Ve stavu legislativní nouze je schvalován zákon o mimořádném příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě. Účinnost je plánována od měsíce března 2021. Zaměstnavatel si vyplacenou (limitovanou) částku příspěvku odečte od odvodu sociálního pojištění. Návrh zákona čeká tento týden projednání Senátem (tisk č. 44). Přinášíme návod a praktické rady k uplatnění aktuálně schvalovaného příspěvku zaměstnancům při karanténě a izolaci.
Co se dozvíte v článku
Mimořádný příspěvek v době nařízené karantény
Zaměstnancům v karanténě a izolaci přísluší náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to za pracovní dny (dny, na které byly rozvrženy směny) a tzv. placené svátky. Od 15. kalendářního dne trvání nařízené karantény náleží těmto zaměstnancům dávka nemocenského pojištění poskytovaná Českou správou sociálního zabezpečení, tj. nemocenské.
Dle důvodové zprávy k návrhu zákona je cílem příspěvku zlepšení finanční situace zaměstnanců, kterým byla nařízena karanténa, přičemž pokles příjmů těchto osob vede zřejmě i k nízké ochotě pozitivně testovaných osob označovat další potenciálně rizikové kontakty. V důsledku toho se stávající epidemiologická situace dlouhodobě nezlepšuje, naopak popsané chování potenciálně nakažených osob může být jedním z důvodů zhoršování epidemiologické situace a prodlužování epidemie. Současně se chce zabránit, aby náklady na navrhovaný mimořádný příspěvek šly k tíži zaměstnavatele, a proto si vyplacenou výši příspěvku budou zaměstnavatelé moci odečíst z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Zaměstnanci by tedy měli být lépe finančně zabezpečeni a tím i motivováni k častějšímu testování. Pozitivní dopad bude mít změna zřejmě i pro zaměstnavatele. Mělo by dojít k časnějšímu izolování potencionálních přenašečů, kteří by mohli infikovat zbytek pracovněprávního kolektivu. Na druhou stranu bude změna znamenat (mimo nezbytnou úpravu mzdového programu) i větší administrativní zátěž.
Kdo (ne)bude mít nárok na příspěvek
Poskytování příspěvku je plánováno v období od 1. března do 31. května 2021 při nařízené karanténě zaměstnanců. Karanténou se přitom rozumí i nařízená izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Příspěvek bude náležet nemocensky pojištěným zaměstnancům. V případě dohod konaných mimo pracovní poměr je důležitá účast zaměstnance na nemocenském pojištění v měsíci vzniku sociální události, nebo alespoň tři měsíce bezprostředně předcházející.
Kdy naopak příspěvek nepřísluší, je karanténa nařízená do 5 dnů ode dne návratu zaměstnance ze zahraničí. To se samozřejmě nevztahuje na zahraniční pracovní cesty zaměstnanců. Pracovní cestu si na rozdíl od rekreace zaměstnanec nezvolil sám, byl zde vyslán zaměstnavatelem.
Výše mimořádného příspěvku
Příspěvek bude náležet za každý kalendářní den trvání nařízené karantény, nejdéle však za prvních 10 kalendářních dní. Zákonem je stanoven horní limit. Součet příspěvku a náhrady příjmu nesmí výrazně přesáhnout částku, kterou by si zaměstnanec vydělal, kdyby pracoval. Limit je stanoven ve výši 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin.
Příspěvek se nebude zaměstnanci vyplácet za odpracované dny, tedy dny, kdy mu vzniklo právo na mzdu, plat nebo odměnu z dohody. Jestliže by tedy zaměstnanec v době prvních 10 dnů nařízené karantény odpracoval veškeré směny dle harmonogramu směn (např. na home office), příspěvek náležet nebude Žádná mzda, plat, odměna neušla, nevzniklo tudíž ani právo na náhradu mzdy. Zaměstnanec, který má více pracovněprávních vztahů, může získat za splnění podmínek příspěvek za každý pracovněprávní vztah. Každý pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně.
Splatnost a výplatní páska zaměstnanců
Splatnost a výplata příspěvku bude stejná jako výplata mzdy, platu či odměny z dohody konané mimo pracovní poměr za dané období. Zaměstnavatel však ale bude povinně v měsíčním vyúčtování mzdy zaměstnance dle § 142 odst. 5 zákoníku práce (tedy na výplatní pásce) uvádět vedle náhrady za příslušné období údaje o náhradě z titulu nařízené karantény (izolace) a údaj o příspěvku poskytnutém za toto období.
Příspěvek je stejně jako náhrada mzdy v době karantény osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a neodvádí se z něj ani sociální a zdravotní pojištění. V návrhu zákona je uvedeno, že pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. Neovlivní tedy nárok na případné jiné sociální dávky. Příspěvek nebude postihován výkonem rozhodnutí soudu ani exekucí.
Snížení pojistného zaměstnavatelem
Zaměstnavatel si bude od částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc odečítat zúčtovanou částku mimořádného příspěvku. Neponese tedy na příspěvku žádné náklady. Ovšem aby mohlo dojít k tomuto odečtu, musí příspěvek vyplatit nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci odečtu pojistného.
Nárok lze přitom uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény. V praxi totiž může docházet k situacím, kdy nebude zřejmé z vystavené dočasné pracovní neschopnosti, že se jedná zároveň o izolaci. Proto je zde stanovena jakási lhůta pro eventuální došetření, např. po návratu zaměstnance do zaměstnání. Pokud zaměstnavatel nezúčtoval zaměstnanci příspěvek, neboť až dodatečně zjistil, že jsou splněny podmínky pro jeho výplatu, zúčtuje příspěvek dodatečně a odečte ho od pojistného.
Odečet si zaměstnavatel provede prostřednictvím předepsaného tiskopisu (přehled o výši vyměřovacího základu), kde bude uveden také údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá. Pro tyto účely bude upraven.
Jestliže by byla částka odpočtu v kalendářním měsíci vyšší než vypočtené pojistné (zejména u „malých“ zaměstnavatelů), bude se tento rozdíl považovat za přeplatek na pojistném. O úhradu tohoto přeplatku si zaměstnavatel požádá prostřednictvím tiskopisu (žádosti). Při odpočtu vyšší částky, než měl zaměstnavatel nárok, půjde logicky o dluh zaměstnavatele vůči ČSSZ. I zde tedy musí zaměstnavatelé pečlivě kontrolovat splnění podmínek.
V případě, kdy zaměstnavatel nesprávně provede odečet v důsledku zaviněného jednáním zaměstnance (došlo k porušení právních předpisů), je zaměstnanec povinen příspěvek vrátit. Zaměstnavatel si bude moci takto neprávem vyplacený příspěvek srazit bez souhlasu zaměstnance ze mzdy dle § 147 odst. 1 zákoníku práce.
Informace o karanténě zaměstnavatelům
Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel nemá informace, že se jedná rovněž o karanténu. Proto se po dobu platnosti mimořádného zákona rozšiřuje rozsah údajů, který ČSSZ zaměstnavatelům na základě jejich žádosti poskytne. Zaměstnavatelé nemusí žádosti opětovně podávat (podávali již při zavádění eNeschopenek), nyní bude tento údaj dočasně poskytován automaticky (nařízení karantény, trvání nebo ukončení). Zároveň bude lékařům metodicky doporučen postup, jak mají informaci do elektronické neschopenky při jejím vystavení o karanténě uvádět, aby měl zaměstnavatel informace pro výplatu mimořádného příspěvku včas.
Zaměstnanci na karanténě před účinností mají smůlu
Příspěvek (tedy takzvaná placená izolačka) bude příslušet zaměstnanci při karanténě nařízené nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy od 1. března 2021. Zaměstnancům s nařízenou karanténou před tímto příspěvek nepřísluší.
Příklad: Zaměstnanci byla nařízena karanténa 25. února 2021. Protože zákon nabyl účinnosti 1. března 2021, zaměstnanci příspěvek nepřísluší, a to ani od 1. března 2021.
ČLÁNKY DO MAILU