Účetní a zdaňovací období – pojmy velmi blízké, ale přesto stále odlišné. U obou se však dostáváme k možnosti volby hospodářského roku. Hospodářský rok, je 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, který začíná prvním dnem jiného měsíce, než je leden.
Pojem hospodářský rok je definován jako účetní období podle Zákona o účetnictví. Hospodářský rok je i zdaňovacím obdobím podle Zákona o daních z příjmů. Hospodářský rok lze uplatnit jen po oznámení rozhodnutí o změně příslušnému finančnímu úřadu a to nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou. Stejně tak se musí nahlásit i přechod z hospodářského roku na běžný kalendářní rok. Čtěte více: Odložená daň nemá vliv na placení daně z příjmů
Co je účetním a co zdaňovacím obdobím?
Účetní období je definováno v § 3 odst. 2 Zákona o účetnictví. Pojem zdaňovací období určuje §17a Zákona o daních z příjmů.
Účetním obdobím může být: | Zdaňovacím obdobím může být: |
---|---|
kalendářní rok | kalendářní rok |
hospodářský rok (12 po sobě jdoucích měsíců) | hospodářský rok |
období, které předchází změně účetního období (může být kratší i delší než 12 měsíců) | období od rozhodného dne fúze |
období při vzniku účetní jednotky (maximálně 15 měsíců) | účetní období delší než kalendářní rok |
období při zániku účetní jednotky (maximálně 15 měsíců) | období při zániku účetní jednotky nanejvýš 3 měsíce |
období při fúzování, rozdělení společnosti atd. | období při změně účetního období z kalendářního na hospodářský rok a naopak, pokud je toto období delší než 12 měsíců |
Jakou sazbu daně zvolit u zdanění v hospodářském roce?
Prvním úskalím, které přináší hospodářský rok jako zdaňovací období, je správné použití sazby daně. Z hlediska daně z příjmů se podle § 21 odst. 1 Zákona o daních z příjmů použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se daňové přiznání podává.
Ukázka výběru sazby k dani z příjmů právnických osob, pokud je zdaňovacím obdobím hospodářský rok.
Zdaňovací období – hospodářský rok | Sazba daně |
2006/2007 | 24 % |
2007/2008 | 21 % |
2008/2009 | 21 % |
2009/2010 | 20 % |
2010/2011 | 19 % |
V oblasti výběru sazby daně došlo k novelizaci zákona. Nová zásada využití sazby je užívána již za rok 2008. Čtěte více: Jít na trh v kůži OSVČ nebo s. r. o.?
Přechod z kalendářního na hospodářský rok
Jak už bylo zmíněno, kalendářní i hospodářský rok jsou jak účetním, tak i zdaňovacím obdobím. Je to tedy jen otázka výběru podnikatelského subjektu. Často si hospodářský rok volí jako své zdaňovacím období stavební a zemědělské firmy, protože jejich podnikání je vázáno na sezónu.
Samotné rozhodnutí, zda použít hospodářský rok či kalendářní rok, je v mnoha případech pouze individuální přání firmy.
Jaké máte zkušenosti s finančním úřadem?
- při přechodu z kalendářního na hospodářský rok,
- při určení přechodného období mezi kalendářním a hospodářským rokem,
- pokud vznikne účetní jednotka po 1.10. kalendářního roku,
- pokud zaniká účetní jednotka do 31.3. kalendářního roku.
Přechodné období mezi kalendářním a hospodářským rokem může být pro účetní jednotky rozdílné.
Posuzování přechodného období:- je kratší než 12 kalendářních měsíců – lze ho považovat za účetní období, ale není obdobím zdaňovacím,
- je delší než 12 kalendářních měsíců – je jak účetním obdobím, tak i obdobím zdaňovacím.
Přechodné období kratší než 12 měsíců
VÝHODY | NEVÝHODY |
---|---|
Lze uplatnit odpisy v poloviční výši | Uplatnit lze pouze 1/2 odpisu, i pokud trvá přechodné období např. 11 měsíců |
Lze využít všechny odčitatelné položky, slevy na dani… | Nelze tvořit zákonné rezervy a opravné položky |
Povinnost podat daňové přiznání do 1 měsíce po ukončení přechodného období |
Podle uvedených výhod a nevýhod lze říci, že je výhodnější mít kratší přechodné období. Velmi výrazně to lze sledovat u již uvedených odpisů. Pokud by přechodné období trvalo pouhý 1 kalendářní měsíc, přesto lze uplatnit odpisy k dlouhodobému majetku v ½.
Na druhou stranu, kdyby přechodné období trvalo 11 měsíců, nelze uplatnit na odpisech více než ½. Přechodné období není příliš výhodné prodlužovat.
Relativně nevýhodné je i to, že daňové přiznání je nutné odevzdat ve velmi krátké lhůtě, a to do konce následujícího měsíce po ukončení zdaňovacího období. Lhůtu si však lze i prodloužit. O prodloužení si musí účetní jednotka požádat. Finanční úřad může lhůtu pro podání daňového přiznání prodloužit až o 3 měsíce.
Přechodné období delší než 12 měsíců
VÝHODY | NEVÝHODY |
---|---|
Lze uplatnit veškeré daňové nástroje včetně rezerv a opravných položek | Za období delší než 12 měsíců lze uplatnit veškeré daňové nástroje pouze jednou, tj. uplatní například daňové odpisy 1× za celé přechodné období |
Daňové přiznání je podáváno v běžném období tj. 3 měsíce po ukončení zdaňovacího období (6 měsíců pokud přiznání podává daňový poradce) |
Na první pohled se zdá, že varianta přechodného období, které je delší než 12 měsíců, je výhodnější. Jak už je ale uvedeno v nevýhodách. Například daňové odpisy, za přechodné období, které by trvalo 23 měsíců, lze uplatnit pouze jako za 1 období, a to už by nebylo příliš výhodné. Čtěte více: Odpis hmotného majetku v účetnictví a daňové evidenci
Zatím jsme uváděli pouze příklady, kdy se mohl podnik – účetní jednotka rozhodnout, jakou délku účetního a zdaňovacího období si zvolí. Jsou ale situace, kdy podnik nemůže zvolit délku svého zdaňovacího a účetního období.
Uvádíme některé ze situací, kdy není možná volba účetního a zdaňovacího období:- při vzniku účetní jednotky v období od 1.1. do 30. 9. kalendářního roku (účetním i zdaňovacím obdobím je kalendářní rok),
- při zániku účetní jednotky v období od 1.4. do 31. 12. (účetním i zdaňovacím obdobím je kalendářní rok),
- při přeměnách společností (konec období závisí na zápisu změn do obchodního rejstříku).