Výdajové paušály: Kalousek potvrdil, že je chce snížit. Podnikatelé to odmítají a hrozí odchodem na pracák

Blbost, idiocie, i tak nazývají podnikatelé záměr ministerstva financí na snížení výdajových paušálů. Zvýšit tímto způsobem příjmy z daňových odvodů, které byly v prvním pololetí rekordně nízké, většina podnikatelů zásadně odmítá a vyhrožuje odchodem na pracák či přesunutím své činnosti pod šedou ekonomiku, z níž stát neuvidí ani korunu. Vyplývá to z bleskového průzkumu serveru Podnikatel.cz, který byl realizován ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Ostrou vlnu reakcí navíc rozpoutal uniklý návrh z ministerstva financí, který počítal s plošným snížením výdajových paušálů na 20 % s výjimkou podnikatelů v zemědělské výrobě.

I když tak razantní jednotné snížení paušálů ministr financí Miroslav Kalousek vzápětí popřel, zároveň svou reakcí potvrdil, že o snížení uvažuje. Jak potvrdil pro dnešní Lidové noviny, na koaliční jednání chce přinést návrh na snížení výdajových paušálů v několika pásmech. Můj návrh je snížit výdajové paušály na 20, 40 a 50 procent. Dvacet procent pro osoby samostatně výdělečně činné, které se živí mozkem, počítačem a tužkou, 40 procent pro řemeslníky, třeba pro instalatéry či malíře pokojů, a 50 procent pro živnostníky v zemědělství a prvovýrobě, řekl deníku Kalousek a zároveň dodal: Druhý model je 30 a 50 procent nebo 25 a 50 procent.Paradoxně právě Kalousek byl jedním z těch, který ještě v roce 2005 podporoval vyšší výdajové paušály, které se v tomto roce pro podporu podnikání navyšovaly.

Většina podnikatelů snížení paušálů odmítá

Z průzkumu serveru Podnikatel.cz a AMSP ČR vyplynulo, že proti snížení výdajových paušálů je celkem 87 % oslovených podnikatelů. Zvýšená sazba DPH + sazba daně za pohonné hmoty + rostoucí náklady na elektrickou energii + snížení výdajových paušálů = poslední hřebík do rakve malých a středních podnikatelů. Pokud si naši zákonodárci vymyslí ještě zpoplatnění silnic první třídy, pak můžeme jenom nasměrovat krok na úřad práce a začít ždímat stát na sociální podpoře, reagoval v průzkumu podnikatel Michal.

63 % oslovených podnikatelů přitom využívá výdajové paušály ve výši 60 %. V případě, že by záměr byl realizován, byl by likvidační pro 23 % oslovených aktivních OSVČ. Dalších 41 % podnikatelů by navíc začalo vážně přemýšlet o tom, zda by svou činnost ukončilo. Záleželo by na reálném snížení paušálů.

Kromě samotných podnikatelů jsou proti i jejich zastupující asociace: Donutí-li stát živnostníky vést účetnictví (a nepoužívat paušál), povede to rozhodně ke zvýšení administrativní zátěže a mnozí si na neustále legislativní změny netroufnou. Část se proto přesune na úřady práce, popřípadě do pohodlného zaměstnaneckého poměru, a část výkonů bude v šedé ekonomice, varuje Pavla Břečková, členka představenstva AMSP ČR. Čtěte také: Na Facebooku vznikla petice proti snižování paušálů

Podobný názor zastává i Pavel Žatečka, generální sekretář Cechu malířů a lakýrníků: Zcela určitě jsme proti. Vláda si zřejmě neuvědomuje, že když OSVČ nemá práci, tak nedostává žádnou podporu, a také nedostává 3 týdny žádnou nemocenskou, i když si ji platí, připomněl Žatečka.

Podle Jana Vetyšky, ředitele Asociace pro elektronickou komerci (APEK), jsou pro některé podnikatele výdajové paušály přímo nutností: Jejich snižování by rozhodně neprospělo rozvoji živnostenského podnikání v Česku, doplnil pro server Podnikatel.cz Vetyška. Čtěte více: Podnikatelé: Snižování paušálů by bylo likvidační

Kalousek paušály podporoval, teď otočil

Až do roku 2005 využívala výdajové paušály zhruba pětina drobných podnikatelů. Zemědělci mohli využívat paušál 50 %, lidé živící se autorskými honoráři 30 %, živnostníci, notáři, daňoví poradci, lékaři, umělci, sportovci, znalci, tlumočníci apod. pak 25% paušál. Podnikatelé působící v pronájmu mohli uplatnit paušál ve výši 20 %. V půlce roku 2005 však vláda pod vedením Jiřího Paroubka (ČSSD) podala návrh novely zákona o daních z příjmů, která mimo jiné počítala se zvýšením těchto paušálů. Původní návrh ministerstva financí, kterému šéfoval Bohuslav Sobotka (ČSSD), sice počítal s jednotným paušálem 50 % (20 % u některého typu nemovitostí), ale sám Sobotka již při prvním čtení zákona avizoval, že je ochoten v tomto ohledu jednat o větší diferenciaci paušálů podle jednotlivých profesí. Nebráním se tomu, aby při debatě v Poslanecké sněmovně došlo k další úpravě výše uvedených paušálů nebo jejich rozšíření či k větší diferenciaci i na jiné skupiny poplatníků, než je v návrhu novely uvedeno, které by vyplynuly zde z jednání Poslanecké sněmovny, uvedl 16. srpna 2005 Bohuslav Sobotka.

S návrhem tehdy souhlasil i stávající ministr financí Miroslav Kalousek (tehdy ještě člen KDU-ČSL), který na téže schůzi uvedl: Nyní máme na stole velmi významnou předlohu, na základě které bych chtěl ocenit sociální demokracii, že vychází vstříc realitě, že vychází vstříc posílení podnikatelského prostředí i za tu cenu, že jde proti svému volebnímu programu. Je potřeba to ocenit, protože jsem přesvědčen, že to skutečně zlepší podnikatelské prostředí a zlepší to daňovou správu v této zemi, dodal Kalousek. Rozpočtový výbor, jehož členem byl právě i Kalousek poté přišel s pozměňovacími návrhy, na větší diferenciaci paušálů. Pro zemědělce navrhl paušál 80 %, pro řemeslné živnosti 60 %, pro neřemeslné živnosti 50 %, pro autory, notáře a další svobodná povolání 40 % a pro příjmy z pronájmu paušál 30 %.

Tato struktura paušálů byla posléze i přijata a schválena, a to i opoziční ODS. Ta sice v poslanecké sněmovně navrhovala sazby paušálů ve výši 65 % a 50 %, avšak tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty. Přesto ODS novelu zákona o daních z příjmů podpořila. Poslanci Občanské demokratické strany v závěrečném hlasování podpořili vládní novelu zákona o daních z příjmů, a to přesto, že nebyl přijat žádný z podstatných pozměňovacích návrhů klubu ODS v duchu staré známé strategie, kterou zde uplatňuje vládní koalice, a to je, že rozděluje návrhy na ty své a na ty špatné, což jsou ty naše, uvedl po hlasování Vlastimil Tlustý (ODS).

Paušály v této podobě vydržely až do roku 2009, kdy jejich zvýšení odhlasovala poslanecká sněmovna navzdory odporu úřednického ministra financí Eduarda Janoty. Zákon však nakonec prošel a díky němu si řemeslné živnosti mohly odečíst 80 % výdajů jako zemědělci, neřemeslné živnosti a autoři, lékaři a svobodná povolání 60 %. U příjmů z pronájmu zůstal paušál na 30 %. Takto strukturované paušály však platily pouze pro zdaňovací období roku 2009. Od roku 2010 totiž klesly paušály podnikatelům působícím podle zvláštních předpisů, autorům a svobodným povoláním zpátky na 40 %. Čtěte také: Poslanci propašovali vyšší výdajové paušály přes značení lihu

Výdajové paušály prý nesplňují svůj původní účel

Nyní chce ministerstvo financí však výdajové paušály opět snížit, jelikož prý nesplňují svůj původní účel a OSVČ nepřiměřeně snižují daňovou povinnost. Za první půl rok letošního roku musel stát na živnostníky a další drobné podnikatele doplácet 1,2 miliardy korun. Středeční Lidové noviny pak přinesly informaci, že paušály by, s výjimkou zemědělské výroby, měly klesnout až na hranici 20 %. To však ministr financí Miroslav Kalousek popřel. Chci vést diskuzi o výdajových paušálech, protože jejich uplatňování v řadě případů vysoko překračuje skutečné náklady. Rozhodně není pravda, že bych uvažoval o sjednocení na 20 %, s výjimkou zemědělské výroby, uvedl včera Kalousek. Dnes však deníku potvrdil, že i taková myšlenka na ministerstvu financí skutečně padla, ale považuje ji za extrémní. Na koaliční vládu proto přinese návrh, který bude počítat s snížením paušálů v několika pásmech. ODS však předem avizovala, že s žádným z návrhů souhlasit nebude.

Ať tak či tak, podnikatelům se záměr ministerstva jednoznačně nezamlouvá. Podle jejich zástupců by tím došlo k výraznému zvýšení administrativní zátěže. Pokles paušálů by navíc v podstatě znamenal zvýšení přímých daní. Jak vyplývá z vyjádření různých podnikatelských sdružení a z průzkumu serveru Podnikatel.cz a AMSP ČR, realizace tohoto nápadu by tak mohla mít pro mnoho podnikatelů likvidační důsledky.

Kdyby se nákladové paušály snížily, pro státní kasu by to znamenalo naopak větší zátěž. Řada živnostníků by s činností raději skončila, odešla na úřad práce a přivydělávala by si prací na černo, komentoval David Šeich, předseda Unie malých a středních podnikatelů. 

Hospodářská komora ČR pak zase upozorňuje na to, že jednotlivé sazby výdajových paušálů nebyly určeny podle pohledu do křišťálové koule, ale na základě zcela konkrétních výpočtů. Zavedení výdajových paušálů nebylo jednostranným darem státu živnostníkům a OSVČ, ale oboustranně výhodným řešením. To, že se od osob, které používají výdajové paušály, nyní vybere méně daní než v minulosti, svědčí o tom, že této skupině podnikatelů se daří hůře, varuje prezident HK ČR Petr Kužel.

David Šeich navíc připomíná, že míra rizika je u podnikatelů a OSVČ výrazně vyšší než u zaměstnanců, kteří nemusí za své závazky ručit celým svým majetkem. Stejně tak nemají podnikatelé nárok na měsíc placené dovolené a další bonusy, na které mají zaměstnanci nárok ze zákona. Řešení hledejme v revizi důchodového a zdravotního systému. Návrh, ve kterém by jak podnikatelé, tak i zaměstnanci dostávali penzi úměrnou tomu, kolik prostředků do systému odvedou, je mnohem spravedlivější, uzavřel Šeich.

Vybrané komentáře hlasujících z bleskového průzkumu

Aktualizováno 28.7. 2011

Foto: www.isifa.com