Vyměnila vláda ochranu lidských práv za peníze? Co vy a Čína?

Česká republika by ráda posílila vzájemné investice a zintenzivnila a zjednodušila obchodní vztahy s Čínou. Vláda Bohuslava Sobotky chce rozšířit spolupráci ve vědě a technologiích, v civilním letectví a leteckém průmyslu, ve vzdělávání, v energetice nebo v zemědělství. Nabídnout chce také vybudování ekonomické a technologické zóny pro čínské investory v Moravskoslezském kraji. Velký důraz klade na podporu cestovního ruchu a vytvoření přímého leteckého spojení mezi oběma zeměmi. Rozvoj česko-čínských vztahů považuji za jednu ze svých priorit a 65. výročí navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi chceme využít jako ideální příležitosti pro zahájení nové éry vzájemné spolupráce. Minulé vlády Čínu jako silného hospodářského partnera ignorovaly a chovaly se tak zcela v rozporu se zájmy České republiky i v rozporu s postupem většiny vyspělých zemí, říká premiér Bohuslav Sobotka. Jako důkaz nového pohledu na vzájemné partnerství se do Čínské lidové republiky po 15 letech vydá i český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Na cestu do země čínského draka se chystají i ministři průmyslu a obchodu a zdravotnictví, jedná se o dalších návštěvách na nejvyšší úrovni, včetně cesty prezidenta Miloše Zemana a předsedy vlády Bohuslava Sobotky.

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Navázání spolupráce ale znamená konec kritiky okupace Tibetu. Česká vláda a diplomacie už se nebudou vměšovat do čínsko-tibetských sporů o uznání tibetské exilové vlády. A právě toto kritizuje bývalý šéf diplomacie Karel Schwarzenberg a další. Vláda prý vyměnila ochranu lidských práv za peníze. Lidská práva nejsou porušována jen v okupovaném Tibetu, ale na celém území Číny. Jsou lidé, kteří opustí cestu ctnosti a položí se za peníze. Bohužel je to teď i česká vláda, nechal se slyšet Karel Schwarzenberg. A česká vláda zřejmě není jediná. Strategické partnerství s Čínou už z evropských zemí mají například Německo, Francie nebo Velká Británie. Užší vztahy se budují i s Evropskou unií. 

Dále čtěte: Rozjeďte byznys s americkými zmrzlináři, míří k nám další americké řetězce a Známe 5 nejlepších franšíz na světě. Žebříčku vévodí fast-foody

Vládu v Pekingu nelze ignorovat, neboť Čína bude do 15 let zemí s největším HDP na světě, oponuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a dodává: Peking by u nás mohl postavit moderní technologický park, v hledáčku je Moravskoslezský kraj. To zejména kvůli počtu lidí, kteří zde nemají práci. Centrum nemá být pouhou montovnou, ale má umožnit výrobu složitějších technologií.

Čína pro nás bude strategičtější než Slovensko nebo Polsko

Podle Ministerstva zahraničních věcí je právě dynamicky se rozvíjející hospodářská spolupráce dlouhodobě těžištěm současných česko-čínských vztahů. Čína je čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky a dokonce druhým největším dovozcem. Obrat zahraničního obchodu s Čínou vzrostl v roce 2012 proti roku 2005 více než třikrát. Čína se tak stala s podílem 5,8 % nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky ze států mimo Evropskou unii. Celkově zahraniční obchod mezi Českem a Čínou vzrostl za posledních 8 let o 40 %. Loni dosáhl 5 963 488 milionů korun a rozvoj dovozu i vývozu bude dál pokračovat. Podle společnosti GEFCO se Číňané velmi pravděpodobně stanou významnějším obchodním partnerem, než jsou dnes Slováci nebo Poláci.

Český statistický úřad informuje, že v roce 2012 lehce poklesl dovoz, a to na 17,291 miliard amerických dolarů. Nejčastěji se dováží počítače a příslušenství výpočetní techniky, dále telefony a elektronika. Výraznou položku tvoří textil, obuv, hračky nebo hodinky. Naopak rostl vývoz z Česka do Číny. Ten dosáhl hodnoty 1,674 miliard amerických dolarů. Od nás míří do Číny nejčastěji těžká technika, ale najdou se i podnikatelé, kteří čile vyváží například víno, kosmetiku a podobně.

Vstoupit na čínský trh s prakticky jakýmkoli zbožím dnes znamená utkat se s obrovskou konkurencí. Je totiž téměř nemožné představit si výrobek, který by na čínském trhu nebyl dostupný nebo se nevyskytovala alespoň jeho náhražka. Než se tedy podnikatel rozhodne, zda do Číny má smysl zboží exportovat, musí se ujistit, že jeho výrobek bude mít na čínském trhu šanci. Stačí se zamyslet z pohledu klasického marketingového mixu „4P“ – product (zboží), price (cena), promotion (reklama) and place (umístění).

A otázkou je také etika. Je podle vás vhodné otevírat se Číně, která je neustále kritizována za zacházení s lidmi? A co další hlediska? Konkurence nebo kvalita? Jaké máte zkušenosti s čínskými obchodníky?