Bezpodmínečnou povinnost vstupních lékařských prohlídek před uzavřením pracovního poměru či dohod konaných mimo pracovní poměr přinesl od dubna 2012 zákon o specifických zdravotních službách. Konkrétně paragraf 59, kde se píše, že osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Obdobným vztahem jsou myšleny i dohody konané mimo pracovní poměr, tj. dohody o pracovní činnosti a provedení práce, bez ohledu na délku jejich sjednání.
Přechodné opatření platí pouze do konce března
Přestože je zákon o specifických zdravotních službách účinný již od 1. dubna 2012, mohou zaměstnavatelé využít přechodného opatření dle paragrafu 98. Zde je uvedeno, že pracovnělékařské služby je možné poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti zákona o specifických zdravotních službách, tedy nejpozději 31. března 2013.
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo počátkem dubna stanovisko, v němž zaměstnavatele ujišťuje, že přechodné období platí i pro ustanovení o vstupních lékařských prohlídkách. Zaměstnavatelé mohou prozatím sjednávat dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce bez povinnosti vstupních lékařských prohlídek. Samozřejmě s ohledem na druh vykonávané práce, pokud tuto prohlídku nevyžaduje zvláštní právní předpis a sjednaná práce odpovídá schopnostem a zdravotní způsobilosti zaměstnance.
Zjistili jsme: Vstupní zdravotní prohlídky u dohod lze obejít
Čeká se na novou úpravu zákona
Nicméně možnost využít přechodné opatření zanedlouho skončí a problém s vstupními prohlídkami u dohod, zejména těch krátkodobých, je tu opět. Již dva návrhy novel zákona o specifických zdravotních službách, jež měly povinnost vstupních lékařských prohlídek od 1. ledna 2013 zrušit, byly zamítnuty. Obsahovaly úpravu § 59, kde se slova “pracovněprávního nebo obdobného vztahu” nahradila slovy “pracovního poměru”.
Momentálně je ve hře nový poslanecký návrh novely zákona s číslem 807. Zde je řešena jak povinnost sjednání pracovnělékařské péče poskytovatelem služeb (§ 58), tak povinnost vstupních prohlídek u dohod (§ 59). Účinnost změn je v případě schválení stanovena na 1. duben 2013.
1. Poskytování pracovnělékařských služeb zaměstnancem
Podle současného znění zákona o specifických zdravotních službách mohou být pracovnělékařské služby poskytovány pouze na základě smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem těchto služeb. Ovšem řada zaměstnavatelů dosud tyto služby poskytuje prostřednictvím svých zaměstnanců (lékařů), a to by již od dubna 2013 nebylo možné. Poskytování služeb podle nových podmínek by prakticky znamenalo jejich propouštění, uzavírání nových smluv s poskytovateli, a tím i zvýšení nákladů pro zaměstnavatele. Zejména se jedná o zdravotnická zařízení.
Z toho důvodu se zavrhuje přidání nového § 58 a) ve znění:
Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu
Zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona
o zdravotních službách v oboru podle § 54 odst. 1 písm. a) nebo b), může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím:
- a) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a
- b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost zaměstnanců uvedených v písmenu a) a b).
2. Povinnost prohlídek u dohod
Aktuálně platí povinné vstupní prohlídky pro všechny uchazeče o zaměstnání, bez ohledu na typ
pracovněprávního nebo obdobného vztahu, jeho náročnost či délku trvání. Do konce března mohou zaměstnavatelé využít přechodných ustanovení, ovšem po této době by museli vstupní lékařskou prohlídku absolvovat i brigádníci sjednaní jen na pár hodin či pouhý den. Kupříkladu na výpomoc při jednorázových akcích, roznos letáků, lektoři při několikahodinové přednášce apod. To by neúměrně zatěžovalo budoucí zaměstnance i jejich zaměstnavatele jak z hlediska časového, tak z hlediska vynaložených financí spojených s úhradou prohlídky.
Navržená úprava § 59 odst. 1 b):
Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením:
- pracovního poměru nebo obdobného vztahu,
- dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jestliže má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat také, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
Povinná prohlídka jen pro rizikové práce
Nová úprava ustanovení § 59 vymezuje, ve kterých případech je vždy nutné provést vstupní lékařskou prohlídku u osob ucházejících se o zaměstnání. Jestliže se jedná o dohody konané mimo pracovní poměr, pak je povinná při výkonu rizikových prací nebo pokud ji pro sjednaný druh práce vyžaduje jiný právní předpis. Zaměstnavatel však může prohlídku s ohledem na § 103 odst. 1 písm. a zákoníku práce vyžadovat, protože nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Samozřejmě i u vstupních prohlídek u dohod by bylo zachováno pravidlo, kdy může budoucí zaměstnanec zařazený do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví absolvovat prohlídku u svého obvodního lékaře. Ostatní musí využít služeb poskytovatele pracovnělékařské péče zaměstnavatele.
Sporný zůstává pojem obdobný vztah
Nečekaně však zůstává v prvním bodě odst. 1 b) § 59 zákona o specifických zdravotních službách pojem „obdobný vztah“. Obvykle se za pracovní nebo obdobný vztah (mimo pracovní poměr a dohody) považuje také služební poměr, práce společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, dlouhodobě uvolněný člen obecního zastupitelstva, případně jiné práce za odměnu a další.
Znamenalo by to povinnou vstupní lékařskou prohlídku i pro uvedené osoby? Vysvětlení podala advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o specifických zdravotních službách je poměrně nový, neexistuje doposud ustálená judikatura soudů, která by podávala výklad pojmu „obdobný vztah“, který je v zákoně uveden a který vzbuzuje celou řadu pochybností,
uvedla Barbora Dajčová. Jestliže budeme vycházet z dosavadního výkladu pojmů „vztah pracovní a obdobný“ tak, jak je užíván v pracovním právu, dojdeme k následujícímu závěru. Aby mohl být daný vztah definován jako vztah obdobný pracovnímu poměru, musí být splněny tyto základní podmínky: musí se jednat o nepřetržitou činnost vykonávanou dle pokynů zaměstnavatele, na jeho náklady a v jeho prospěch.
Každý takový „obdobný vztah“ je podle Barbory Dajčové nutno posoudit individuálně dle toho, zda splňuje podmínky, za kterých je vykonáván poměr pracovní, jak je uvedeno výše. Pokud usoudíme, že daný poměr (ať už služební či jiný) tyto znaky pracovního poměru naplňuje, můžeme jej označit za „poměr obdobný.“ V současné době probíhá na půdě poslanecké sněmovny diskuze o novelizaci některých ustanovení zákona o specifických zdravotních službách, mezi kterými je mimo jiné právě ustanovení § 59, právě pro pochybnosti ohledně výkladu vztah obdobný,
dodala Dajčová za advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS.
Foto: www.isifa.com