Vše, co musíte vědět o změnách v sociální oblasti

Zvednou se důchody

Základní výměra všech důchodů, tedy starobních, vdovských, sirotčích i invalidních se zvyšuje o 10 korun na 2340 korun. Procentní výměra, která je individuální a odvíjí se od získaných dob důchodového pojištění a příjmů, se zvyšuje o 0,4 %. Od ledna budou penzisté dostávat o 45 korun měsíčně víc. To vše automaticky, není potřeba si o zvýšení žádat. Už dříve jsem řekl, že valorizaci důchodů v průměru o 45 korun měsíčně od Nového roku považuji za nemravnou, připomíná František Koníček, ministr práce a sociálních věcí.

Ministerstvo proto například navrhuje vládě a novému parlamentu mimořádnou valorizaci v polovině roku. Konkrétně by se měla procentní výměra zvýšit o 2 částky (2,2 % a 0,9 %) u důchodů přiznaných před 1. lednem 2013 a u důchodů přiznaných v roce 2013 pak o 0,9 %. Podrobnosti čtěte v článku Od ledna se zvýší důchody, žádné „bavory“ ale nečekejte.

Zaměstnavatelé budou marodům platit o týden méně

Autor: www.isifa.com

Nový rok už ťuká na dveře. Je nejvyšší čas seznámit se se všemi změnami, které přinese. 

Od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů. Znamená to, že zaměstnanec, který bude uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa bude mít nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení už od 15. dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény.

Dál platí, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a že za první tři pracovní dny (nejvýše za 24 odpracovaných hodin) náhrada mzdy nenáleží. Při karanténě náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne. Pokud bude zaměstnanec uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa ještě v roce 2013 a pracovní neschopnost či karanténa bude přecházet do roku 2014, musí zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy postaru, tedy v prvních 21 dnech jejího trvání, připomíná Vilém Kahoun, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení. Více o tom v článku Náhrada mzdy od roku 2014 se zvyšuje a zkracuje.

Mění se zálohy na pojistné

• Částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 25 942 korun
• Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného je 1 245 216 korun
• Rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost bude v roce 2014 62 261 korun
• Minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 6 486 korun. Minimální záloha na pojistné činí 1 894 korun.
• Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 2 595 korun. Z toho minimální záloha na pojistné činí 758 korun.

Nejvýznamnější změny v zákoníku práce

Zákoník práce například stanoví, ve kterých případech se ke konkrétnímu věcně nebo formálně vadnému právnímu jednání nepřihlíží a jsou tudíž právně neúčinná. Jde třeba o výpověď z pracovního poměru, která nebyla dána písemně, ujednání v podnikové kolektivní smlouvě, která upravují práva zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, postoupení pohledávky ze základního pracovněprávního vztahu nebo převzetí dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli nebo naopak jinou osobou.

Zákoník práce bude nově omezovat možnosti započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu, a to jen ve vazbě na podmínky stanovené pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řízení.

Dochází také k právní úpravě svéprávnosti fyzické osoby. Zaměstnance nebo zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, stanovení zákazu výkonu závislé práce do 15 let věku a důsledky neplatnosti právních jednání jsou nově vyhrazeny občanskému zákoníku a zákoník práce tuto problematiku až na výjimky neupravuje, připomíná Petr Sulek, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí. Další úpravy najdete v článku Změny zákoníku práce od roku 2014.

Bude těžší získat průkaz zdravotně postiženého

Průkaz osoby se zdravotním postižením bude od ledna možné získat jen po proběhnutí samostatného správního řízení, a to včetně posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Úprava se tak přibližuje té, která platila do konce roku 2011. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením nebude navázán na uznaný stupeň závislosti nebo na neschopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace.

Co se týká příspěvku na mobilitu, tak na něj nově dosáhnou jen ti, kteří budou mít právě průkaz ZTP nebo ZTP/P. Výše příspěvku se nemění, i nadále bude 400 korun měsíčně. Od ledna bude možné na základě žádosti příjemce příspěvku vyplatit příspěvek jednou splátkou za tři kalendářní měsíce, za které náležel. Navíc se rozšiřuje okruh lidí, kteří mají při splnění podmínek nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, a to o osoby s anatomickou ztrátou dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.