Vše, co potřebujete vědět o zvláštním (offline) režimu EET, včetně formulářů

Co je zvláštní (offline) režim

Zvláštní režim evidence tržeb sice půjde využít až se startem posledních dvou vln EET, tedy od května 2020, požádat o něj však mohou podnikatelé již nyní. Offline režim (tzv. zvláštní režim evidence) spočívá v tom, že podnikatel, který splní určité podmínky, bude moct místo klasické EET vydávat účtenky z předtištěného bloku. Ten si vyzvedne na finančním úřadu. Kromě vydávání účtenek je třeba i uchovat stejnopis vystavené účtenky, a to až do uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů, ke které se vztahuje (úprava lhůty pro stanovení daně je obsažena v § 148 daňového řádu).

Údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek pak musí podnikatel ještě zaznamenat do speciálního formuláře („Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu“), který každé čtvrtletí, do 20 dnů od konce čtvrtletí, zašle na finanční úřad.

Kdo může o zvláštní režim požádat

Aby mohl podnikatel o offline režim požádat, musí splnit několik podmínek. Pokud nejde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny, musí jít o fyzickou osobu, která:

• není plátcem daně z přidané hodnoty a
• neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a
• zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

Kdo nemůže zvláštní režim využít

• Podnikatel, který nesplňuje výše uvedené podmínky.
• Podnikatel, který přijímá tržby na základě nepřímého zastoupení (tržbu přijímá svým jménem na účet jiného poplatníka.
• Pověřený poplatník, tj. podnikatel, kterého k evidování tržeb pověřil jiný poplatník.
• Poplatník, který eviduje/bude evidovat tržby v některé ze svých provozoven online (běžný resp. zjednodušený režim a zvláštní režim nelze vzájemně kombinovat – tyto režimy nemohou u jednoho poplatníka probíhat souběžně).

Co musí žádost o zvláštní režim obsahovat

Žádost o povolení zvláštního režimu musí obsahovat několik náležitostí.

Skutečnosti prokazující splnění podmínek pro povolení zvláštního režimu

Splnění podmínky, že poplatník není plátcem DPH, není nutné prokazovat. Správce daně si danou skutečnost ověří sám z vlastní evidence.

Splnění podmínky počtu zaměstnanců

Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec podle zákoníku práce, tj. fyzická osoba, která vykonává práci v pracovním poměru (na základě pracovní smlouvy) nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).

Více zaměstnanců je připuštěno pouze v případě, že některý zaměstnanec čerpá dovolenou či mu ve výkonu práce brání překážky v práci na jeho straně (pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená apod.).

Poplatník by měl v žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu uvést aktuální počet zaměstnanců a pravdivost uvedených údajů doložit (prostřednictvím podkladů ze mzdové agendy vedené poplatníkem či podkladů osvědčujících počet zaměstnanců pro účely veřejného pojištění). Nemá-li poplatník žádného zaměstnance, tuto skutečnost nijak nedokládá.

Splnění podmínky výše příjmů

Co se týče prokázání splnění výše uvedeného limitu, pro předchozí období lze využít jakékoli průkazné záznamy o příjmech poplatníka. Může se jednat např. o evidenci hotovostních příjmů dle § 97 daňového řádu. Pokud poplatník zaznamenává tyto údaje v jiné evidenci stanovené zákonem, využije právě tuto evidenci (typicky lze využít výpisy či sestavy z daňové evidence nebo účetnictví obsahující přehled hotovostních příjmů) nebo další dokumenty, při jejichž zpracování bylo z těchto údajů čerpáno a jsou způsobilé podat správci daně věrný obraz o výši příjmů poplatníka, na základě kterého je možné učinit závěr o splnění limitu výše evidovaných tržeb pro dané období.

K prokázání výše předpokládaných příjmů postačí kvalifikovaný odhad poplatníka (stejně bude postupovat též poplatník, který s podnikáním začíná, u kterého je splnění limitu za předcházející období z povahy věci splněno). Poplatník vychází zejména ze svého podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka. V případě, že poplatník využije k učinění kvalifikovaného odhadu budoucích příjmů nepovinný vzor žádosti, potom již nemusí k žádosti nic přikládat. Stejným způsobem může odhad učinit i vně žádosti, tj. přiložit listinu s provedeným odhadem (např. při nedostatku místa v žádosti), doplnila serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Údaje o provozovnách, v nichž přijímá evidované tržby

Jedná se o provozovny, které nebyly poplatníkem oznámeny správci daně prostřednictvím aplikace Elektronická evidence tržeb. Co se týče údajů o provozovně, je nutno sdělit správci daně obdobné informace jako v případě údajů o provozovnách, které se oznamují prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb v případě evidence tržeb v běžném či zjednodušeném režimu, zejména

• typ provozovny: stálá, mobilní, virtuální,
• lokalizační údaj podle typu provozovny: u stálé bude uvedena adresa (ulice, č.p./č.o., obec, PSČ), u mobilní registrační značka nebo jiná textová jednoznačná identifikace a u virtuální URL adresa nebo jiný odkaz, který ji jednoznačně určí (např. e-mail, telefon).

Poskytuje-li poplatník služby u zákazníka (např. malířské služby u zákazníka) a nemá-li provozovnu ve smyslu živnostenského zákona, zaeviduje poplatník v aplikaci EET provozovnu na adrese sídla podnikatele a jako typ uvede „stálá“. Pro podnikatele – právnickou i fyzickou osobu – je pak definice sídla uvedena v § 429 občanského zákoníku.

Na základě oznámení údajů o provozovnách bude každé provozovně správcem daně přiděleno číslo provozovny. Na účtence se však musí uvádět jen v případě, že podnikatel má více provozoven, ve kterých přijímá tržby.

Ačkoli pro samotnou žádost není žádný speciální formulář, jelikož jde o podání podle daňového řádu, které musí splňovat obecné náležitosti podání a požadavky stanovené zákonem o evidenci tržeb, finanční správa zveřejnila před několika dny vzor žádosti. Rozhodně se jej vyplatí využít, jelikož s ním má podnikatel jistotu, že na nic důležitého nezapomene. Stejně tak by podnikatel neměl zapomenout k žádosti přiložit přílohy, které dokládají jeho tvrzení.

Finanční správa rovněž pro lepší pochopení zveřejnila názorné příklady, jak žádost vyplnit pro různé profese.

Příklad vyplnění žádosti o zvláštní režim - kadeřnice by Podnikatel.cz on Scribd

Čtěte také: Offline režim a EET nelze kombinovat, půjde však mezi nimi přejít

Dokdy úřad o žádosti rozhodne

Finanční úřad má na rozhodnutí o žádosti do 30 dnů ode dne jejího podání. Rozhodnutí se stává účinným dnem následujícím po dni, kdy si poplatník převzal blok účtenek od finančního úřadu, nejpozději však 15. dnem ode dne oznámení rozhodnutí o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu.

Rozhodnutí může být poplatníkovi oznámeno všemi způsoby dle § 39 daňového řádu, tedy datovou schránkou, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nejčastěji však bude v praxi využíván postup, kdy k oznámení rozhodnutí dojde v rámci jednání přímo na finančním úřadě, kdy správce daně poplatníkovi spolu s rozhodnutím předá také potřebný počet bloků účtenek. Poplatník by měl ke správci daně jít s již jasnou představou o počtu bloků, který reálně odpovídá počtu jeho hotovostních tržeb za 4 kalendářní čtvrtletí; kvalifikovaný odhad počtu bloků musí být racionálně podložen a být v souladu s podnikatelským záměrem), upřesňuje finanční správa na webu etrzby.cz.

V případech, kdy bude rozhodnutí oznamováno jinak než prostřednictvím protokolovaného jednání, může poplatník blok účtenek vyzvednout na úřadě ihned poté, co rozhodnutí obdrží, případně může k tomuto úkonu přistoupit až bezprostředně před tím, než začne přijímat evidované tržby. Pokud by poplatník přijal evidovanou tržbu, přestože ještě nemá přiděleny bloky účtenek, vystavuje se riziku sankce.

Co všechno musí být na účtence

Také v případě offline režimu budou muset podnikatelé na účtenkách uvádět některé údaje, a to:

• své daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, pokud má více než 1 provozovnu,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve (datum obsahuje den, měsíc a rok uskutečnění tržby). Časový okamžik je určen hodinou a minutou, ve které byla tržba uskutečněna. Čas musí být vyplňován ve 24 hodinovém formátu, tedy na pozici hodiny pomocí číslic 1 – 24 (jedna hodina ranní bude 1:00, jedna hodina odpolední 13:00), a
• celkovou částku tržby v české měně (do celkové částky tržby se uvádějí všechny částky, které je poplatník povinen evidovat. To znamená i částky, které jsou určeny k následnému čerpání nebo zúčtování, i částky, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním).

Takto budou účtenky vypadat:

Čtěte také: Potřebujete u EET opravit účtenku? Známe postup u běžného i zvláštního režimu 

Jak vypadá informační oznámení

I u zvláštního režimu bude muset podnikatel vyvěsit v provozovně informační oznámení, a to v následujícím znění: Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek.

Umístnění informačního oznámení není povinné v případech, kdy to z povahy věci, resp. s ohledem na charakter podnikatelské činnosti není možné, např. v některých případech prodeje v terénu nebo u zákazníka.

Pozor na oznamovací povinnost

Kromě informační povinnosti musí podnikatelé plnit i tzv. oznamovací povinnost. Pokud například podnikatel přestane splňovat podmínky pro zvláštní režim, musí tuto skutečnost oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Stejně tak se do 15 dnů musí hlásit změny údajů o provozovnách.

Každé čtvrtletí se musí podat oznámení

Jak již bylo uvedeno výše, podnikatel rovněž musí každé čtvrtletí podat na úřad oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu. Podnikatel v něm bude muset vyplnit počet a výši tržeb a také storen, a to za každou provozovnu zvlášť. Oznámení o tržbách není nutné podávat, pokud v daném konkrétním čtvrtletí nepřijmete ani jednu evidovanou tržbu a neprovedete ani jednu opravu či storno.

Oznámení o tržbách evidovan... by Podnikatel.cz on Scribd

Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu půjde podat jen

a) na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem vydaným ministerstvem financí, nebo
c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně

1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
3. dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

Čtěte také: Offline režim je byrokratická „chuťovka“, podnikatelé raději využijí EET

Sleva na evidenci

I u zvláštního režimu mohou podnikatelé uplatnit slevu na evidenci tržeb. Sleva na evidenci tržeb činí 5000 korun bez ohledu na výši skutečně vynaložených výdajů v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Ne každý ale uplatní plných 5000 korun. Sleva totiž činí současně maximálně 15 % dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti (pouze základ daně z podnikání zdaňovaný dle ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů).

Čtěte více: Sleva na evidenci tržeb není pro všechny, půjde ale využít i u zvláštního režimu

Pokud máte k zvláštnímu režimu EET nějaké otázky, napište je do diskuze. Pokusíme se je zodpovědět v dalším článku.