Výhody a úskalí jednotné sazby DPH? Pravdu má jak ODS, tak ČSSD

Minulý týden vrátil předseda ODS na stůl plán na sjednocení daně z přidané hodnoty (DPH). Proti tomu se však ostře postavili sociální demokraté, podle kterých by tento krok zvýšil cenu potravin, léků a základních služeb. To by pak nejvíce postihlo nejchudší část společnosti. ODS oproti tomu argumentuje, že sjednocení sazeb DPH by přineslo administrativní úsporu a snížilo možnost daňových úniků. Jak doplňují občanští demokraté, výběr DPH patří mezi nejstabilnější příjmy státního rozpočtu.

Ekonomové se k návrhu staví zdrženlivě a přestože souhlasí s tím, že jednotná sazba DPH by přinesla několik výhod, připouští i argumentaci ČSSD. Nárůst snížené sazby DPH by se skutečně projevil v nárůstu cen, který by chudší vrstvy pocítily. Podle odborníků tak v tomto případě jde především o politické rozhodnutí, které by nemělo mít výrazný vliv na chod a stav tuzemských veřejných financí.

Jednotná sazba DPH volebním tahákem ODS

V rámci úsporného balíčku protikrizových opatření se na počátku roku o jedno procento zvýšily sazby DPH. Po letošních volbách může být vše opět jinak. Mirek Topolánek, předseda ODS, totiž v minulém týdnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že ODS půjde do voleb i s plánem sjednotit daň z přidané hodnoty. Stávající dvě sazby ve výši 10 % a 20 % chce Topolánek nahradit jednou sazbou ve výši 17 %. Ekonomičtí experti ODS nicméně připouští, že vzhledem ke stávající situaci veřejných financí by sazba mohla být i vyšší. Zároveň však dodávají, že časem by DPH měla klesnout až k hranici 15 %. Občanští demokraté chtějí jednotnou sazbu především kvůli tomu, že v době recese se DPH ukázala jako jedna z nejstabilnějších daní. Její přínos do státního rozpočtu navzdory recesi klesl jen nepatrně. Čtěte také: Bitva politických stran probíhá i na daňovém poli.

S návrhem ODS ale nesouhlasí ostatní strany, podle kterých by nárůst snížené sazby výrazně zdražil potraviny, léky a základní služby. Její zvyšování (DPH), navíc jednorázové, je v době hospodářské krize velmi asociální, protože se to přímo odrazí ve zvýšení cen potravin, léků a základních služeb, které jsou v současnosti ve snížené sazbě, komentoval plán ODS Jan Mládek, ekonomický expert ČSSD. Nechceme zvyšovat daň z přidané hodnoty na potraviny, jak navrhuje ODS, ale chceme zvýšit daňovou progresi u dvou procent lidí s nejvyššími příjmy v naší zemi, doplnil ho stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sociální demokracie navíc obvinila stávajícího ministra financí Eduarda Janotu, že sám plánuje sjednotit obě sazby DPH. Proti tomu se však Janota ostře ohradil. Co se týče DPH. Slyšeli jste, že žádné zvyšování či sbližování sazeb nenavrhuji. Toto jsou opět věci, které si Jiří Paroubek vymyslel, komentoval Janota v pondělí na tiskové konferenci po zasedání vlády. Janota navíc dementoval také další slova Jiřího Paroubka o plánu ministerstva na rušení daňových výjimek. Čtěte také: Vracení DPH podle nových pravidel.

Jednotná sazba DPH by zabránila daňovým únikům

Ekonomové zaujímají k návrhům ODS neutrální postoj a považují jednotnou sazbu DPH spíše za politickou proklamaci. Podle řady odborníků se z ekonomického hlediska jedná o marginální záležitost. Hlavní výhodu jednotné sazby vidí v její transparentnosti, která by snížila možnost daňových úniků z titulu špatné klasifikace některých činností a služeb a v jednoduchosti, která by snížila náklady na správu daní. Z hlediska zjednodušení daňového systému a snížení nákladů na výběr daně by určitě byla vhodnější jednotná sazba. Jakmile je sazeb víc, otevírá se pro politiky Pandořina skřínka bojů za různé výjimky, přesuny, zápočty a podobně, potvrdil serveru Podnikatel.cz Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING Wholesale Banking.

Odborníci rovněž souhlasí s argumentem, že DPH patří z hlediska příjmů státního rozpočtu mezi nejstabilnější položky. Přestože se ekonomika v loňském roce propadla až o 5 %, částka vybraná na DPH meziročně klesla pouze o 0,6 %. Oproti tomu se výběr daní z příjmů fyzických osob vloni meziročně snížil o necelých 10 % a u daní z příjmů právnických osob dokonce o 34,5 %. Daně ze zisku korporací a daně z příjmu jednotlivců kolísají daleko více, protože se ztrácí daňový základ. U nepřímých daní klesá daňový základ v hospodářské recesi daleko méně, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Marek Loužek, ekonom a výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku.

Jednotná sazba by rozpočet nespasila

Důvodem konstantního výběru daně z přidané hodnoty je především stabilní spotřeba domácností, která zůstala prakticky stejné úrovni jako v předchozích letech. Jak však připomíná analytik Raiffeisenbank Aleš Michl, čím častěji budou politici se sazbami míchat a měnit je, tím více mohou stabilitu výběru DPH ohrozit. Česko navíc zatím neprošlo krizí spotřeby domácností, kdyby k ní došlo, mohlo by se to výrazně projevit i na jinak odolných výnosech z DPH.

Ekonomové se ale značně liší v odhadech, kolik peněz navíc by mohla jednotná sazba DPH ve výši 17 – 20 % přinést do státního rozpočtu. Rozptyl jejich propočtů a předpokladů se pohybuje od jednotek miliard až po sumu přesahující 50 miliard korun. Hlavní příčinou je především nejasnost ohledně konkrétní případné sazby, jelikož interval 17 – 20 % považují odborníci za příliš široký. Čtěte také: Při pohledu na státní finance ekonomové radí: Navažme na první republiku.

To je jako s těmi Cimrmanovými botami: někdy v roce 1906, plus mínus 200 let, podotkl Vojtěch Benda, který připomíná, že zvýšení sazby DPH se po čase stejně „přenese“ do vyšší inflace, mzdového nárůstu a potažmo i do vyšších výdajů vládního sektoru. Politici sází na vyšší daně, neboť jak pravičáci, tak i levičáci nejsou schopni zkrotit výdaje. Jenomže, věříte na to, že za všech okolností platí, že když zvýším daně, vyberu více a zlepším veřejné finance? Není to naivní? připojil se Aleš Michl. Čtěte více: Aleš Michl: Janotův úsporný balíček není vůbec úsporný.

Sjednocení DPH by skutečně zdražilo potraviny a léky

Na druhou stranu ale dávají odborníci za pravdu také argumentům sociálních demokratů. Sjednocení DPH by také podle nich přineslo zdražení potravin, léků a dalších výrobků a služeb, které v současnosti patří do snížené sazby, o 7 až 10 procent. Zatímco se novoroční nárůst DPH ve většině cen neprojevil, v případě sjednocení sazeb DPH by nastala situace zřejmě naprosto odlišná. Marže obchodníků mohou absorbovat změny o 1 procento, ale změny o 7 – 10 procent se již musí promítnout do cen, vysvětluje Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT.

Promítnutí do cen ovlivní i další faktory. Dopady vyšších daní jsou totiž závislé i na fázi hospodářského cyklu a s tím související síle domácí poptávky. Pokud se hospodářství daří, vyšší sazby se mohou do cen promítnout prakticky v celé míře a v některých případech dokonce s předstihem. Tomu se tak stalo například koncem roku 2007, kdy ceny vzrostly už před zvýšením snížené sazby DPH v roce 2008. Oproti tomu, v dobách recese a slabé poptávky se vyšší sazby daně do cen promítají pomaleji a pouze částečně. Tuto skutečnost mohou lidé pozorovat v současnosti, kdy v lednu navzdory nárůstu DPH o jedno procento prakticky nedošlo ke zdražení potravin. Čtěte více: O kolik si kvůli vyšším daním sáhneme hlouběji do kapsy?

Odborníci upozorňují, že zvýšení cen potravin, léků a služeb by skutečně výrazně postihlo nejchudší vrstvy společnosti. Právě dvě sazby DPH totiž umožňují viditelně zvýhodňovat určitou spotřebu (léky, potraviny), kterou občané vnímají dosti citlivě, a zohledňovat sociální status chudých, kteří spotřebovávají hlavně potraviny. Dvě sazby pak můžou představovat dělení spotřeby na nezbytnou (s nižší sazbou) a luxusní (více zdaněnou). To v některých vrstvách může podporovat pocit solidárnosti, doplnil serveru Podnikatel.cz Martin Lobotka, analytik České spořitelny.

Podle Ramseyova pravidla by například luxusní zboží mělo být zdaněno méně než zboží základní potřeby (protože poptávka po luxusu je pružnější). Z politických důvodů tomu však bývá přesně naopak. Je politicky průchodnější mít nižší sazbu na potraviny, knihy, dětské ošacení, atd. Je to pochopitelně i šetrnější vůči domácnostem s nízkými příjmy. Upřímně, kdybych byl chudý, asi bych nepsal o Ramseyově pravidle, připouští na závěr ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners. Čtěte více: Definici chudoby splňuje v Česku 8 % populace.