Vyčíslení nákladů a přínosů #EET kulhá na obě nohy, stojí na odhadech z odhadů

Součást předloženého zákona o evidenci tržeb tvoří i Hodnocení dopadů regulace (dále jen „RIA“ – Regulatory Impact Assessment). Jde o zprávu, která by měla vyčíslit, jak nový zákon dopadne na stát, občany či podnikatele. Zpráva RIA by měla být předložena u všech obecně závazných právních předpisů. Jak již bylo řečeno, RIA se dá nalézt i u elektronické evidence tržeb. Nejde rozhodně o žádný kratičký dokument, nýbrž obsahuje plných 68 stránek. Ty však v plné nahotě ukazují řadu neznámých, které se s elektronickou evidencí pojí. V mnoha případech jde totiž jen o odhady, které tvůrci zákona tvoří z dat, které se jim hodí. Podhodnocují se tak státní výdaje na elektronickou evidenci tržeb (EET) a rovněž nadhodnocují příjmy.

Na některé náklady se “zapomnělo”

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Vyčíslení nákladů a přínosů EET stojí na vodě.

Ve zprávě RIA se na počátku říká: V souvislosti s realizací elektronické evidence tržeb lze očekávat počáteční náklady na vybudování IT systému ve výši cca 370 mil. Kč (hardware, software, modul pro účtenkovou loterii apod.) a náklady na provoz a správu IT systému na straně státu ve výši cca 170 mil. Kč ročně. Dále budou vynaloženy náklady na další podpůrné činnosti celkově cca 130 mil Kč. Do těchto nákladů jsou zahrnuty i náklady na služby pro veřejnost tzn. na PR a call centrum. Tyto náklady jsou však předpokládány především v prvních dvou letech projektu. Předpokládá se výrazně pozitivní vliv evidence tržeb na příjmovou stránku státního rozpočtu – zvýšení daňového inkasa ve výši cca 12,5 mld. Kč.

Autoři zákona tedy odhadují, že v letošním roce vyjde vybudování EET na nějakých 400 milionů korun, tedy za předpokladu, že už letos zahájí P.R. kampaň, což se dá předpokládat. V dalších letech pak přijde dle odhadů ministerstva EET na přibližně 200 milionů korun ročně (po několika letech 170 mil. korun ročně). Že už se objevily expertízy, které tyto odhady zpochybňují, asi netřeba dodávat. Sami autoři navíc v předpokládaných nákladech taktně vynechali další náklady. Přitom se i v samotné RIA píše, že bude například potřeba 400 zaměstnanců finanční a celní správy, aby chod EET zajistili. Pokud by tito zaměstnanci měli průměrnou čistou mzdu 15 tisíc korun (25,2 tisíce Kč superhrubá mzda), ročně vyjdou na 121 milionů korun (25 200*400*12). Jestliže by dostávali 20 tisíc korun čistého (35 tisíc superhrubá mzda), půjde o 168 milionů korun a u čisté mzdy 25 tisíc korun (45 tisíc Kč) o 216 milionů korun.

Čtěte také: Ano, bude to dražší. Pořízení #EET nebude stát miliony, ale miliardu

Nejde ale jen o mzdy zaměstnanců. Část prostředků též sebere nová jednorázová sleva na dani ve výši 5000 Kč, což samo ministerstvo vyčísluje na ztrátu ve výši 1 miliardy korun (jednorázový dopad). Restauracím má navíc klesnout DPH z 21 na 15 %, což se na rozpočtu projeví v hodnotě 0,5 miliardy korun ročně. Pokud by se sečetly všechny tyto náklady, dostáváme se již takřka o řád jinam, než avizuje úvod RIA a její vyčíslení nákladů.

Čtěte také: Máme k dispozici zákon o evidenci tržeb (#EET) a už jsme našli problémy

Vyčíslení přínosů? Odhady z odhadů

Pokud by přínosy EET byly skutečně na úrovni odhadů ministerstva, tedy na úrovni 12,7 miliardy korun, daly by se možná vyšší náklady, a jejich celkové nevyčíslení, autorům odpustit. Jenže odhad přínosů EET rovněž značně pokulhává, protože stejně jako u nákladů si bere údaje, které se mu hodí. Celkem ministerstvo použilo tři způsoby výpočtu.

U prvního z nich vychází z chorvatských zkušeností se zavedením elektronické evidence tržeb, kdy v sektoru maloobchodu vzrostly tržby o 13,9 % a v sektoru stravování a pohostinství o 40,5 %. Tyto hodnoty byly přizpůsobeny podmínkám České republiky. Jak je ministerstvo přizpůsobilo ČR, se již ve zprávě nepíše. Jde tak o odhad z chorvatských dat, který není nijak osvětlen.

Další dvě metody na tom nejsou o moc lépe. Už samotný postup ministerstva, kdy přínosy vypočítá z odhadu celkové šedé ekonomiky, je diskutabilní. Kvantifikace byla provedena prostřednictvím metod:

1. Kvantifikací přínosu prostřednictvím snížení podílu šedé ekonomiky, a
2. Kvantifikací přínosu prostřednictvím snížení odchylky ve výběru daní, tzv. VAT Gap.

První metoda vychází z materiálu „Friedrich Schneider: Size and Development of the Shadow Economy of 31 European and 5 other OECD Countries from 2003 to 2013“, který odhaduje rozsah šedé ekonomiky v České republice 15,5 % HDP za rok 2013, což představuje 596 mld. Kč. Dále následuje číselná ekvilibristika, za kterou by se nestyděl žádný cirkusový akrobat. Dle odhadů (z čeho je ministerstvo vzalo, těžko říci) se projekt EET dotkne 400 miliard šedé ekonomiky. Následný odhad přínosů je vyčíslen jako potlačení šedé ekonomiky na procentní snížení celkové šedé ekonomiky následovně.

Zdroj: RIA k EET

Proč je 1 % pesimistické (proč ne třeba 0,01 %?), proč by mělo být 3 % konzervativní, z čeho tyto odhady vychází, se již nedozvíte. Stejně tak není vysvětlující ani druhá metoda, která vychází z předpokládaného podílu domácností na celkové daňové mezeře, který je vypočítán jako podíl spotřeby domácností na daňové mezeře DPH. Logika příliš nenavazuje a vztah EET k potlačení této mezery není opět nijak relevantně osvětlen a vysvětlen. Hlavní však, zdá se, je to, že všechny metody plus minus ukazují na číslo 12 miliard korun, které se zřejmě stalo mantrou, ke které se ministerstvo upnulo.

Není přitom bez zajímavosti zmínit v této souvislosti na závěr několik věcí. Předně studie Friedricha Schneidera, ze které ministerstvo vychází, ukazuje jednu zajímavou věc, a to že podíl šedé ekonomiky v ČR neustále klesá (i bez EET). Zatímco v roce 2003 činil 19,5 % HDP, v roce 2013 již “jen” 15,5 %. Druhou věc, o které ministerstvo mlčí, tvoří nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o daňové mezeře. Nelegální a stínová ekonomika, kam míří opatření zavedení elektronické evidence tržeb (EET), činí podle NKÚ jen 7 % z celkové mezery na DPH. Při celkové výši mezery 100 miliard korun tak jde o 7 miliard korun.

Čtěte více: Náklady na EET musí být o řád nižší než příjmy z ní, říká prezident NKÚ

Kolik skutečně EET rozpočtu přinese a zda vůbec něco, tak zůstává krajně nejisté. Naopak jisté je, že přinese stamiliony korun firmám, které dodají státu hardware a software, a další stamiliony korun podnikatelům, kteří budou produkty a služby pro EET nabízet samotným podnikatelům.