Výhodná práce brigádníků. Opravdu se podnikatelům vyplatí?

28. 7. 2016
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

V létě je v některých oblastech podnikání záhul větší než kdy jindy. Nabízí se využít práci brigádníků. Jaké povinnosti mají zaměstnavatelé, jaké brigádníci?

Ve většině případů se brigádnická činnost provozuje na základě dohod o provedení práce. Je však možné využít i například dohody o pracovní činnosti či pracovní smlouvu. Pokud není ani jedna z těchto dohod mezi zaměstnavatelem a brigádníkem uzavřena a on přeci jen v byznysu vykonává práci, jedná se o práci načerno.

Práce načerno vyjde draho

Vyjít pěkně draho to může jak brigádníka, tak zaměstnavatele. Tomu hrozí pokuta až 10 milionů korun. Brigádník, pokud je zároveň v evidenci úřadu práce, může zaplatiti až 100 tisíc korun a může být z evidence následně vyřazen.

Dohoda o provedení práce

Zaměstnavatelé brigádníky nejčastěji zaměstnávají na dohodu o provedení práce. Ta má zákoníkem práce stanoven maximální možný rozsah práce. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Povinnost brigádníka danit příjem

Způsob zdanění se liší podle toho, zda brigádník u zaměstnavatele podepíše nebo nepodepíše tiskopis Prohlášení k dani. Což je jen a pouze jeho právo, nikoli povinnost.

Podepsáním si může zaměstnavatele uplatnit slevy na dani. Pro stejné zdaňovací období (jeden kalendářní měsíc) lze mít podepsáno Prohlášení jen u jednoho z případných souběžných zaměstnavatelů. Zaměstnavatel poté při zúčtování mzdy srazí zálohu na daň, uplatní slevy na dani, případně i vyplatí daňový bonus. Jakmile zaměstnanec podepíše Prohlášení k dani, srazí se zálohová daň a je možné uplatnit slevy.

Čtěte také: Požádejte si o srážkovou daň z dohod o provedení práce

Pokud brigádník prohlášení k dani nepodepíše, daň je automaticky sražena. 

1. Dohoda o provedení práce do 10 000 korun měsíčně (včetně)

Základem daně je souhrn odměn vyplacených v jednom kalendářním měsíci jedním zaměstnavatelem (při více uzavřených dohodách o provedení práce). Zaměstnavatel z takového příjmu srazí konečnou srážkovou 15% daň. Výsledná daň se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů (ve prospěch brigádníka).

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

2. Dohoda o provedení práce nad 10 000 korun (10 001 a výše)

Základ daně je v tomto případě zvýšen o odvod sociálního a zdravotního pojištění, které se u dohod o provedení práce odvádí právě při překročení částky měsíční odměny 10 000 korun (tj. základem daně je superhrubá mzda). Zaměstnavatel sráží vždy měsíční daňovou zálohu. Pokud v daném kalendářním měsíci pobírá zaměstnanec další příjmy u stejného či jiného zaměstnavatele, které jsou zdaněny zálohovou daní, jedná se o souběžné příjmy. Je povinen na konci zdaňovacího období podat daňové přiznání.

Jak o daň z brigád nepřijít, respektive dostat ji zpět, radíme v článku: Nenechávejte daň z brigád státu. Poradíme, jak na to

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).