Výměna ADIS nabírá další zpoždění. Stále více hrozí, že zůstane závislost na IBM

Vzhledem k tomu, že výběrové řízení se v současné době nachází teprve ve fázi po podání prvních předběžných nabídek, je už nyní zřejmé, že potrvá minimálně ještě několik dalších měsíců. Podle podnikatele a investora Michala Bláhy, provozovatele „hlídačů“, který dělal poradce na ministerstvu financí a aktivně se zajímá o opendata, e-gov a efektivitu státní správy, je tak stále pravděpodobnější, že systém zůstane i nadále závislý na společnosti IBM.

Čtěte také: Má činnost na financích nebyla úspěšná, všechny mé nápady zamítli, říká Bláha

Už první bod harmonogramu nabírá zpoždění

Přechod na nový daňový systém nDIS nabírá další zpoždění. Generálnímu finančnímu ředitelství (GFŘ) se přitom nepodařilo dodržet už první bod harmonogramu, který zveřejnilo loni na podzim. Tím bodem je uzavření smlouvy na služby v oblasti projektového řízení, procesní optimalizace a enterprise architektury (dodavatel ePPAK). Přestože harmonogram počítal s tím, že k uzavření smlouvy dojde v únoru letošního roku, výběrového řízení stále probíhá. Oznámení o zahájení zadávacího řízení přitom proběhlo už 26. září 2017, lhůta pro podání žádostí o účast se prodlužovala do 13. listopadu. 2017. Ani půl roku poté ale stále není znám vítěz.

GFŘ vysvětluje zpoždění oproti plánovanému harmonogramu formou zakázky. Ta totiž byla zadána jako nadlimitní veřejná zakázka v jednacím řízení s uveřejněním (JŘSU) podle § 60 zákona o zadávání veřejných zakázek. JŘSU je specifickým druhem zadávacího řízení, jelikož na rozdíl od řízení otevřeného a užšího umožňuje zadavateli, aby s účastníky zadávacího řízení přímo jednal o jejich nabídkách a vybral tak nabídku, která nejvíce odpovídá jeho požadavkům stanoveným v zadávacích podmínkách. Tento druh zadávacího řízení je na rozdíl od otevřeného řízení časově a administrativně více náročný, protože jeho průběh je několikafázový, což způsobuje jeho delší trvání, než je běžné u jiných druhů zadávacího řízení, uvedla serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení GFŘ.

V prvotní fázi nejdříve zájemci o veřejnou zakázku podávají žádosti o účast (ty se podávaly v listopadu loňského roku), v rámci kterých prokazují pouze to, že splňují požadovaná kvalifikační kritéria pro veřejnou zakázku. Všechny účastníky JŘSU, kteří podali žádost o účast a zároveň splnili kvalifikační kritéria, zadavatel následně vyzve k podání předběžných nabídek, na základě kterých zadavatel s účastníky vede jednání. Podávání předběžných nabídek a jednání se může i několikrát opakovat. Až po ukončení jednání zadavatel vyzve účastníky k podání finálních nabídek, které vyhodnotí dle hodnotících kritérií a určí vybraného dodavatele (tj. vítěze), doplnila Křehlová.

Vzhledem k tomu, že v JŘSU se v současné době nachází teprve ve fázi po podání prvních předběžných nabídek, je už nyní zřejmé, že výběrové řízení potrvá minimálně ještě několik měsíců. Co se týče účastníků, do výběrového řízení se přihlásili tři. O jaké konkrétní firmy jde, odmítlo GFŘ odpovědět.

Čtěte také: Máme harmonogram výměny ADIS. Je dost napjatý, varuje „hlídač“ Michal Bláha

Zpoždění už mělo zveřejnění harmonogramu

Aktuální zpoždění navíc není první. Do konce března loňského roku mělo Generální finanční ředitelství (GFŘ) zaslat podrobný časový plán, jak bude přechod na nDIS vypadat. Termín však nesplnilo a harmonogram odeslalo až během září, tedy půl roku potom, co již měl být hotový. Finanční správa zpoždění zdůvodňovala tím, že bylo nutné vyhodnotit studii posouzení stávajícího daňového systému, stanovit časový harmonogram, provést předběžné tržní konzultace a především připravit a vyhlásit veřejnou zakázku na externí projektovou kancelář, jejímž hlavním úkolem bude vypracování variant řešení nDIS.

Už nyní je zřejmé, že celý projekt nabere zpoždění. Všechny uvedené termíny na sebe víceméně navazují a posun jednoho termínu tak znamená posun celého projektu. To však může znamenat problém. Když totiž ministerstvo financí před časem žádalo, aby EET udělala firma IBM, tak odbor Hlavního architekta eGovernmentu stanovil jako podmínku ukončení současného ADISu do 2021. Původní harmonogram z října 2017 počítal s termínem do března 2021. Kvůli aktuálnímu půlročnímu zpoždění se ale tento termín zřejmě nepodaří dodržet.

Samo GFŘ nyní počítá, jak vyplývá ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce, s finálním termínem do poloviny roku 2021. Není bez zajímavosti, že v zadávací dokumentaci uvádí GFŘ jak „požadované termíny“ jednotlivých kroků, tak „reálné termíny“, které jsou vesměs o řadu měsíců později. K aktualizaci harmonogramu by každopádně mělo dojít do konce letošního července.

Stále více hrozí, že zůstane závislost na IBM

Další zpoždění nDIS navíc podle odborníků zvyšuje riziko, že i v případě nDIS zůstane vendor lock-in na společnosti IBM. Podle podnikatele a investora Michala Bláhy, provozovatele „hlídačů“, který dělal poradce na ministerstvu financí a aktivně se zajímá o opendata, e-gov a efektivitu státní správy, je už nyní zřejmé, že nDIS nebude do roku 2021 připraven v rozsahu a kvalitě, kterou v červnu 2016 stanovil odbor Hlavního architekta eGovernmentu. Formálně a jen s přetřenou omítkou možná ano, nebude to ale požadovaná změna technologie a architektury a omezení vendor lock-inu. Je čím dál pravděpodobnější, že vendor lock-in na společnosti IBM zůstane, zvláště, když know-how reálně nemá stát, ale vlastní jej IBM, uzavřel Michal Bláha.

Čtěte více: ADIS je tunel a krádež za bílého dne, tvrdí Michal Bláha