Vedení účetnictví musí být v souladu se zákonem o účetnictví a s ostatními navazujícími právními předpisy. V některých případech může účetní jednotka volit mezi více možnostmi, například při rozhodování, jak bude účtovat o zásobách, jaké nastaví účetní odpisy a další. Tyto a všechny ostatní zvolené účetní metody a postupy musí být uvedeny ve vnitrofiremní směrnici. Směrnice musí být aktuální, a proto je zapotřebí je pravidelně revidovat a případně vhodně upravit. Mimo úpravu postupů mohou směrnice také upravovat odpovědnost a kompetence pro konkrétní pracovníky, stanovit oběh účetních dokladů a jejich schvalování a upravit další pravidla a postupy.
Směrnice by měly být tvořeny tak, aby jejich použití usnadnilo práci a zlepšilo orientaci ve vedení účetnictví konkrétní účetní jednotky. Měly by být tedy formulovány jednoduše, stručně a srozumitelně.
Vypracované směrnice jsou potom závazné pro účetní jednotku. Tvorbu směrnic, respektive jejich formu a obsah, žádné právní předpisy neupravují. Je však vhodné, aby směrnice obsahovaly informaci o tom, jaké účetní jednotky se týkají, kdy byla směrnice vydána a od kdy je účinná. Pro přehlednost je vhodné vést evidenci a směrnice tak například číslovat. V samotném textu směrnice by měl být jednoduše upraven postup účtování konkrétní problematiky nebo použití účetní metody
Jaké oblasti by měly být upraveny interní směrnicí?
Zákon o účetnictví v několika případech stanoví, že přesný postup si určí účetní jednotka sama. V některých případech je také na rozhodnutí účetní jednotky, zda bude o daném problému účtovat. V rámci rozdělení účetních jednotek dle kategorií mají totiž jednotlivé skupiny odlišné povinnosti.
Oblasti, které bývají zpravidla upraveny vnitrofiremní směrnicí, jsou:
- Oběh účetních dokladů a jejich zpracování, vč. vymezení schvalovacího procesu,
- Účtový rozvrh, účtování na analytických účtech,
- Vymezení odpovědnosti jednotlivých pracovníků, podpisové vzory pracovníků,
- Úprava dlouhodobého majetku a jeho účtování, vymezení odpisových plánů,
- Úprava účtování a evidence zásob,
- Účtování o odložené dani,
- Pravidla pro účtování na účtech časového rozlišení,
- Účtování o cizích měnách, nastavení kurzů, účtování o kurzových rozdílech,
- Tvorba a použití opravných položek a rezerv,
- Úprava pracovních cest a náhrad pro zaměstnance,
- Pravidla a harmonogram účetní závěrky.
Vzor směrnice
Účetní jednotka: ABC s.r.o.
Číslo směrnice: 2021/221
Datum vydání: 1. 7. 2021
Účinnost: 1. 8. 2021
Směrnice č. 2021/221 – Účtování o dlouhodobém hmotném majetku
Účetní jednotka stanovila vstupní cenu pro zařazení majetku mezi dlouhodobý majetek 50 000 Kč. Pokud majetek nedosáhne této hranice, bude o něm účtováno v okamžiku uskutečnění účetního případu jako o spotřebě materiálu na účtu 501.001.
Pořízení majetku od výše stanoveného ocenění bude zachyceno na účtu 042.000 – pořízení dlouhodobého majetku, a následně bude zařazen na příslušné účty dlouhodobého majetku. Odpisové plány stanovuje účetní jednotka dle předpokládané doby životnosti majetku rovnoměrně. O účetních odpisech účtuje účetní jednotka měsíčně.
Dlouhodobý hmotný majetek se eviduje na jednotlivých kartách majetku. Karta majetku musí obsahovat informace o majetku, vč. jeho názvu a evidenčního čísla, pořizovací cenu, datum pořízení a odpisové plány daného majetku.
Směrnice byla vydána dne: 1. 7. 2021.
Za sestavení směrnice odpovídá: Jan Novák
Schválení směrnice: Jan Svoboda, ředitel
Obsah a rozsah směrnice
Účetní směrnice mohou obsahovat poměrně podrobnou úpravu o účtování konkrétních účetních oblastí. Účetní metody se pak nesmí v průběhu účetního období měnit. Pokud by ke změně došlo, je zapotřebí tuto změnu také upravit ve vnitropodnikových směrnicích.
Většina mikro účetních jednotek má vnitrofiremní směrnice velmi stručné a upravují účtování pouze okrajově. V malých a středních účetních jednotkách pak bývají účetní směrnice poměrně podrobné.
ČLÁNKY DO MAILU