Vyzkoušet si práci v zahraničí je k nezaplacení. Člověk sbírá praktické zkušenosti a aktivně pracuje na svém osobním rozvoji. Musí totiž překonávat jindy netušená úskalí a přistupovat na dané reálie země, ve které se rozhodl pracovat. Nikdy ale není na škodu se poučit, byť i z vlastních chyb. Tento princip je ověřený staletími. Zkušenosti ve světě sbírali krajánci i Honzové z pohádek. A podle velké části těch, kteří už na zkušenou do světa vyrazili, mohou události z reálného života v 21. století nabrat skutečně pohádkový průběh a nasměrovat lidi na zcela novou životní cestu.
Pozor na lákavé nabídky podezřelých agentur
Práci v zemích Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru, tedy na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku anebo ve Švýcarsku může zprostředkovat soukromá pracovní agentura. Poměrně časté jsou ale stížnosti lidí, kteří se stali obětí nekalých praktik zprostředkovatelů práce v zahraničí. Je proto potřeba upozornit, aby lidé přijímali zejména lákavé nabídky práce v zahraničí s rezervou a byli opatrní. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a podle něj nesmí pracovní agentura působící v České republice od uchazečů o práci vyžadovat žádný poplatek za zprostředkování práce. Zakázány jsou také jakékoli srážky ze mzdy nebo z jiné odměny poskytnuté zaměstnanci.
Chystáte se za letní brigádou do zahraničí? Pečlivě si prostudujte podmínky a neberte první nabídku, kterou objevíte na internetu.
Agentura může provádět zprostředkování práce za úhradu. Tuto úhradu ovšem neplatí zaměstnanec, jemuž je zaměstnání zprostředkováno, nýbrž zaměstnavatel, který využívá služeb agentury. Ani v jiných zemích Evropské unie nejsou agentury práce oprávněny vybírat poplatky za zprostředkování zaměstnání od uchazečů o práci. Je proto nutné ověřit si, zda má agentura povolení Úřadu práce ČR k zprostředkování zaměstnání do zahraničí. Pokud chce člověk zajistit práci v zemích Evropské unie, musí vybírat pouze z agentur majících povolení ke zprostředkovávání práce v zahraničí. Agentura, která má povolení ke zprostředkovávání pouze na území České republiky, nesmí na základě tohoto povolení zprostředkovávat práci do zahraničí,
říká Petr Sulek z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí. Seznam agentur s licencí je na resortním webu.
Přečtěte si také: Chcete pracovat v zahraničí? Buďte vždy opatrní
Kam a za čím vyrazit?
Pracovní programy čelí kvůli vyšší míře nezaměstnanosti v jednotlivých zemích a protekcionismu jednotlivých vlád velkému problému. Zájem o práci v zahraničí jednoduše převyšuje nabízené možnosti. Roční Working Holiday programy v Kanadě (1150 míst) a na Novém Zélandu (1200 míst) určené českým občanům zaznamenaly v roce 2014 nebývalý zájem a všechna místa byla díky online žádostem prakticky pryč během 60 minut. Řada zájemců si na den spuštění programu brala dovolenou v práci,
komentuje své zkušenosti Přemysl Piskač, majitel agentury Czech-us.
V Evropské unii se pak tradičně řada zájemců snaží najít pracovní uplatnění ve Velké Británii, protože je to anglicky mluvící destinace, což je pro výběr země většinou určující. Mimo Anglii pak nabídky práce většinou souvisí s letní sezónou a faktem, že turistický ruch v resortech vyžaduje krátkodobě personál, který je jazykově dobře vybaven. Celoročně umísťujeme ošetřovatelky a řezníky. Velký zájem je stále o pracovníky do skladů. Tyto pozice ale neobsazujeme, neboť jsme měli špatné zkušenosti s pracovními podmínkami. Nejvíce uchazečů nás kontaktuje se zájmem o práci v pohostinství, hotelích, dále potom o řemeslné profese a se zájmem o práci ošetřovatelky,
říká Roman Dresler, majitel agentury ALBION. Jedinou profesí, o kterou je zájem napříč celou Evropou, jsou pozice v IT, protože firmy mají všeobecně vyšší poptávku po profesionálech z oblasti IT. Ti na druhou stranu ale nepatří k těm, kteří by cestování za prací do zahraničí brali jako svou prioritu.
Velký zájem je o Čechy stále z Velké Británie, Německa i Švédska. Nabídky na sezónní práce ale chodí i z Jižní Evropy,
dokládá Roman Dresler. V atraktivním zámoří je s prací problém. USA fakticky nenabízí legální možnost práce. Pokud se nějaká nabídka objeví, je velmi pravděpodobné, že půjde o nelegální práci a zájemce riskuje vězení nebo předčasný návrat domů. Bezvízová povinnost, jak si mnozí mylně vykládají, neznamená možnost práce v USA. Kanada je na tom podobně a kromě programu Working Holiday se v ní prakticky jiné varianty práce nenabízí. V zemích Evropské unie se zájemci mohou řídit místní mírou nezaměstnanosti, která kvantifikuje možnosti nalezení práce. Ale ani tady vše neplatí jednoznačně. Například Španělsko má dnes rekordní nezaměstnanost blížící se 30 procentům a my přesto v jednom velkém španělském resortu umístíme 100 a více zájemců. Zaměstnavatel vyžaduje díky 10 letům zkušeností specificky Čechy. Místní práci nezískají ze dvou důvodů, neumí jazyky a jsou líní,
komentuje Přemysl Piskač.
Čtěte více: Schopní Češi dokáží uspět i v zemích s vysokou nezaměstnaností
V Evropě se o nezaměstnané postarají
Občan České republiky, který ztratil práci v některém z členských států Evropské unie, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku, může požádat o podporu v nezaměstnanosti na úřadu práce ve státě, ve kterém pracoval naposledy. Platí ale, že v této zemi musí mít bydliště. Jestliže má občan České republiky v průběhu posledního zaměstnání ve státě Evropské unie bydliště na území České republiky a denně či alespoň jednou týdně se do něj vrací, musí se zaregistrovat na úřadu práce v Česku a zde požádat i o podporu v nezaměstnanosti. Kromě toho se může zaregistrovat i na úřadu práce ve státě unie, ve kterém naposledy pracoval, a zde si hledat práci. Podpora v nezaměstnanosti mu však bude vždy vyplácena pouze státem jeho bydliště, v tomto případě v České republice.
Jestliže občan České republiky, který se do Česka vrací méně než jednou týdně, si během svého posledního zaměstnání ve státě Evropské unie zachoval bydliště v Česku, může požádat o podporu v nezaměstnanosti i v České republice. Rozhodnutí o tom, která země se bude považovat za místo bydliště, vždy záleží na posouzení úřadu práce nebo jiného příslušného orgánu, nikoli na žadateli o podporu v nezaměstnanosti. K určení státu, který lze považovat za místo bydliště, používá úřad práce seznam kritérií, mezi která patří například doba trvání pobytu na území příslušného státu, rodinná situace a rodinné vazby, situace týkající se bydlení, zejména nakolik ho lze označit za trvalé, místo, kde je prováděna profesní nebo nevýdělečná činnost, povaha profesní činnosti, členský stát, kde je osoba považována za daňového rezidenta,
vypočítává Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
V případě, že je občan České republiky zaměstnán v takzvaných třetích zemích, kde ztratí zaměstnání a nevrátí se do Česka, jeho případné zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a nárok na podporu v nezaměstnanosti se řídí právními předpisy této země. Pokud se vrátí do České republiky, řídí se jeho zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a nárok na podporu v nezaměstnanosti zákonem o zaměstnanosti. Jestliže má Česká republika s některou z těchto zemí uzavřenu dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení, která zahrnuje i podporu v nezaměstnanosti, řídí se nárok na podporu v nezaměstnanosti i touto smlouvou.
Potřebujete radu od odborníka? Využijte našich odborných poraden.
Rozhodnout se přijmout práci v zahraničí s sebou nese mnohem větší riziko než stejné rozhodnutí v tuzemských podmínkách. Je velice důležité, aby si člověk pořádně prošel smlouvu, ujistil se, co je jejím předmětem a případně ji prokonzultoval s právníkem. Nevyplácí se podepisovat smlouvu, které by člověk nerozuměl. A nemusí se vždy jednat o to, že je napsána v cizím jazyce. Při sjednávání konkrétních pracovních podmínek by člověk měl od agentury obdržet detailní informace o svém budoucím zaměstnavateli v zahraničí a o zázemí firmy, kde má být zaměstnán, případně o ubytování.
Důležité je, aby si člověk s agenturou předem vyjasnil, s kým uzavírá pracovně právní vztah. Zda je to přímo s pracovní agenturou nebo se svým budoucím zahraničním zaměstnavatelem. Agentury práce vykonávající takzvané agenturní zaměstnávání, musí mít sjednané pojištění proti úpadku. V případě úpadku agentury a nevyplacení mzdy může zaměstnanec uplatnit své mzdové nároky u pojišťovny. Je třeba mít k dispozici také doklady, ze kterých je patrné, u koho bude pracovník zaměstnán. Může se stát agenturním zaměstnancem, který je dále do firmy přidělen či pronajat, nebo může být agenturou zprostředkován přímo do firmy a stát se jejím kmenovým zaměstnancem,
připomíná Petr Sulek z Ministerstva práce a sociálních věcí.
ČLÁNKY DO MAILU