Podle Petera Mižíka, mediálního stratéga společnosti Zaraguza, tomu tak ale přesně je. Mnohem důležitější než „honit lajky“ je získat uživatelovu pozornost. Nejen tato přednáška Petera Mižíka zazněla na nedávné konferenci Czech Internet Forum 2017.
Jak žít a podnikat na Mauriciu
Před necelými dvěma týdny proběhl v Praze na Vinohradech již dvanáctý ročník konference Czech Internet Forum. Konference se zaměřila na trendy v podnikání na českém internetu, zejména na marketing a média, a na to, jak tyto obory proměňuje vývoj dostupných technologií.
Už dávno se díky technologiím například smazalo geografické omezení podnikání a založit a provozovat firmu můžete prakticky odkudkoli. To dokazuje i Josef Bouška, který v současnosti žije na Mauriciu, kde založil a vede firmu Blue M zaměřenou na vývoj webů a mobilních aplikací. Konkrétně Mauricius si dle svých slov vybral kvůli mnoha faktorům. Jde o stabilní a bezpečnou demokracii, kde je snadné a levné založit firmu. Kromě výhodných daňových podmínek má Mauricius i kvalitní infrastrukturu a stát výrazně podporuje ICT průmysl.
Bouška ale zároveň upozornil, že ne vždy se podobné přestěhování byznysu vydaří. Podle Boušky se nejde jen přestěhovat formálně, jelikož je nutné poznat prostředí, mentalitu a zvyky v cílové zemi. Přestože můžete na někoho dostat sebelepší reference, realitu lze zjistit jen osobně na místě. Jak též doplnil Bouška, přístup pracovníků je k lokálně fungujícímu manažerovi jiný než k tomu, který řídí na dálku. Podle Boušky na jižní polokouli platí, že loajalita se snáze buduje k člověku než k firmě a že dobrý osobní vztah je jedinou spolehlivou cestou k upřímné zpětné vazbě.
Pokud se rozhodnete svůj byznys přestěhovat, je nutné se přizpůsobit místním podmínkám a také mentalitě. Nemá smysl někoho předělávat. Bouška naopak radí využít místních výhod a smířit se s nevýhodami. „Nastavte realistické standardy a změny dělejte pozvolně. Pokud chcete, aby vám pracovníci rozuměli, snažte se nejprve porozumět vy jim. Zjistěte, co je pro vaše kolegy důležité, a respektujte jejich priority,“ dodal Bouška. Rozhodně nedávejte za příklad „jak se to dělá jinde“, ale veďte pracovníky k tomu, aby si našli vlastní cestu.
V některých zemích též mají lidé ambivalentní vztah k penězům. Těch si sice váží více než Evropané, zároveň však umí snáze žít bez nich. Lidé jsou na Mauriciu například více citliví na to, když se je někdo „snaží koupit“. Nevyplatí se ani zaměstnance bez nějakého důvodu přeplácet, jelikož je to vnímáno jako hloupost. V neposlední řadě Bouška poradil zapomenout na všechny expresivní výrazy a vždy vyslechnout i sebeblbější názor.
Přestaňte řešit počet „lajků“
Peter Mižík, mediální stratég společnosti Zaraguza, zase poradil podnikatelům v oblasti marketingu na sociálních sítích. Některé marketéry možná překvapil svým názorem, že „lajky“, respektive engagement (přímá interakce uživatele – v případě FB lajky, komentáře, sdílení), nejsou na sociálních sítích důležité. Řada firem podle něj sice už opustila zaměření na co nejvyšší počet fanoušků, místo toho ale operuje s jiným chybným cílem a snaží se nahnat co nejvíce „lajků“, komentářů nebo sdílení. Jak upozornil Mižík, pouze 30 % uživatelů sociálních sítí jsou tzv. „klikavci“, zatímco zbylých 70 % uživatelů konzumuje obsah pasivně.
Pokud se tak marketéři zaměřují jen na engagement, ignorují většinu uživatelů. Navíc si zaměřením na engagement zvyšují firmy cenu za propagaci, jelikož soupeří v aukcích s dalšími firmami, které se soustředí na to samé. Podle Mižíka navíc průzkumy ukazují, že kliky nemají vliv na brandové metriky.
Mižík proto doporučil zaměřit se na pozornost uživatele. Lidé nemusí nic lajkovat. Stačí, když na chvíli přestanou scrollovat ve svém news feedu a budou vnímat vaše reklamní sdělení,
upozornil Mižík. V tomto ohledu je lepší video než statický obsah, jelikož uživatelé videu věnují až 5krát vyšší pozornost. Videokampaně by pak měly mít na paměti 4 základní pravidla: mít frekvenci snímků tzv. v tepu srdce, dodržovat čtvercový formát, i bez zvuku by mělo být poselství reklamy jasné a přirozeně pracovat s brandem v rámci videa.
Naučte se používat Instastories
Inspirací bylo vystoupení Kateřiny Saint Germain, dříve Lustigové, která před lety začala vkládat na Facebook fotky toho, co uvařila, a od září 2015 píše My Cooking Diary, která má 55 000 návštěv měsíčně. Nejvíc příznivců má však Kateřina na Instagramu, kde hojně využívá „Instagram Stories“. Jedná se o fotky nebo krátká videa z vašeho dne:
- Jedno Instastory trvá maximálně 15 sekund.
- Možnost Boomerangu, vkládání textu, kreslení a označování míst.
- Po 24 hodinách Instastories zmizí.
- Vkládat můžete jenom data z galerie pořízená předchozích 24 hodin.
Podle Saint Germain umožňují Instastories vytvořit bližší vztah se sledujícími a navíc jde o nejjednodušší formu přijímání informací. Uživatelé mohou na jednotlivé příběhy přímo reagovat zprávou a díky Instastories získají představu o mojí osobě, projevu, hlasu atd…,
doplnila Saint Germain. Vzhledem k tomu, že po 24 hodinách Instastories zmizí, nezahlcují profil. Výhodou rovněž je, že umožňují vkládání webových odkazů.
Nepodceňujte GDPR
Celou konferencí se neslo téma GDPR (General Data Protection Regulation) – obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které nabude účinnosti 25. května 2018. Podle Jana Janči, zakladatele firmy Gauss Algorithmic, přinese nařízení řadu dopadů na online podnikání. V oblasti digitálního marketingu bude nutný jasný a odvolatelný souhlas uživatele se zpracováním osobních údajů (a to mohou být i cookies). Potvrzení obchodních podmínek kliknutím na button “ANO” by mohlo dle Janči stačit, ale výklady se různí. Na jakékoliv zpracování citlivých údajů (rasa, sexuální orientace, vyznání atd.) nebo automatické zpracování dat bude potřeba explicitní souhlas – potvrzení musí zahrnovat potvrzující akci, například zatrhnutí checkboxu. Souhlas navíc bude potřeba pro každé jedno využití dat a nebude možné požádat o generální souhlas.
Souhlas se zpracováním:
- Nezbytné pro funkci webové služby (přihlašování, korektní zobrazení atd.). – vztahuje se na ně oprávněný zájem Data controllera.
- Nezbytné pro webovou analytiku a statistiku (při hyperkorektním výkladu je potřeba požádat i o souhlas s přenosem dat do Google Analytics a jiných analytických SW, včetně kompletní identifikace třetích stran) – může, ale nemusí se na něj vztahovat oprávněný zájem Data controllera.
- Nezbytné pro digitální reklamu (retargeting, trackování, automatické profilování) – zde v rámci přípravy e-Privacy nařízení probíhá bouřlivá debata.
Souhlasy navíc bude nutné vyžadovat nejen v souvislosti s digitálním marketingem.
Souhlasy mimo digitální marketing, ale podstatné pro provoz:
- Informační systémy SaaS – cloudové (třeba Fakturoid atd.).
- Interní informační systémy – databáze a logy.
- Servery a Síť (logy) – vzhledem k tomu, že IP může být osobní údaj, na serverech a routrech se loguje a uživatel nemá právní vztah s providerem provozovatele webu, měl by i o tom informovat.
V souvislosti se souhlasy navíc musíte být schopní splnit několik věcí:
- Musíte být schopni dokázat (i zpětně) získání souhlasu (celý souhlas, ne jen IP a čas potvrzení).
- Musíte vědět, kde ukládáte data, ale také, kde ukládají data vaši partneři, kterým data na základě souhlasu předáváte (i k tomuto předávání potřebujete souhlas). Data musí být ukládána v EU.
- Být schopni na žádost zajistit výmaz dat nejen u vás, ale i u třetích stran, kterým jste data předali (např. dopravci, ale i poskytovatelé digitální reklamy atd.).
- Vést záznamy také o zpracování dat a na vyžádání data předat v přenositelné formě uživateli.
Již tyto body mohou být problematické pro většinu reklamních sítí a cloudových služeb,
varoval Jan Janča, podle kterého bude mít GDPR několik dopadů na digitální ekonomiku:
- Všechna opendata již nejsou opendata, obsahují-li osobní údaje (např. služby využívající veřejné rejstříky jako například daty.cz, kde mohou mít problém, bez souhlasu automaticky zpracovávají osobní data.)
- Využívání různých cloudových služeb, do kterých jsou přenášeny osobní údaje, bude problematické a bude vyžadovat informování a souhlas.
- Klade nároky na ochranu a anonymizaci osobních údajů předávaných třetím stranám zajišťujícím služby (např. doprava) a zvyšuje náklady na zabezpečení a zpracování dat.
- Komplikuje situaci v oblasti digitálního marketingu omezení 3rd party cookies.
- Fakticky podporuje oligopolní postavení Googlu a Facebooku a snižuje konkurenceschopnost EU firem.
Podrobnosti o konferenci a další vystoupení si přečtěte se na serveru Lupa.cz
ČLÁNKY DO MAILU