Od 1. dubna 2012 je účinný nový zákon o specifických zdravotních službách. Pro zaměstnavatele je velmi důležitý. Mimo jiné totiž popisuje pracovnělékařskou péči, kterou jsou povinni v určitých případech sjednat, ale věnuje se i pracovnělékařským posudkům. A obsahuje jednu velmi důležitou právní kličku, kterou by neměli zaměstnavatelé ani personalisté opomenout. Čtěte více: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele
Pracovnělékařské služby namísto závodní preventivní péče
Zaměstnavatel, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, uzavírá písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, tj. lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství podle nových podmínek. Tito jsou oprávněni z titulu své odbornosti poskytovat pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, na jehož pracovištích se souběžně vyskytují práce zařazené podle § 37 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé-rizikové, třetí nebo čtvrté.
Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují výhradně práce zařazené jen do kategorie první, je možné aby pracovnělékařské prohlídky, tj. prohlídku vstupní i prohlídku periodickou, vykonávali obvodní lékaři. Tedy lékaři, u kterých je zaměstnanec nebo uchazeč o práci registrovaný. Prohlídka se provede na žádost zaměstnavatele nebo budoucího zaměstnavatele. Čtěte také: Pracujete na dohodu? Od dubna vás čeká vstupní lékařská prohlídka
Vstupní zdravotní prohlídky
Zákon o specifických zdravotních službách popisuje v paragrafu 59, že vstupní lékařská prohlídka je povinná před uzavřením pracovněprávního a obdobného poměru. Tím jsou dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Na dohody uzavřené do 31.3 2012 se povinná vstupní prohlídka nevztahuje.
Náklady spojené se vstupní prohlídkou hradí uchazeč o zaměstnání, pokud se s potencionálním zaměstnavatelem nedohodne jinak nebo to nestanoví jiný právní předpis jinak. Zaměstnavatel může, ale nemusí vstupní prohlídku uchazeči uhradit. Tyto náklady jsou podle § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů daňově uznatelné.
Mnoho humbuku pro nic
Podle aktuálních právních výkladů je však možné využít paragraf 98, který říká, že pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy do 1.4.2013. Není tím dotčena povinnost hradit preventivní péči v rozsahu stanoveném pro pracovnělékařské služby. U nově vydaných lékařských posudků se postupuje podle nového zákona, lékařské posudky vydané dříve se prozkoumají podle dosavadních předpisů. Čtěte také: Musí být skutečně na každou dohodu vstupní lékařská prohlídka?
Dosud nebylo jasné, zda je možné přechodné ustanovení § 98 vztáhnout i na povinné vstupní prohlídky u dohod konaných mimo pracovní poměr. Jak pro server Podnikatel.cz aktuálně potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, po dobu odkladného účinku se na povinnost vstupních prohlídek u dohod zákon o specifických zdravotních službách nevztahuje. V průběhu následujícího období ministerstvo zdravotnictví připraví drobnou technickou novelu tak, aby ani do budoucna nebyla v řadě případů tato povinnost nutná,
dodal Vlastimil Sršeň, ředitel odboru komunikace s veřejností.
Vstupní lékařské prohlídky u dohod tedy nutné nejsou, protože je dle ministerstva zdravotnictví možné využít roční odkladný účinek v souladu s § 98 zákona o specifických zdravotních službách. Současně se podle poslaneckého návrhu novely zákona o specifických zdravotních službách upravuje § 59, tak, že vstupní prohlídka bude opět povinná pouze při vzniku pracovního poměru. Navržená účinnost novely je 1. ledna 2013 (sněmovní tisk č. 601/0).
Vypadá to, že na povinné vstupní zdravotní prohlídky u dohod mohou zaměstnavatelé v klidu zapomenout. Záleží jen a jen na jejich rozhodnutí, zda budou již od 1. dubna 2012 postupovat v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách nebo využijí přechodné opatření s ročním odkladem.
Samozřejmě se i na dohody konané mimo pracovní poměr stále vztahuje ustanovení § 103 odst. 1 písm. a zákoníku práce, podle kterého je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Foto: www.isifa.com