Jak totiž upozorňují odborníci, argumenty ministerstva jsou liché, jelikož institut záloh na vyhledávací činnosti úřadů nic nemění. S prodloužením lhůty pro vratky počítá novela daňového řádu, která mimo jiné zavádí online finanční úřad a kterou nyní čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně.
Zálohy mají vyřešit nález Ústavního soudu
Ministerstvo financí navrhlo v rámci novely daňového řádu, která již prošla prvním čtením ve Sněmovně, zavést zálohy na daňový odpočet. Záloha na daňový odpočet má představovat mechanismus, který může nastoupit v případě, kdy na základě výstupů z vyhledávací činnosti správce daně usoudí, že nárokovaný daňový odpočet je zapotřebí před jeho stanovením (vyměřením nebo doměřením) podrobit kontrolní činnosti.
Institut zálohy na daňový odpočet bude využit tam, kde je s ohledem na výstupy z vyhledávací činnosti nebo s ohledem na dosavadní průběh kontrolního postupu zřejmé, že potřeba prověřit legitimitu nárokované částky se týká pouze její části. Záloha bude vyplacena, jestliže část odpočtu správce daně nehodlá prověřovat a zároveň dotčená částka přesáhne 10 000 Kč, a to do 15 dnů.
Čtěte také: Podpásovka pro podnikatele, lhůta na vratky DPH se má prodloužit na 45 dní
Už v únoru loňského roku nicméně Ústavní soud konstatoval, že finanční správa smí zadržovat pouze tu část odpočtu DPH, o kterou vede spor. Finanční správa se nicméně rozhodla nález Ústavního soudu ignorovat, jelikož podle jejího tvrzení nelze nález za současného znění právní úpravy obecně aplikovat. Proto pokud daňový subjekt požádá o vrácení nesporné části nadměrného odpočtu před vyměřením daně z přidané hodnoty jako celku za příslušné zdaňovací období, nelze takovému požadavku vyhovět,
uvedla ve stanovisku GFŘ ředitelka finanční správy Tatjana Richterová.
Prodloužení lhůty navrhujeme kvůli zálohám, tvrdí ministerstvo
Právě zálohy na dani by měly problém s nespornými částmi odpočtu vyřešit. V rámci novinek u DPH však ministerstvo navrhuje ještě jednu změnu, která podnikatele naopak poškodí, a to prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 dní na 45. Ministerstvo návrh zdůvodňuje tím, že lhůta musí být dostatečně dlouhá na to, aby správce daně mohl provést kvalitně svou vyhledávací činnost a zároveň stihl realizovat výplatu vzniklého vratitelného přeplatku.
Jak vysvětluje ministerstvo, na začátku celého procesu (tj. v okamžiku, kdy správce daně obdrží daňové přiznání), není jasné, zda je daný nárok na odpočet legitimní, nebo není. Daňová přiznání nelze v této fázi rozdělit na pomyslné dvě hromádky a každé určit jinou lhůtu na zanalyzování. Ono pomyslné rozdělení na dvě hromádky je totiž až finálním výstupem procesu, na který má správce daně nyní 30 dní a který se nazývá vyhledávací činnost. V rámci vyhledávací činnosti správce daně za podpory analytického softwaru prověřuje všechna podaná daňová přiznání a závěrem toho je vyhodnocení, u kterých daňových subjektů je žádoucí zahájit kontrolní postup a u kterých nikoli.
Prodloužení lhůty má pak podle ministerstva pomoci aplikaci nového institutu záloh. Nově budou muset správci daně v rámci analýzy všech podaných daňových přiznání posoudit nejen to, zda je daný nárok nutné před vyměřením podrobit kontrolnímu postupu, či nikoli, ale současně budou muset posoudit, jaká část uplatňovaného odpočtu může být bez rizika vyplacena formou zálohy. Logicky tak naroste čas potřebný na vyhodnocení toho, jaký má být výstup z této fáze řízení,
doplnil serveru Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Proč je argumentace ministerstva lichá?
Odborníci však tvrzení ministerstva odmítají a upozorňují, že jeho argumenty stojí na vodě. Za lichou považuji argumentaci, že prodloužení lhůty je nutné pro umožnění vracení nesporné části nadměrného odpočtu. Vyplacení této tzv. zálohy na odpočet bude totiž možné až po zahájení kontrolního postupu (postup k odstranění pochybností nebo daňová kontrola). A v rámci tohoto postupu pro určení výše této zálohy již žádná lhůta pro správce daně stanovena není,
upozornil pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správa daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR).
Samotný návrh novely pak dává Hajduškovi za pravdu. Návrh příslušného paragrafu zní:
Záloha na daňový odpočet
V případě, kdy tak stanoví zákon, vzniká daňovému subjektu nárok na zálohu na daňový odpočet ve výši odpovídající té části daňového odpočtu nárokovaného v jím podaném daňovém tvrzení, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci
a) daňové kontroly, která není zahajována v plném rozsahu,
b) zahajovaného postupu k odstranění pochybností, nebo
c) prováděné daňové kontroly.
Ustanovení tedy opravdu počítá s tím, že zálohy bude možné určit a vyplatit až v případě kontrolní činnosti a nikoli vyhledávací. A v rámci kontrolního postupu již žádná lhůta pro stanovení zálohy stanovena není. Takže v rámci vyhledávací činnosti bude správce daně posuzovat stejné skutečnosti, jako je tomu dnes. Až po zahájení kontrolního postupu, kdy bude mít kompletní údaje, může případně stanovit výši zálohy. Zdůvodnění prodloužení lhůty zavedením institutu záloh tak nedává smysl, jelikož se v rámci úvodní vyhledávací činnosti nemění.
Díky kontrolním hlášením není třeba lhůtu prodlužovat
Jak navíc dodávají odborníci, úředníkům v minulých letech výrazně usnadnila činnost povinná elektronická přiznání k DPH a také kontrolní hlášení. Ostatně i statistiky ukazují, že zadržované odpočty výrazně klesají. Průměr zadržovaných odpočtů činil v první polovině loňského roku 1,2 miliardy korun měsíčně. Zatímco předloni v lednu 2018 úřady zadržovaly 3,9 miliardy korun, loni šlo jen o 1,1 miliardy. V porovnání například s lednem 2014 jde dokonce o pokles o skoro 9 miliard korun, tehdy totiž úřady zadržovaly 9,9 miliardy korun. Dlouhodobý průměr této částky byl kolem 5 miliard korun, a v některých měsících roku 2014 tato částka přesahovala dokonce 17 miliard korun.
Čtěte více: Nadměrné odpočty DPH, které zadržuje finanční správa, jsou historicky nejnižší
Podle Tomáše Hajduška se problematika zadržovaných nadměrných odpočtů týká přibližně jen 5 % plátců, kteří nadměrné odpočty vykazují. Takže i z toho je zřejmé, že tento další plošný nástroj nemá své opodstatnění a naprosté většině plátců DPH, kteří pravidelně a systémově vykazují nadměrné odpočty (stavební firmy, exportéři apod.) výrazně zhorší cash-flow, a to naprosto nedůvodně,
uvedl serveru Podnikatel.cz Hajdušek.
Prodloužení lhůty přilepší rozpočtům o 24 miliard
Stejný názor má i advokát Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR, podle kterého se, v kontextu zavedení kontrolního hlášení, odůvodnění ministerstva jeví jako účelové. Ulehčení, které kontrolní hlášení finanční správě v rámci prověřování odpočtů v minulosti přineslo, ani zdaleka nevyvažuje žádná jiná od té doby vzniklá skutečnost. Pokud tak čas 30 dní byl v minulosti dostatečný, musí být dostatečný i nyní. Z tohoto důvodu se nemůžu zbavit dojmu, že skutečným důvodem novely je vylepšení příjmové stránky státního rozpočtu, který je s prodloužením lhůty zákonitě spojen,
domnívá se Lichnovský.
Posun lhůty totiž mimo jiné znamená, že k vrácení odpočtů za říjen (přiznání se podává do 25. listopadu) dojde až v novém roce. Veřejné rozpočty si tak podle odhadů samotného ministerstva jednorázově přilepší o 24 miliard korun (16,2 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu a 7,8 mld. Kč na úrovni municipalit).
Zda nakonec návrh ministerstva financí projde a v jaké podobě, ukážou následující měsíce. Lidovecký poslanec Jan Bartošek už předložil pozměňovací návrh, podle kterého by lhůta pro vratky DPH měla zůstat na 30 dnech.
ČLÁNKY DO MAILU