Nedostatek kvalifikovaných a odborně dobře připravených pracovníků, to je problém, se kterým se potýká mnoho firem. Nejde jen o dospělé lidi, ale chybí také čerství absolventi a stále více i zájemci o učební obory. V některých technických profesích je situace doslova alarmující, protože se pro nezájem už vůbec nevyučují. Kvalifikovaní odborníci tak mají cenu zlata. Podle Hospodářské komory České republiky přijde trh práce mezi roky 2001 a 2031 v důsledku demografického propadu o 400 000 pracovníků. Nacházíme se v polovině této doby a jde o nevratný proces. Nelze se tomu vyhnout, lze jen eliminovat škody. Musíme si ale najít vlastní cestu, protože ve vyspělých zemích Evropské unie s tím nikdo nemá zkušenost,
varuje Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory.
Nejintenzivnější pokles začal v roce 2012 a po následujících 10 let budou firmy tento deficit pociťovat stále intenzivněji. Počty nezaměstnaných budou sice dál vysoké, ale stále větší publicitu a pozornost budou vedle toho poutat také údaje o zaměstnavatelích, kteří nemohou obsadit volné pozice. Z tohoto problému existují dvě cesty. První z nich je rekvalifikace dospělých, druhou pak výrazné zapojení se firem do vzdělávacího systému, aby se mladí vzdělávali zejména v těch oborech, které mají perspektivu.
Čtěte více: Mladí absolventi jsou bez práce, protože jim chybí praxe
Slévárny přijímají kuchaře, jiní lidé nejsou
Největší chybou vlád 90. let je to, že zlikvidovaly učňovské školství. Ukazuje se, že studovat jen proto, aby se studovalo, je velkou chybou. Doplňovat si vzdělání je dobré jen v případě, že je možné ho také využít v praxi,
říká Zdeněk Somr. Rodiče dospívajících dětí stále podléhají lákadlu na první pohled hezkých profesí jako jsou kosmetička, kuchař a podobně. Absolventů těchto učebních oborů je ale už tolik, že se nemohou uplatnit. Naopak ve strojírenství a dalších technických oborech lidé chybí. Pak bohužel dochází k situaci, kdy je slévárenská firma nucena přijímat na vysoce odborné technické pozice kuchaře. Jak slévač, tak kuchař sice pracují s horkými tekutinami, ale jistě uznáte, že to není jedno a totéž,
glosuje viceprezident Hospodářské komory. Jeho slova potvrzují zkušenosti ArcelorMittal Ostrava. Jsme lídrem trhu ve výrobě oceli. V současné době umíme nabídnout spoustu volných pracovních míst, ale nejsme schopni je obsadit. Obory hutnického a strojírenského směru nejsou považovány za prestižní a chybí noví studenti. Zatím se nedaří přesvědčit rodiče, že právě tyto obory jsou z těch, které mají velmi dobrou perspektivu,
uvádí Iveta Danysová z oddělení vzdělávání, rozvoje a náboru zaměstnanců ArcelorMittal Ostrava.
Hospodářská komora teď chce naléhat na stát, aby skladbu učebních a studijních oborů ovlivňovali především zaměstnavatelé. Sama chce být prostředníkem, který bude sbírat a zpracovávat data a zprostředkovávat nároky a požadavky zaměstnavatelů ministerstvům školství a průmyslu a obchodu. Než se tak stane, měl by začít v plné míře fungovat systém studentských a učňovských praxí ve firmách.
Najít kvalifikovaného člověka pro hutní výrobu nebo strojírenství je nad síly mnoha českých firem. Takoví na trhu práce prostě nejsou.
V České republice už existují firmy, které v jejich růstu brzdí právě nedostatek schopných zaměstnanců. Ty méně dravé ustrnou na dosažených pozicích, jiné se snaží zaučovat dospělé pracovníky, ty nejpokrokovější si pak začínají vychovávat vlastní pracovní síly už od školních let. Specializujeme se na velmi přesné strojírenství. Tento obor zažívá nebývalý boom a daří se nám. Měli jsme ale problém s kvalitními pracovníky. Proto jsme navázali přímou spolupráci se školou a nabízíme praxi u nás ve firmě,
říká Tomáš Musil ze společnosti Ept connector Svatava.
Pozice zaměstnavatelů v odborné přípravě žáků je dnes nezastupitelná. Odborná příprava přímo ve firmách usnadňuje přechod žáků ze škol do zaměstnání, protože znají prostředí a mají praktické zkušenosti. Hlavní motivací zaměstnavatelů k poskytování odborné přípravy by mělo být získávání kvalifikovaných odborníků zaučovaných na míru. Také je ale nutné dětem a jejich rodičům otevřít oči. Například strojírenství dnes už není něco špinavého, čemu je potřeba se obloukem vyhnout. Řada provozů je čistá, plně automatizovaná a moderní. Jako jediní v regionu učíme obor obráběč kovů. Rodiče nám na něj ale dávají čím dál tím méně dětí. Nerad bych se dožil toho, že ho budeme muset, stejně jako některé jiné, pro malý zájem uzavřít. Jsem totiž schopen deklarovat, že do druhého dne umístím pětinásobný počet obráběčů kovů, než kolik jich u nás dnes studuje,
říká Pavel Janus, ředitel Integrované střední technické a ekonomické školy v Sokolově.
Problém je mimo jiné v tom, že na školách, a to už základních, chybí informace. Rodiny nejsou motivovány k tomu, aby své děti směřovaly do potřebných oblastí. Školy jako zásadní partneři v tomto ohledu selhávají. Na profesní poradenství totiž nemají ani finanční prostředky, ani vhodné lidi. V tomto okamžiku musí zasáhnout stát a situaci pomoci vyřešit.
Připomeňte si: Absolventi a první zaměstnání versus úřad práce
Prvním krokem k nápravě je balík daňových úlev
Koncem roku poslanci schválili daňové zvýhodnění pro firmy spolupracující se školami na odborném vzdělávání. Zákon je platný od 1. ledna 2014. Prosazení daňových úlev na podporu odborného vzdělávání je zásadní prioritou letošního roku. Opatření konkrétně zvyšuje limity pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku z 2000 na 5000 korun měsíčně u středoškoláků a z 5000 na 10 000 korun u vysokoškoláků. Důvodem je například to, aby se s ohledem na zvyšování cenové hladiny a hrozící konkurenční boj o studenty technických oborů nedostaly české podniky do nevýhody.
Další novinkou je zavedení odečitatelné položky ve výši 200 korun na žáka nebo studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka. Zaměstnavateli totiž v souvislosti s vyčleněním zaměstnance, prostor a strojů pro odborný výcvik vznikají náklady, které se mohou stát překážkou pro jeho zapojení do systému. Cílem opatření tak je alespoň částečně tyto náklady kompenzovat a přilákat ke spolupráci se školami další firmy.
Pomoci by měl i dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání. Výše odpočtu se přitom odvíjí od míry jeho využití pro vzdělávací účel. Toto zvýhodnění umožní, aby se žáci a studenti připravovali pro praxi na stejných typech strojů, jaké podniky aktuálně využívají.
Podrobnosti v článku: Motivační příspěvek se zvyšuje. Nenechte si ujít možnost výrazného snížení daně
Daňová zvýhodnění přicházejí v době, kdy je v rámci projektu POSPOLU, mezi jehož aktivity patří pilotní ověřování modelů spolupráce škol a firem, naplánováno 25 partnerství mezi školami a firmami. V rámci prvních pěti uzavřených partnerství se do projektu zapojí 7 škol a 43 firem. V různých oborech se budou vyhodnocovat různé modely spolupráce. Má být odzkoušeno, nakolik je možné využít prvků duálního vzdělávání. Výsledkem by měl být mimo metodických pokynů také návrh legislativních opatření, která by do budoucna zlepšila kvalitu odborného školství. Samotná pilotáž i monitorování spolupráce budou ukončeny v lednu 2015.
K technice a podnikání je potřeba vést už děti
Zájem o techniku je možné probudit už u dětí v mateřské škole, vhodnou půdou pro motivaci žáků k podnikání je i základní škola. Z těchto předpokladů vycházejí dva evropské projekty, které ve spolupráci se sdružením OK4Inovace připravila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
Letos na jaře by měl být spuštěn projekt, který se zaměřuje na rozvoj podnikatelských dovedností žáků. Nelze všechny děti tlačit k tomu, aby se staly podnikateli, to by se minulo účinkem. Při základních školách ale budeme zřizovat podnikatelské kroužky, na nichž chceme ověřit zájem žáků i účinnost této aktivity. Žáci budou mít možnost setkat se s podnikateli, kteří s nimi vytvoří podnikatelský záměr. Vyzkouší si práci v dílnách na střední škole, takže poznají další prostředí. To všechno pro ně budou nové podněty,
říká Hana Marešová, proděkanka pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Kromě takzvané zážitkové pedagogiky je pro žáky základních škol připraven i způsob testování, na jehož základě bude možné podchytit ty s největšími předpoklady pro podnikání. Takové děti pak bude možné cíleně podporovat prostřednictvím dalších aktivit.
Čtěte také: Mladé Čechy technické obory nelákají. Chtějí čistou práci ve velké společnosti
Ve druhém připravovaném evropském projektu se odborníci od letošního léta chtějí zaměřit na rozvoj kompetencí učitelů mateřských škol pro polytechnické vzdělávání dětí. Cílem je pomoci pedagogům v mateřinkách tak, aby dokázali vysvětlit dětem základní technické a přírodovědné otázky. Ve školkách pracují především ženy, které často k těmto oblastem nemají moc blízko. Proto jim autoři projektu chtějí ukázat, že i tyto problémy lze s dětmi probrat zábavnou formou.
Oba chystané projekty jsou odpovědí na dlouholeté stesky podnikatelů, kterým chybí absolventi technických oborů. Podle zaměstnavatelů i pedagogů je třeba vést děti k technice a přírodním vědám od skutečně útlého dětství. Druhým cílem je povzbudit zájem příští generace o podnikání a podpořit tak ekonomický rozvoj regionu. Naše firma se dlouhodobě potýká s nedostatkem absolventů technických oborů, a musíme proto velmi složitě a náročně přeškolovat jiné absolventy na trhu práce. Věříme, že projekty podobného rázu umožní postupně zvýšit počet technických absolventů i jejich kvalitu,
libuje si Petr Novák, ředitel společnosti Koyo Bearings Česká republika. Výrobce ložisek pro automobilový průmysl a strojírenství bude dohlížet nejen na svých 400 stávajících zaměstnanců, ale i desítky dětí ve školkách, ze kterých by potencionálně mohla vyrůst nová generace zaměstnanců.
ČLÁNKY DO MAILU