Blížící se léto patří kromě jiného také sezónním pracím a brigádám. Výběr brigádníků by podnikatelé neměli podceňovat, jelikož je v podstatě stejně důležitý jako výběr kteréhokoli stálého zaměstnance. Předchozí věta platí dvojnásob, pokud brigádník bude prezentovat přímo firemní značku. Připravili jsme několik rad a tipů, jak při výběru brigádníků postupovat, na co si dát pozor a jaké možnosti spolupráce lze zvolit.
Základní otázka: Koho vlastně hledám?
Přicházející letní období znamená pro řadu firem a OSVČ jedno z hlavních příjmových období. Se slunečným a teplým počasím lidé vyhledávají více venkovních aktivit, mění se poptávka po zboží a některé obory mají “hlavní sezónu”. Vzhledem k sezónnosti činností se však podnikatelům zpravidla nevyplácí uzavřít s pracovníky pracovní poměr na dobu neurčitou a místo toho volí dočasné formy zaměstnání, zjednodušeně brigády. Navzdory tomu, že jde o krátkodobé pracovní poměry, měli by podnikatelé přistupovat k výběru brigádníků zodpovědně.
Prvotní je samozřejmě určit, na jakou práci brigádníka hledáme a co všechno od něj očekáváme. Jakmile si podnikatel odpoví na tuto otázku, nemělo by být pro něj těžké si následně stanovit, jaké vlastnosti musí uchazeč o brigádu mít a koho vlastně do firmy hledá. Hledáme-li brigádníka, který bude v přímém kontaktu se zákazníkem, například bude prodávat zmrzlinu u běžného provozu restaurace nebo bude zaskakovat na recepci hotelu nebo společnosti, měl by být komunikativní, mít příjemné zdvořilé chování a být vstřícný a spolehlivý,
upřesňuje Zuzana Kaňuchová, HR ředitelka pracovního portálu Profesia.cz.
V inzerátu buďte co nejkonkrétnější
Firmy by měly své požadavky na brigádníky zveřejnit už v inzerátu. Čím více konkrétních informací a požadavků podnikatelé uvedou, tím větší mají pravděpodobnost, že se jim nepřihlásí nevhodní kandidáti. Firmy by se neměly bát definovat, co přesně od uchazečů o brigádu očekávají, jaké od nich vyžadují vlastnosti a dovednosti a jaká bude jejich pracovní náplň a zodpovědnost. Některé dovednosti se vyplatí si otestovat dopředu. Jestliže například pozice vyžaduje aktivní znalost cizího jazyka, může ji zaměstnavatel například ověřit telefonicky předem.
Součást pracovní nabídky by samozřejmě měly tvořit také informace o pracovní vytíženosti (hledáme brigádníky na dva dny v týdnu dle volby uchazeče, každý den 8 hodin) a odměně za vykonanou práci. Není třeba sice uvádět úplně přesnou částku, uchazeč by však měl alespoň zhruba vědět, kolik za práci může dostat (nabízíme 130 až 150 Kč/h), případně další odměny, které firma nabízí.
Čtěte také: 5 diskriminačních požadavků, kterým se v pracovních inzerátech vyhněte
Na pohovoru se dá zjistit mnoho věcí
Jestliže bude brigádník reprezentovat značku firmy, ale platí skoro víceméně pro všechny typy brigád, samozřejmostí by měl být i osobní pohovor. Na něm totiž mohou zaměstnavatelé nejlépe zjistit, zda se na danou pozici uchazeč hodí. Na pohovoru si vyzkoušejte, jak je daný uchazeč zručný, zda je schopen vykonávat brigádnickou činnost. Zadejte mu nějaký úkol, který bude součástí jeho práce (např. práce s Excelem, simulované činnosti z výrobní linky, atd.),
radí Zuzana Kaňuchová, HR ředitelka pracovního portálu Profesia.cz.
Zaměstnavatel by se měl uchazeče optat na konkrétní zkušenosti, které zažil, a vysledovat jeho chování i sebeprezentaci. Rozhodně neuškodí už dopředu zjistit, pokud to pozice vyžaduje, jak pracuje budoucí brigádník pod tlakem. Můžete si připravit fiktivní situaci z běžné denní náplně brigádníka a zeptejte se ho, jak by postupoval. Zjistíte tak, jak přemýšlí, jak přistupuje k řešení problémů. Například pracuje-li v cukrárně, kde je řada čekajících lidí na obsluhu a brigádník zjistí, že šlehač se porouchal. Zákazník chce vídeňskou kávu. Co bude dělat? Je tam sám, kolega si něco odběhl zařídit a šéf není telefonicky dostupný,
dodává Kaňuchová.
Čtěte také: 10 chyb, kterých se vyvarujte při pohovorech s uchazeči o práci
Jakmile se firma rozhodne si najmout brigádníka, měla by mít jasno v tom, jakou formu spolupráce mu může nabídnout. S brigádníky musí podepsat písemnou smlouvu, ať už půjde o pracovní smlouvu na dobu určitou, nebo o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohody zná zákon dvě – dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Dříve platilo, že dohoda o provedení práce se vztahovala jen na uzavřený a ucelený pracovní úkol, například na jednorázovou inventuru v obchodě. Dohodu o provedení pracovní činnosti pak bylo možné sjednat na druhově vymezenou činnost, třeba na práci ve skladě. Dnešní podoba zákona rozdíl stanovuje pouze jako časový rámec. Dohoda o provedení práce je limitována na 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Při dohodě o pracovní činnosti nesmí rozsah pracovní doby překročit v průměru polovinu stanovené týdenní doby. Ve smlouvě musí být sjednaná práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá,
konkretizuje Kaňuchová.
U dohod o provedení práce existuje několik novinek
U dohod už nějaký ten pátek také platí, že v případě překročení měsíční odměny ve výši 10 000 korun, se musí odvést i zdravotní a sociální pojištění. Musí se ale jednat o skutečně zúčtovanou odměnu a nikoli o odměnu sjednanou nebo předpokládanou. Od letoška pak nově platí, že pro zdanění srážkovou daní platí limit až 10 tisíc korun. Do konce roku 2013 se přitom jednalo o 5000 korun. Další novinkou roku 2014 je okamžité zrušení dohody o provedení práce zákonným zástupcem. Jedná se o ustanovení § 77 a nové odstavce 4 až 6 zákoníku práce. Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit dohodu o provedení práce, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého.
Čtěte více: Dohoda o provedení práce 2014. Nový způsob jejího zdanění
Jeden čas se též u dohod řešila povinnost vstupních prohlídek u lékaře. Nyní platí, že prohlídka je povinná u dohod pouze tehdy, pokud jde o práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, případně pokud to vyžaduje jiný právní předpis. Ve většině sjednaných dohod tak není vstupní prohlídka nutná.
Pozor na specifika zaměstnávání mladistvých
Pokud se podnikatel rozhodne najmout si mladistvého brigádníka (tedy od 15 do 18 let), měl by pamatovat na to, že tato skupina má speciální úpravu v zákoníku práce. Zaměstnavatelé smějí mladistvým přidělit pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému vývoji a poskytnout jim při práci zvýšenou péči.
Čtěte více: Vyvarujte se chyb při zaměstnávání brigádníků
Zaměstnavatel navíc musí v souladu s § 246 odst. 5 zákoníku práce vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni. Seznam povinně obsahuje:
- jméno a příjmení
- datum narození
- druh práce, který tento zaměstnanec vykonává.