Právě 28 miliard korun totiž činily v posledních letech nadměrné odpočty za říjen. V důvodové zprávě přitom vláda tvrdila, že posun lhůty přinese rozpočtům „jen“ 24 miliard korun.
Co se dozvíte v článku
- DPH se bude vracet až za 45 dnů
- Lhůta by se měla spíše zkrátit než prodloužit, tvrdí odborníci
- Státní rozpočet si díky delší lhůtě pomůže až o 19 miliard
- Toleranční lhůta u přiznání nakonec zůstala
- Změny úroků přináší pozitiva i negativa
- Novela má podpořit elektronickou komunikaci
- Zavedení záloh na daňový odpočet
DPH se bude vracet až za 45 dnů
Novela daňového řádu, kterou před dvěma dny schválila Sněmovna, přináší pro podnikatele jak pozitiva, tak negativa. Mezi opatření, která podnikatelům uškodí, jednoznačně patří prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 na 45 dnů. Ministerstvo delší lhůtu hájí hlavně tím, že kvůli novému institutu záloh na dani přibude úředníkům agenda, kterou budou muset v takto omezeném časovém prostoru vykonávat.
Lhůta by se měla spíše zkrátit než prodloužit, tvrdí odborníci
To však odmítají odborníci a upozorňují, že argumenty ministerstva stojí na vodě. Za lichou považuji argumentaci, že prodloužení lhůty je nutné pro umožnění vrácení nesporné části nadměrného odpočtu. Vyplacení této tzv. zálohy na odpočet bude totiž možné až po zahájení kontrolního postupu (postup k odstranění pochybností nebo daňová kontrola). A v rámci tohoto postupu pro určení výše této zálohy již žádná lhůta pro správce daně stanovena není,
uvedl pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR).
Čtěte více: Vratky DPH až za 45 dnů? Argumentace ministerstva je lichá, shodují se odborníci
Jak doplnil expert na DPH ze společnosti PwC Česká republika Tomáš Vlk, prodloužení lhůty pro vrácení DPH z 30 na 45 dní je nesystémové hned z několika důvodů. Finanční správa v posledních letech bojuje proti únikům v oblasti DPH všemi dostupnými prostředky, mj. kontrolním hlášením, kterým rychle identifikuje nesoulady mezi subjekty, elektronickou evidencí tržeb nebo zavedením režimu přenesení daňové povinnosti na všechny dostupné komodity,
upřesnil Tomáš Vlk.
Podle Vlka má tak finanční správa oproti minulosti velké množství nástrojů, díky kterým by měla umět rychle identifikovat rizikové transakce či subjekty a tím pádem by měla spíše zvažovat, zda není na čase lhůtu pro vracení nadměrných odpočtů naopak snížit ze současných 30 dní. „Z pohledu legitimních daňových důvodů tedy nenacházíme argument, proč lhůtu pro vratku DPH prodlužovat, spíše naopak,“ domnívá se Vlk.
Státní rozpočet si díky delší lhůtě pomůže až o 19 miliard
Prodloužení vratky DPH každopádně jednorázově přilepší veřejným rozpočtům, jelikož odpočty za říjen vrátí nově až v lednu a nikoli jako nyní do konce prosince. Podle odhadů samotného ministerstva půjde o 24 miliard korun (16,2 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu a 7,8 mld. Kč na úrovni municipalit), o které se příjmy rozpočtů jednorázově zvýší.
Jak nicméně upozornil daňový poradce Tomáš Hajdušek, ve skutečnosti zřejmě půjde o ještě větší částku. Z dat Generálního finančního ředitelství totiž vyplývá, že nadměrné odpočty za říjen přesahují v posledních letech 28 miliard korun. Pokud by i letos činily 28 miliard korun, příjmy státního rozpočtu za rok 2020 by to zvýšilo o 18,9 miliardy korun. Navzdory tomuto významnému přilepšení rozpočtu ovšem ministerstvo financí odmítá, že by lhůtu prodlužovalo právě kvůli získání dodatečných prostředků.
Pokud dojde k prodloužení lhůty pro vrácení nadměrných odpočtů na 45 dní, potom se odpočet za říjen 2020 vyplatí namísto v prosinci 2020 až v lednu 2021. Uvádí se částka 24 mld. Kč celkem. Zde jsou data za posledních pět let. pic.twitter.com/KrZTH3VjGD
— Tomáš Hajdušek (@TomHajda) February 12, 2020
Toleranční lhůta u přiznání nakonec zůstala
Novela nicméně kromě prodloužení vratek DPH obsahuje i neutrální či pozitivní změny. Původně chtěla vláda i zrušit toleranční lhůtu u pozdního podání daňového přiznání a doplatku daně. U přiznání ale nakonec prošel pozměňovací návrh, který toleranční lhůtu ponechává. Namísto stávajícího plošného modelu zavádí vládní návrh zákona stupňovou toleranci podle výše tvrzené daně. Novela totiž výrazně navyšuje minimální limit pro vznik úroku z prodlení, a to z 200 korun na 1000 korun.
Změny úroků přináší pozitiva i negativa
Novela obsahuje komplexní revizi úroků a snižuje úroky z prodlení se zaplacením daně. Tzv. reparační úrok se snižuje na úroveň podle občanského zákoníku. Pozitivní pro podnikatele je, že úrok z prodlení, který platí při zpoždění poplatníci, má klesnout o 6 procentních bodů (ze současných 16 % na 10 %), a úrok, který je vyplácen finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, se má zvýšit ze stávajících 4 % na 6 %.
Ruku v ruce s tím jde ale i o negativum v podobě snížení úroků z neoprávněného jednání správce daně a zrušení úroků z nezákonného vymáhání daně. Úrok za neoprávněné jednání správce daně aktuálně činí REPO sazbu + 14 %, tedy 16,25 %. Pokud dnes navíc berňák neoprávněnou exekucí zabaví majetek a prostředky podnikatele, například na základě zajišťovacího příkazu, musí zaplatit dvojnásobný úrok, čili 32,5 %. Nově má úrok činit jednotnou sazbu ve výši REPO sazby + 8 %, aktuálně tedy 10,25 % (nově úrok z nesprávně stanovené daně).
Novela má podpořit elektronickou komunikaci
Novela dále přináší online finanční úřad, který podnikatelům slibuje jednodušší vyřízení daňových povinností z domova nebo kanceláře. „Mojí prioritou číslo jedna je spuštění online finančního úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet. Nečekám, že díky němu hned lidé začnou rádi platit daně, ale chceme jim alespoň tuto povinnost co nejvíce usnadnit. Díky online finančnímu úřadu a této novele, která je jeho základovým stavebním kamenem, budou nekonečné fronty na finančním úřadě a pobíhání z patra do patra už brzy jen nepříjemnou vzpomínkou,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Cílem novely je podle ministerstva také motivovat poplatníky k tomu, aby možnost elektronické komunikace s finančním úřadem využívali co nejvíce. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc. Ačkoli ministerstvo prezentuje, že poplatník v případě elektronické žádosti získá benefit v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani, není to vždy pravda. V některých případech se totiž lhůta nezmění, a v některých dokonce prodlouží.
Čtěte více: Změní se lhůta pro elektronické podání přiznání a také pro vrácení přeplatků
Součástí novely je zrušení povinnosti podávat daňová přiznání elektronicky pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku. S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dosavadních 2000 Kč se bude platit 1000 Kč.
V rámci daňové kontroly bude nově připuštěna dálková forma komunikace. Díky tomuto opatření tak podle ministerstva dojde ke zkrácení jednotlivých fází daňové kontroly a zároveň se zamezí případným obstrukcím.
Psali jsme: Konec frontám na úřadech a mírnější sankce. Co dalšího přinese portál MOJE daně?
Zavedení záloh na daňový odpočet
Další změnou v novele je zavedení zálohy na daňový odpočet, která umožní dřívější vrácení části nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty. Plátcům DPH, u kterých se prověřuje pouze část nadměrného odpočtu, bude nesporná část odpočtu vyplacena v podobě záloh. Touto změnou ovšem ministerstvo jen reaguje na nález Ústavního soudu, který navíc nyní finanční úřady ignorují.
Čtěte více: Rozhodnutí soudů úřady stále ignorují. Počkáme až na novelu zákona, říká berňák
ČLÁNKY DO MAILU