Poslední účinná novela zákona o dani z příjmů přinesla pro ty podnikatele, kteří uplatňují výdaje paušálním procentem z příjmů, mnoho změn a celý tento režim zpřísnila. Výdajové paušály byly původně konstruovány jako vstřícný krok pro drobné živnostníky pro usnadnění jejich podnikání, ulehčení od nutné administrativy a částečně i jako motivace k poctivému podnikání.
Při zvýšení paušálů je však čím dál častěji začali využívat i podnikatelé s vysokými příjmy, kteří tak výrazně na daních ušetřili, což se nelíbilo předešlým vládám (i stávající), a tak nastalo postupné omezování výše procentních sazeb paušálů a nově i zastropování maximální možné částky výdajů, kterou lze takto uplatnit. K tomu ještě byly podnikatelům, kteří paušály používají, odňaty možnosti uplatnit slevu na dítě či na manžela/manželku. Čím dál více podnikatelů proto zvažuje přechod na uplatňování výdajů v jejich skutečné výši.
Po zastropování se paušály přestávají vyplácet
Výdajové paušály jsou odstupňovány podle odvětví, v němž podnikatel podniká. Nejvyšší možné procento z příjmů – tedy 80 % – mohou uplatnit podnikatelé v zemědělství a ti, jež vykonávají řemeslné živnosti. Maximální částku, kterou však mohou uplatnit, je 1 600 000 Kč. Neznamená to, že pokud procentuálně vyjde vyšší částka (což u větších podnikatelů v zemědělství nemusí být neobvyklé), nemůže podnikatel paušál použít, akorát smí uplatnit méně a v důsledku tak na dani zaplatí více, než kdyby uplatňoval skutečné výdaje, které nejsou co do výše nijak omezeny.
Obdobný režim platí pro ostatní živnostníky s paušálem ve výši 60 % a stropem na 1 200 000 Kč, ostatní OSVČ jako tlumočníky, autory, znalce, advokáty, lékaře atd., kde jsou hranice nastaveny na 40 % při maximálně 800 000 Kč, a ty, kteří mají příjmy z pronájmu a mohou uplatnit paušál ve výši 30 % a maximálně 600 000 Kč. Prvním základním vodítkem pro to, zda se vyplatí u paušálů vůbec setrvávat, je tak porovnání výše skutečných výdajů s těmi, které vyjdou z dané paušální sazby. Pokud se blíží stropové hranici nebo ji dokonce překročí, měl by podnikatel uvažovat o přechodu na skutečnou výši výdajů.
Skutečné výdaje se tolik nevyplatí svobodným a bezdětným
Jedním z významných důvodů, proč podnikatelé přechází z výdajových paušálů k vedení daňové evidence, je již zmíněná nemožnost při paušálním uplatňování výdajů zároveň uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manžela nebo manželku. Pro živnostníka, který má dvě děti a manželku s příjmy v zákonném limitu, tak může nastat situace, že přechodem z paušálu na daňovou evidenci ve finále nebude muset platit žádnou daň a naopak mu bude vyplacen daňový bonus, na který by u paušálu nemohl nikdy dosáhnout. Pro nesezdané a bezdětné podnikatele tato možnost příliš atraktivní není, a tak záleží čistě na poměření skutečných výdajů s paušálními.
Čtěte také: Když se nevrátí živnostníkům s paušály sleva na dítě, obrátí se Jurečka na soud
Nutno je pamatovat na to, že pokud by byl rozdíl velmi malý, paušál stále ještě poskytuje možnost, že veškeré daňové záležitosti si podnikatel dokáže vyřešit velmi snadno sám. S vedením daňové evidence má více starostí, a pokud ji chce vést sám, je to rozhodně složitější než pouze vypočíst procento z příjmů. V případě, že vedením daňové evidence pověří podnikatel externí subjekt, představuje to pro něj další nutné náklady s vedením daňové evidence spojené. To vše by měl podnikatel při rozhodování, jakým způsobem bude výdaje uplatňovat, brát v potaz a zvolit ten způsob, který se mu po všech ohledech více vyplatí. Jestliže dané oblasti podnikatel nerozumí nebo si není jistý, je vhodné rozhodnutí konzultovat s odborníkem, nejčastěji daňovým poradcem nebo advokátem specializovaným na daňové a finanční právo.
Přejít na daňovou evidenci jde i v průběhu roku, je to však administrativně náročnější
Jestliže podnikatel kdykoliv v průběhu roku zjistí, že by pro něj bylo výhodnější vést daňovou evidenci, nemusí čekat na začátek nového roku a měnit systém uplatňování výdajů až v daňovém přiznání za nadcházející rok. Přechod lze učinit prakticky kdykoliv, je však nutné počítat s tím, že to s sebou nese určité povinnosti. Podnikatel k přechodu potřebuje upravit základ daně. Nejjednodušší to budou mít ti podnikatelé, kteří v předchozích obdobích, kdy uplatňovali výdaje paušálem, neměli a nemají žádné neuhrazené pohledávky. Ti tak nebudou mít co upravovat a postačí, když pouze začnou vést daňovou evidenci.
Čtěte více: Čtěte postup, jak můžete přejít z výdajových paušálů na skutečné výdaje
Pokud podnikatel eviduje nezaplacené pohledávky, je potřeba právě o tyto pohledávky zvýšit základ daně, což se nejčastěji děje podáním dodatečného daňového přiznání za rok předcházející roku, kdy došlo k přechodu na daňovou evidenci. Je tedy nutné mít daňově vypořádané veškeré transakce proběhlé před změnou způsobu uplatňování výdajů. Co se naopak týče výdajů na úhradu závazků, které podnikateli vznikly, když ještě používal výdajový paušál, hledí se na ně v období, kdy je již vedena daňová evidence jako na nedaňové. Podnikatel nesmí zapomenout rovněž na dodatečnou úpravu u sociálního pojištění podáním opravného přehledu o příjmech a výdajích u místně příslušné OSSZ.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí