Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích aktuálně zasáhly do života občanů i společností. Oba právní předpisy přinesly řadu pozitiv i negativ. S těmi je třeba se vypořádat. Ne vždy je ale zřejmé, jakým způsobem. Zde patří přinejmenším sporná problematika výkonu funkce v pracovním poměru po 1. lednu 2014.
Pověření obchodním vedením skončilo
V souladu s obchodním zákoníkem § 66d mohl statutární orgán společnosti pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohly být vykonávány rovněž v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce zaměstnancem společnosti a tento zaměstnanec mohl být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Jeho odpovědnost za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře zůstala nedotčena.
Ovšem obchodní zákoník se k 31. prosinci 2013 zrušil a je částečně nahrazen zákonem o obchodních korporacích (přebral pouze úpravu obchodních korporací). Ustanovení § 66d, tedy pověření obchodním vedením, již v novém zákoně nenajdeme. Server Podnikatel.cz znovu otevřel otázku uzavírání pracovních poměrů na výkon funkce od roku 2014 a platnosti stávajících pracovních poměrů uzavřených dle původní legislativy.
Nové Zakony.podnikatel.cz
Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny.
Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz
Výkon funkce v pracovním poměru ano či ne?
Podle názoru Adama Mikulčíka z Advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS sice nová právní úprava zákona o obchodních korporacích neobsahuje ekvivalent současného pověření obchodním vedením, ale ani výslovný zákaz výkonu funkce v pracovním poměru. Pracovní poměr člena orgánu obchodní korporace je v zákoně zmíněn pouze v paragrafu 61 odst. 3, kde uvádí, že mzdu, anebo jiné plnění zaměstnanci, který je současně členem statutárního orgánu, je možno poskytnout pouze se souhlasem orgánu schvalujícího smlouvu o výkonu funkce. Z toho vyplývá, že zákon souběžný výkon funkce statutárního orgánu i pracovního poměru ke společnosti jedinou osobou připouští. Mzda v pracovní smlouvě či úplata ve smlouvě o výkonu funkce by však měla být schválena valnou hromadou. Pokud má tedy stávající jednatel uzavřenu pracovní smlouvu, taková smlouva bude platná i nadále a souběh funkce jednatele a zaměstnance možný je. Podrobněji v článku: Jak na pracovní poměry jednatelů od roku 2014
Ovšem jednoznačná odpověď na tuto otázku neexistuje. A to právě z důvodu, že nový občanský zákoník ani zákon o obchodních korporacích problematiku výkonu funkce statutárního orgánu v pracovněprávním poměru výslovně neupravují. Většina odborné veřejnosti v současné době zastává názor, že souběh nadále není možný. K jakému z těchto názorů se však přikloní judikatura, ukáže až čas,
míní Thomas Rechberger ze společnosti TaylorWessing enwc Advokáti.
Kdo by čekal, že se k nastalé situaci vyjádří zákonodárci, má smůlu. Přestože v průběhu měsíce prosince problematiku řešila skupina expertů ministerstva spravedlnosti, žádného výsledku nedosáhla a tudíž ani neposkytla slibované stanovisko.
A co pracovní poměry uzavřené před rokem 2014?
Jak vysvětlili oslovení advokáti, smlouva o výkonu funkce je speciální smlouvou, která vymezuje práva a povinnosti člena statutárního orgánu (typicky jednatele společnosti s ručením omezeným či člena představenstva akciové společnosti) ve vztahu ke společnosti, v níž tuto funkci vykonává. Jejím předmětem tedy nemůže být vymezení závislé práce tak, jako je to možné v případě pracovní smlouvy.
V otázce pracovních poměrů uzavřených na výkon funkce stále není jasno.
Podle převažujících právních názorů by tedy pracovní smlouvy se členy statutárních orgánů měly být změněny na smlouvy o výkonu funkce. V případech, kdy existuje jak pracovní smlouva, tak i smlouva o výkonu funkce se stejným předmětem (činnosti spadající do obchodního vedení), se pracovní poměr podle platné judikatury a většinového názoru odborné veřejnosti sistuje (pozastaví se jeho platnost po dobu výkonu funkce). Pracovní smlouvy sjednané se členy statutárních orgánů po 1. lednu 2014, jejichž předmětem by bylo obchodní vedení, by mohly být podle tohoto názoru neplatné,
upřesňuje Barbora Malimánková, ze společnosti TaylorWessing. Dodává, že zákon o obchodních korporacích úplně nevylučuje existenci situace, kdy člen statutárního orgánu společnosti bude s ní zároveň v pracovněprávním poměru. Pracovní poměr se však bude moci týkat pouze činností, které nespadají pod obchodní vedení, například IT nebo účetní specialista.
Pracovní poměry členů statutárních orgánů však nemusely být ukončeny okamžitě. Zákon počítá s šestiměsíční přechodnou dobou. Pracovní smlouvy, jejichž předmětem je obchodní vedení, musí být upraveny nejpozději v této lhůtě. Do 30. června 2014 bude možné vykonávat dosavadní funkce na základě pracovní smlouvy a být v souladu s ní i odměňován. Do 1. července 2014 je však nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce, která bude odpovídat úpravě zákona o obchodních korporacích.
Na které společnosti se nová úprava vztahuje?
Častým dotazem je, zda se nová úprava vztahuje i na družstva. Jak vysvětlili oslovení právníci, smlouvu o výkonu funkce by měli mít uzavřenu členové orgánů všech obchodních korporací. Včetně družstev, evropských družstev a evropských hospodářských zájmových sdružení. Vzhledem k tomu, že zákon neobsahuje žádné speciální ustanovení ohledně statutárního orgánu družstva, bude se aplikovat obecné ustanovení a v souladu s výše uvedeným většinovým názorem odborné veřejnosti nebude souběh možný.
Advokáti společnosti TaylorWessing podotýkají, že uvedené odpovědi vychází z aktuálního výkladu příslušných ustanovení rekodifikačních předpisů. V současné době ještě neexistuje závazný výklad soudy. Ale zároveň se již připravují novely nového občanského zákoníku. Situace je proto v této chvíli poněkud chaotická a je těžko předvídatelné, jak se dále vyvine. Je tedy nutné neustále sledovat aktuální vývoj v dané problematice,
uzavírají Barbora Malimánková a Thomas Rechberger.
ČLÁNKY DO MAILU