Zdá se takřka jisté, že se od příštího roku omezí výdajové paušály a že u všech z nich bude nově platit strop pro výdaje, které mohou podnikatelé uplatnit. Maximum se bude odvozovat od mezní hranice příjmů ve výši 2 milionů korun. Neznamená to však, že OSVČ s vyššími příjmy nebudou moct výdajový paušál využít. Paušál půjde uplatnit i nadále, jen lidé s vyššími příjmy budou muset počítat s tím, že se jim reálná výše paušálu sníží.
Čtěte také: Máte příjem dva miliony? Uplatnění daňových paušálů už nebude výhodné
Všechny výdajové paušály se zastropí
Výdajové paušály půjde využít i s příjmem nad 2 miliony korun.
V záplavě informací o chystaném zastropování výdajových paušálů zapadnou občas některé věci, které jsou pro podnikatele klíčové. Zopakujme si proto, o co přesně v oblasti výdajových paušálů jde. Sněmovna nyní řeší návrh ministerstva financí, který počítá s tím, že se všechny výdajové paušály zastropí na určité hranici výdajů. Jednotlivé maximální odpočty výdajů se počítají z mezního příjmu 2 miliony korun. Konkrétně se tedy jedná o následující stropy:
- u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,6 milionu Kč
- u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,2 milionu Kč
- u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
- u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
Sluší se připomenout, že pro 30% a 40% paušál už platí zastropování pro výdaje v současnosti. Novinky se proto v tomto ohledu dotknou jen 80% a 60% paušálu.
Vyšší příjem nevadí, strop platí jen pro výdaje
Řada podnikatelů se v souvislosti se změnami ptá, zda budou moct uplatnit paušál i tehdy, pokud mají příjmy vyšší než zmíněné 2 miliony korun. Odpověď zní “ano”. Mezní příjem 2 miliony Kč totiž funguje jako parametr, z něhož byly vyčísleny částky maximální výše výdajů, které lze v jednotlivých pásmech uplatnit. Uvedený mezní příjem tedy nijak nesouvisí s výší příjmů, kterých živnostníci skutečně dosahují. Výdaje procentem z příjmů mohou využít i živnostníci, kteří mají vyšší příjmy než 2 miliony Kč,
potvrdila serveru Podnikatel.cz Tereza Peprníková z tiskového oddělení ministerstva financí.
Pokud má OSVČ například příjmy 5 milionů korun a spadá do kategorie 60% paušálu, může v současnosti díky paušálu uplatnit výdaje ve výši 3 milionů korun. Nově však bude moci tato OSVČ uplatnit výdaje v maximální výši 1,2 milionu korun. Fakticky se tak z 60% paušálu stane 24%. Záleží tedy, jaké jsou skutečné výdaje. Pokud má podnikatel skutečné výdaje vyšší než částku stanovenou paušálem, což je u příjmu 5 milionu korun pravděpodobné, je pro něj vhodnější přejít na daňovou evidenci,
vysvětlila Monika Zábranská z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS. Jestliže by podnikateli naopak vycházely skutečné výdaje nižší než 1,2 milionu korun, stále se mu vyplatí u výdajového paušálu zůstat.
Část dotazů k omezení paušálů směřuje na to, zda půjde do výše příjmů 2 milionů korun využít paušál a na zbylé příjmy uplatnit reálné výdaje. Jak ale upozorňují odborníci, možné to není. Stále totiž bude platit, že fyzické osoby mohou v rámci jednoho dílčího daňového základu použít pouze jeden způsob uplatňování výdajů. Naopak půjde, což ale vždy šlo, u rozdílných dílčích základů daně uplatnit jiný způsob počítání výdajů.
Čtěte také: Babiš zřídil pracovní skupinu, která se podívá na zoubek OSVČ a jejich zdanění
Legální možnosti, jak strop částečně obejít, existují
Podnikatelé, kteří by rádi zůstali u paušálů, avšak zastropování by se jich dotklo, mají několik možností, jak se opatření legálně vyhnout. Mezi takové postupy ale nepatří rozdělení příjmů mezi více „osob žijících ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem“ ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmů. Tedy situace, kdy si každá osoba podává své přiznání a volí svůj způsob uplatňování výdajů.
Již na začátku roku 2013 řešila tento postup odborná veřejnost, která hledala odpověď na otázku, zda se strop pro paušální výdaje posuzuje před rozdělením výdajů nebo až po rozdělení výdajů mezi členy domácnosti. Zatímco daňoví poradci zastávali názor, že strop pro paušál bude stanoven až u jednotlivých fyzických osob (po rozdělení), Generální finanční ředitelství (GFŘ) se postavilo ostře proti. GFŘ uvedlo, že “podstatné je zjištění příjmů a výdajů „hlavního daňového subjektu“. Z toho vyplývá, že omezení ve výši výdajů, dle nové podmínky v ustanovení § 7 odst.7 ZDP platné od 1.1. 2013, se posuzuje před rozdělením příjmů a výdajů na spolupracující osobu". Vidíme tedy, že nechce-li jít poplatník do sporu s daňovou správou, tudy cesta nevede,
upozornila pro server Podnikatel.cz Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO.
Podnikatelé však mají jiné možnosti. Mohou například vytvořit sdružení (v terminologii do konce 2013) se spřízněnou osobou, která nežije ve společně hospodařící domácnosti. Sdružení bez právní subjektivity se od roku 2014 nazývá „společnost“, ovšem nejde o obchodní společnost v běžném slova smyslu, ale nadále o subjekt bez „právní osobnosti“. Potom mohou podnikatelé využít § 12 zákona o daních z příjmů a příjmy rozdělit na více osob. Tyto osoby pak dle vlastního uvážení uplatňují skutečné či paušální výdaje. Podmínkou ale zůstává, že společné výdaje jsou rozděleny ve stejném poměru jako společné příjmy. Také metodu založení sdružení se spřízněnou osobou řešila odborná veřejnost. Na rozdíl od rozdělení výdajů mezi členy domácnosti však tento postup schvaluje i GFŘ. V tomto případě GFŘ souhlasí s uplatněním stropů pro paušální výdaje až po rozdělení příjmů na účastníky sdružení. Dle názoru GFŘ je postavení účastníka sdružení vůči sdružení zcela odlišné od postavení člena domácnosti vůči podnikateli, který generuje příjmy,
uvedla Jana Vítková.
OSVČ může samozřejmě založit i společnost s ručením omezeným nebo jinou korporaci a rozdělit podnikatelské aktivity mezi právnickou a fyzickou osobu. Právnická osoba pak uplatňuje pouze skutečné náklady, zatímco fyzická osoba má nadále možnost volby.
Příjmy z nájmu se dají optimalizovat
Specifická situace nastává u příjmů z nájmu (dříve „z pronájmu“), které lze kvalifikovat buď jako příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů, nebo v případě zařazení předmětného majetku do obchodního majetku ve smyslu § 4 jsou tyto příjmy zdaňovány jako příjmy dle § 7. Lze si tedy představit optimalizaci, kdy budou příjmy dosahovány v obou těchto dílčích daňových základech, a tak maximalizovány paušální výdaje (které jsou vždy v úrovni 30 % z příjmů, pozor ovšem na faktor povinného pojistného – týká se příjmů dle § 7),
uzavřela Jana Vítková.
ČLÁNKY DO MAILU