc, po které čeští podnikatelé reprezentovaní Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími partnery už dlouhou dobu volali. Firmy i veřejná správa tak budou moci uchovávat a zpracovávat údaje neosobního charakteru kdekoli v Evropě.
Přečtěte si: Podnikatelům vadí, že české úřady práce pomáhají lidem získat práci v Německu
Volný tok dat sníží náklady firem, jejich administrativní zátěž a také usnadní sdílení neosobních dat a s tím spojené jejich další využívání v rámci inovací. Dita Charanzová dále upozorňuje, že stejně jako u volného pohybu zboží nebo služeb přináší volný pohyb dat větší konkurenci pro uchování dat mezi poskytovateli takových služeb, což v přímém důsledku vede k nižším cenám a vyšší kvalitě služeb.
Nové příležitosti?
Podle Charanzové české firmy, které se zabývají ukládáním a zabezpečením dat, patří ke špičkám v Evropě a mimo jiné nabízí také velmi konkurenceschopné ceny. Proto právě ony budou moci nabídnout své služby společnostem z celé EU, protože firmy u nich budou moci ukládat svá data. Miloš Mastník, obchodní ředitel Českých Radiokomunikací (CRA) si však nemyslí, že by se jich nebo i jiných poskytovatelů lokálních datových centrech tyto změny nějak zásadně dotýkaly. Myslí si, že nařízení může mít dopady zejména pro služby, které jsou poskytovány koncovým uživatelům. Datová centra má většina firem, které působí na evropských trzích, již konsolidována. Pro celou řadu firem zůstává velmi důležitým parametrem blízkost a dojezdová vzdálenost datacentra, například kvůli možnosti servisních zásahů,
vysvětluje.
Volný pohyb dat bude představovat větší svobodu pohybu po unii pro firmy v EU. Pokud budou chtít expandovat do jiné země, nebudou muset řešit, jak budovat nové úložiště pro nová data,
uzavírá Charanzová.
ČLÁNKY DO MAILU