Výměna ADIS se posouvá, pro starý systém se navíc koupil hardware za 200 milionů

Zatímco se projekt nového daňového systému nDIS oddaluje, uzavřelo GFŘ smlouvu za necelých 200 milionů korun na nákup hardware pro stávající ADIS. Naplňuje se tak varování odborníků, že i v dalších letech zůstane systém finanční správy závislý na společnosti IBM.

Čtěte také: Výměna ADIS nabírá další zpoždění. Stále více hrozí, že zůstane závislost na IBM

Výměna ADIS se posunula na rok 2023

Když ministerstvo financí před lety žádalo, aby EET udělala firma IBM, tak odbor Hlavního architekta eGovernmentu stanovil jako podmínku ukončení současného ADISu do 2021. Do konce března 2017 mělo Generální finanční ředitelství (GFŘ) zaslat podrobný časový plán, jak bude přechod na nDIS vypadat. Už tuto první lhůtu ale nesplnilo a harmonogram odeslalo až během září, tedy půl roku poté, co měl být hotový. Harmonogram nicméně počítal s tím, že k výměně ADIS dojde do konce roku 2021. Jenže už teď je jisté, že tento termín platit nebude.

Jak serveru Podnikatel.cz potvrdilo GFŘ, původně plánovaná lhůta se nestihne. GFŘ nyní operuje s dvouletým zpožděním a navíc i tento posun označuje za „ambiciózní termín“. Změna informačního systému musí probíhat po částech. Až na základě vybrané architektury nDIS bude známo, kolik a jakých veřejných zakázek bude realizováno a jaký bude jejich detailní harmonogram. V současnosti GFŘ pracuje s ambiciózním termínem stanoveným Odborem hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR a tím je spuštění nDIS do konce roku 2023, uvedl serveru Podnikatel.cz Lukáš Heřtus z tiskového oddělení GFŘ.

Pro projekt nDIS získalo GFŘ v závěru loňského roku na základě veřejné zakázky strategického partnera, s jehož pomocí má v příštích letech realizovat potřebné kroky vedoucí k dosažení stanoveného cíle. Tímto partnerem je konsorcium společností KPMG a DeepView, s jejichž pomocí má být zpracován a v první polovině roku 2020 schválen návrh kompletní architektury nDIS včetně optimalizace procesů fungování finanční správy, upřesnil Heřtus. Dle původního plánu přitom měl být partner vybrán už v únoru 2018 a návrh kompletní architektury připraven do konce ledna letošního roku.

GFŘ zpoždění hájí tím, že jej limitují podmínky a lhůty stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek, které jsou nepřekročitelné a u obdobně velkých projektů notně zdlouhavé. Pro GFŘ je zcela zásadní, aby byl nDIS postaven ve vysoké kvalitě, dle požadavků moderní správy daní, s vysokou mírou zabezpečení a v podobě, která zajistí transparentní provoz a rozvoj řešení bez závislosti na konkrétním dodavateli, doplnil Heřtus.

Ačkoli GFŘ hovoří o systému bez závislosti na konkrétním dodavateli, podle odborníků je čím dál více pravděpodobnější, že i v případě nDIS zůstane vendor lock-in na společnosti IBM. GFŘ totiž v březnu uzavřelo za necelých 194 milionů Kč bez DPH smlouvu na „Zajištění kontinuity provozu hardware ADIS – konsolidace hardware“. Podle GFŘ jde o smlouvu na nákup hardware (servery, disková pole ad.), jejímž účelem je obnova zastaralé techniky, koncentrace hardware z regionálních datových center a navýšení kapacity infrastruktury. Smlouvu sice GFŘ uzavřeno s O2 IT Services, jak ale ukazuje specifikace HW, většinovým subdodavatelem bude IBM.

Stát je rukojmím IT dodavatelů

Podle podnikatele a investora Michala Bláhy, provozovatele serveru Hlidacstatu.cz, který dělal poradce na ministerstvu financí a aktivně se zajímá o opendata, e-gov a efektivitu státní správy, tak smlouva ukazuje, že GFŘ předpokládá mnoho dalších let velmi úzkou spolupráci s IBM. Pokud by se mělo jednat o obnovu HW na dobu 3 let, pak je zřejmé, že jde o zcela nesmyslnou investici za 200 miliónů korun. Z toho plyne, že požadavek odboru Hlavního architekta eGovernmentu na rozdělení ADIS na menší části, zásadní modernizaci SW (která by přinesla o řád nižší požadavky na HW – namísto 200 mil. Kč pouze 20 mil. Kč) a převzetí know-how, GFŘ nesplní, tvrdí Bláha.

Bláha navíc upozorňuje, že ač má stát veškerá práva ke zdrojovým kódům a většině know-how, nemá od IBM licenci, která by umožňovala jiné firmě než IBM jejich modifikaci. Takže ač formálně zdrojáky vlastní, ve skutečnosti je IBM státu pouze z dálky ukazuje. Jednání o předání těchto práv z IBM na stát, které aktuálně probíhá, je více méně vydírání státu ze strany IBM. IBM za tuto licenci požaduje 800 mil. – 1 mld. Kč a odmítá tyto zdrojové kódy zpřístupnit do výběrového řízení na nového provozovatele. Pokud bude tato smlouva podepsána, čeká nás dalších 3–5 let tvrdého vendor-locku s IBM, upozornil Bláha. Že jednání probíhají, potvrdilo serveru Podnikatel.cz Generální finanční ředitelství, které jej ale nechtělo blíže komentovat.

Čtěte také: ADIS je tunel a krádež za bílého dne, tvrdí Michal Bláha

Podle dalšího IT odborníka Michala Valáška, konzultanta a hlavního softwarového architekta společnosti Altairis, navíc nejde o nic výjimečného a značná část státních informačních systémů je navržena takovým způsobem, že stát je rukojmím dodavatele a v podstatě musí zaplatit cokoliv, co si dodavatel vymyslí, protože realisticky není alternativní řešení. ADIS je krystalicky čistou ukázkou takového systému. U podobných dodávek (a to nejenom pro stát) ceny nemají žádnou zásadní souvislost s poskytnutým plněním, jde čistě o výslednici vyjednávacích schopností zástupců obou stran. Stát v tomto doplácí mimo jiné na to, že nedokáže přitáhnout (nejenom zaplatit) odborníky, kteří by za něj bojovali. Dodavatelé ovšem ano, uzavřel Valášek.